Zvýšení daně z přidané hodnoty mělo být jedním ze způsobů, jak měl do letošního rozpočtu získat stát více peněz. Proto od ledna stoupla nižší ze dvou sazeb DPH, která se týká základních potřeb – především potravin a léků, z 10 na 14 procent. Za prvních sedm měsíců mělo státu z výběru DPH přitéci 140 miliard, výsledná skutečnost je jen 122,6 miliardy korun.

Je dobré připomenout, že za stejné období minulého roku vybral stát na této dani 122,5 miliardy korun, ale to byla nižší sazba DPH pouze desetiprocentní. Rozpočet počítal oproti skutečnosti minulého roku s růstem o 15,5 procenta, což vycházelo právě z novely zákona o DPH, která s účinností od 1. ledna 2012 zvýšila sníženou sazbu.

Sazba daně je přestřelená a lidé mění spotřebitelské návyky

Vláda a především ministerstvo financí neodhadlo správně dopad tohoto opatření, efekt je zatím zcela nulový. A to po prvním pololetí výběr daně z přidané hodnoty vykazoval proti loňsku dokonce meziroční propad 2,5 miliardy. Statistiky potvrzují, že lidé utrácejí méně. Přestože ceny zboží a služeb stouply o 3,5 procenta, zaplatili lidé v obchodech o 2,1 procenta méně.

„Daň už je natolik přestřelená, že lidé se hodně lekli zdražování, začali šetřit, nakupovat méně kvalitní potraviny a některé zboží v menším množství. Celé to vzniklo u té snížené sazby DPH. Tam lidé změnili své spotřebitelské návyky a výsledkem je, že každé další zvýšení DPH vede k ještě většímu pokroucení spotřeby a tím pádem k ještě menšímu daňovému výběru,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Markéta Šichtařová, ředitelka analytické a konzultační společnosti Next Finance.

Inkaso DPH nebude naplněno, přiznává ministerstvo financí