„Nedávné vyřešení sporu o dluhový strop v USA a rázná opatření úřadů na začátku tohoto roku, která omezila turbulence v americkém a švýcarském bankovnictví, snížila bezprostřední rizika otřesů ve finančním sektoru. To zmírnilo nepříznivá rizika pro výhled. Bilance rizik pro globální růst však zůstává vychýlena směrem dolů. Inflace by mohla zůstat vysoká či se dokonce i zvýšit, pokud by došlo k dalším šokům, včetně šoků v důsledku zintenzivnění války na Ukrajině a extrémních událostí souvisejících s počasím, které by vyvolaly restriktivnější měnovou politiku,“ uvádí MMF ke zlepšení svého výhledu a podotýká, že očekává možné zpomalení oživení v Číně.
Podotýká též, že by pro centrální banky nyní neměl být prioritou samotný růst ekonomik, ale to, aby se přestalo zdražovat a obnovila se cenová stabilita či také doporučuje posílení dohledu a monitorování rizik. Zatímco centrální banky by se měly zaměřit na růst cen, vládám doporučuje hospodařit tak, aby vytvářely fiskální rezervy, „přičemž složení fiskálních úprav by mělo zajistit cílenou podporu nejzranitelnějších skupin“. MMF očekává, že by celková světová inflace měla letos dosáhnout 6,8 %, což je znatelně menší hodnota, než jakou Česká národní banka očekává v Česku. Ta pro letošek predikuje 11,2 procenta.
Fotogalerie: - Prázdné obchody v Německu. Nákupy ve Weidenu
„Světová ekonomika se nadále postupně zotavuje z pandemie a ruské invaze na Ukrajinu. V nejbližší době jsou známky pokroku nepopiratelné,“ zhodnotil v úterý na doprovodném blogu hlavní ekonom MMF Pierre-Olivier Gourinchas s dodatkem, že je však „na obzoru stále mnoho výzev a na oslavy je příliš brzy“.
Růst reálného HDP MMF očekává u světových nejvyspělejší ekonomik pro letošek ve výši 1,5 procenta, přičemž očekává, že ekonomika Spojených států vzroste o 1,8 procenta, eurozóna zaznamená 0,9procentní růst a porostou letos ekonomiky Francie (o 0,8 procenta), Itálie (o 1,1 procenta), Japonska (o 1,4 procenta), Spojeného království (o 0,4 procenta) či Kanady (o 2 procenta). Ze zemí G7 tak porostou ekonomiky všech jejích členů až s výjimkou Německa – to totiž jako jediné dle MMF utrpí pokles a jeho hrubý domácí produkt klesne o 0,3 procenta.
Growth Projections: 2023
— IMF (@IMFNews) July 25, 2023
USA????: 1.8%
Germany????: -0.3%
France????: 0.8%
Italy????: 1.1%
Spain????: 2.5%
Japan????: 1.4%
UK????: 0.4%
Canada????: 1.7%
China????: 5.2%
India????: 6.1%
Russia????: 1.5%
Brazil????: 2.1%
Mexico????: 2.6%
KSA????: 1.9%
Nigeria????: 3.2%
RSA????: 0.3%https://t.co/8pKjgg8udm #WEO pic.twitter.com/AoipC7b84G
Za poklesem Německa má být hlavně problém tamní zaostávající výroby. „Pokles je nadále veden výrobním sektorem, mezitímco zpomalení růstu sektoru služeb, které začalo minulý měsíc, se ještě navíc rozšířilo i do července,“ uvedl ke zveřejnění údajů Cyrus de la Rubia, hlavní ekonom hamburské komerční banky pro CNBC. Agentura Bloomberg pak nepříjemnou predikci ekonomického vývoje v sousedním Německu vysvětluje následky ruské agrese na Ukrajině, a to zejména energetické krize, jíž Němci čelí.
Právě německý problém s energiemi pak podle MMF může mít delšího trvání a ekonomové v MMF modelují, že vliv drahých energií může být na reálné HDP až kolem 1,25 procenta. „Očekává se, že ceny energií zůstanou v dohledné budoucnosti ve srovnání s předválečnou úrovní zvýšené, což negativně ovlivní produktivitu firem a sníží tak potenciální produkci Německa,“ komentují.
Lépe nežli Německo by si měli vést nejen všechny ostatní nejvyspělejší ekonomiky, ale také rozvíjející se ekonomiky. Číně MMF predikuje růst ekonomiky o 5,3 procenta reálného HDP, Indii o 6,1 procenta, Brazílii o 2,1 procenta, Mexiku o 2,6 procenta, Saúdské Arábii o 1,9 procenta, Nigérii o 3,2 procenta, Jihoafrické republice o 0,3 procenta a růst by měla o 1,5 reálného HDP také ruská ekonomika, která se přitom v loňském roce propadla až o –2,1 procenta.
We project growth for emerging market and developing economies to be broadly stable at 4% percent in 2023 and 4.1% in 2024,
— IMF (@IMFNews) July 26, 2023
However, this stable average masks significant divergences between those economies. More here: https://t.co/8pKjgg8udm #WEO pic.twitter.com/quxh8KTzvJ
I přes působení sankcí sice Rusko v loňské roce de facto zbankrotovalo, jelikož nenaplnilo své závazky vůči zahraničním věřitelům, avšak tamní domácí ekonomika nečelí natolik vážným důsledkům sankcí, jak někteří předpokládali.
Analytici to podle The Moscow Times přičítají loňskému zavedení přísných kapitálových kontrol centrální bankou, které zvrátily propad hodnoty rublu, a s přibývajícími válečnými událostmi také miliardovým vládním výdajům na zbraně, vojenské vybavení a platy vojáků a v aktuálním kratším časovém horizontu tak válka na Ukrajině naopak pomáhá ruskou ekonomiku roztáčet.
Otázka je však na jak dlouho je tento jev udržitelný, jelikož dodatečné výdaje spolu s dopady západních sankcí a propadem prodeje ruských energií do Evropy Kreml v první polovině roku 2023 přivedly do deficitu 28 miliard dolarů.
Podle některých ekonomů však sankce netíží pouze ruskou ekonomiku, ale právě i tu německou, která jako jediná z velkých evropských ekonomik neroste.
Německý ekonomický novinář Wolfgang Münchau k tomu, že na rozdíl od Německa roste ekonomika i v Rusku, poznamenává, že je tedy otázkou nakolik sankce dosahují svého hlavního cíle, kterým je oslabení Putinovy válečné mašinérie. Podle něj selhávají i v případě, že se vezme v úvahu delší časový horizont.
Fotogalerie: - Rusko je teroristický stát
„Rusku se podařilo přenastavit svou ekonomiku, zřejmě s pomocí masivních sankčních úniků přes středoasijské republiky a s pomocí Číny a Indie,“ upozornil Münchau ve svém komentáři.
Problém je dle novináře s tím, jaká si někteří lidé utvořili od sankcí na Rusko očekávání, což je vidět dle něj i třeba u ukrajinské protiofenzivy, u níž mnozí čekali, že bude probíhat rychlejším tempem. Zdůrazňuje, že pomalejší tempo, s nímž Ukrajina postupuje, přitom neznamená pro to, jaký bude pravděpodobný výsledek války, vůbec nic. „Při dostatečné podpoře Západu má Ukrajina dobrou šanci získat zpět některá, ne-li většinu území okupovaných Ruskem,“ zdůraznil Münchau.
Je však dle něj třeba říci, že sankce neplní svůj účel tak, jak mají, jelikož měly horšit situaci obyčejných Rusů, aby Putin ztratil domácí podporu, což se nestalo. Poukazuje na slova ekonoma a odborníka na Rusko z Vídeňského institutu Vasilije Astrova, jenž pro německý list FAZ jmenoval dva důvody, proč není ruská ekonomika na kolenou, ale naopak oživuje. „Prvním z nich je válečná ekonomika, klasický keynesiánský boom podobný tomu, k němuž došlo v USA a Velké Británii během druhé světové války. Druhým důvodem je růst reálných mezd,“ zmínil ekonomický novinář s tím, že růst reálných mezd je v kontrastu se Západem, kde naopak kvůli inflaci klesají. Faktorem, který stojí za růstem reálných mezd v Rusku, je ovšem akutní nedostatek pracovních sil v důsledku odvodů.
Münchau poznamenává, že se dopady sankcí na Rusko i na Evropu dají vyhodnotit s tím, že jde o „poměrně symetrický hospodářský šok“, což se neočekávalo. „Politici by měli mít na paměti, že hospodářské sankce jsou mocným nástrojem, se kterým je třeba zacházet opatrně. Stojí za to se ptát, zda ti, kdo rozhodují, v Bílém domě a Evropské komisi, vědí, co dělají,“ dodává německý ekonomický novinář Wolfgang Münchau k dopadům sankcí na Rusko i na Evropu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radek Kotas
Filipeso
