Známá ekonomka ve varu: Stát má splácet dluh, místo toho si sníží příjmy!

19.04.2014 15:02

Česká vláda by od roku 2015 mohla změnit daň z přidané hodnoty. Údajně panuje koaliční shoda na zavedení třetí desetiprocentní sazby na léky, zdravotní prostředky a knihy. Tato zpráva vyvolala kritiku některých ekonomických odborníků, třeba Markéty Šichtařové. „Když ekonomika padala a potřebovala pomoc, čeští politici zvýšili DPH, aby ji ještě víc udusili. Takže když okolní ekonomiky rostly, my jsme ještě více padali. Když už se ekonomika nadechla a mohli bychom začít splácet dluhy, daně zase sníží. Jednají přesně obráceně, než by měli," okomentovala.

Známá ekonomka ve varu: Stát má splácet dluh, místo toho si sníží příjmy!
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ekonomka Markéta Šichtařová

Informace o případném snižování daní vyprovokovaly ředitelku nezávislé poradenské společnosti Next Finance k sepsání vtipného textu na svém blogu. „Nedávno Jarda Jágr napsal na svůj profil o dvou fanoušcích, kteří se baví, že se Jágr chtěl zastřelit. A jak to dopadlo? ptá se ten druhý. Jako obvykle, netrefil se... Také mám pocit, že se picnu," sdělila pro ParlamentníListy.cz s humornou nadsázkou Šichtařová. 

„Celé dvě ztracené knížky jsme s manželem napsali - Všechno je jinak a Nahá pravda - ve kterých vysvětlujeme, jak ekonomika potřebuje ze všeho nejvíce stabilitu. A pak bum... Co udělá jako svůj div ne první počin nová vláda? Usmyslí si, že zas bude měnit daně," uvedla.

Zavedení třetí sazby DPH je nebetyčná hloupost

Z pohledu státní kasy je zavádění třetí sazby DPH podle ní nebetyčná hloupost. „Stát má neuvěřitelný deficit státního rozpočtu a potřeboval by ozdravit veřejné finance. A místo, aby splácel dluh jako divý, sníží si příjmy rozpočtu," konstatovala s tím, že se počítá s výpadkem 16 miliard.

ParlamentníListy.cz se jí zeptaly na činnost Nečasovy vlády, která měla právě snížení dluhu a ozdravení veřejných financí jako svůj hlavní cíl. Nezdařil se tedy ani tento jejich záměr? „Dluh se nemohlo podařit snížit, protože veřejný dluh je součtem schodků státních rozpočtů za jednotlivé roky (plus dalších schodků). A protože tento rozpočet byl stále schodkový, logicky veřejný dluh stále narůstá," odpověděla ekonomka ParlamentnímListům.cz.

Stát si chce přiškrtit dojnou krávu

Andrej Babiš tvrdí, že chce stát řídit jako firmu. „To zní hezky. Ale když máte ve firmě výrobek, který se konečně usadil na trhu, a rychle rostou jeho tržby, přece ho v tu chvíli nezlevníte. Což učiníte až ve chvíli, kdy se začne výrobek jevit jako předražený a přestane mít tržby. Ale tuhle nelogičnost chce stát teď udělat. Zbytečně si přiškrtí dojnou krávu, která právě začala po letech dojit," domnívala se Šichtařová.

Čeští politici by si podle ní zasloužili pomník za chytré nápady. „Když ekonomika padala a potřebovala pomoc, zvýšili DPH, aby ji ještě víc udusili. Takže když okolní ekonomiky rostly, my jsme ještě více padali. Když už se ekonomika nadechla a mohli bychom začít splácet dluhy, daně zase sníží. Čeští politici jednají přesně obráceně, než by měli," okomentovala.

Česká ekonomika několik let stagnovala. Šichtařová potvrzuje, že už je venku z recese a HDP roste. Na snížení nezaměstnanosti se to však tak rychle neprojeví. „Bohužel nezaměstnanost reaguje na růst ekonomiky vždy se zpožděním několika měsíců. Takže na trhu práce to nebude znát dřív než ve druhé polovině roku," vysvětlila ParlamentnímListům.cz.

Celoplošné sankce proti Rusku jsou špatné. Účinnější jsou proti vlivným oligarchům

Nedaleko od nás probíhá nebezpečný ukrajinsko-ruský spor. Šichtařová je proti celoplošným sankcím Západu vůči Ruské federaci. „Ruské obyvatelstvo většinou vůbec není v obraze, nemá objektivní informace. Smysl sankcí by tedy vůbec nechápalo. A proto by se míjely účinkem. Jen by přinesly ekonomické zhoršení na všech zúčastněných stranách. Podle mého by efektivnější a účinnější bylo zavedení sankcí na vlivné oligarchy, kteří podporují ruského prezidenta," upřesnila pro ParlamentníListy.cz.

Ve svém blogovém textu podrobněji popisuje, co by se stalo v případě celoplošných sankcí Evropské unie a USA vůči Rusku. „Co se stane? Zhroutí se zahraniční obchod v Rusku, na Krymu, v EU a v konečném důsledku i v už tak zdecimované Ukrajině. A obyvatelstvo? Na všech stranách bude mít dojem, že na ně byl aplikován princip kolektivní viny. Ačkoliv každý jeden jedinec se cítí nevinný," uvedla.

A k čemu by to vedlo? „Odpovědí bude vzdor. Rostoucí nenávist k protistranám. A to jak ze strany Západu k Rusku, tak i naopak. Běžní Rusové se budou cítit poškozeni pro ně nepochopitelnými sankcemi a ještě více se přimknou ke svému dnešnímu politickému vedení. A to bude vysmáté - sankce se jich narozdíl od obyvatel v podstatě nedotknou," objasnila.

Ukrajině hrozí bankrot

Nelíbí se jí ani tvrdošíjné lpění politiků na celistvé Ukrajině. „Mezi východem a západem země jsou ohromné rozdíly. Východ je bohatý, západ chudý. Východ je průmyslový, západ zemědělský. Rozdíly jsou i mimo ekonomiku - v jazyce, náboženství, historii i politickém směřování. Jsou to dvě oddělené oblasti spojené do jednoho státu," napsala. „Politici na Ukrajině, na východě i západě, říkají ,Hlavně nedělte Ukrajinu'. Typická rigidita. Když to začalo vřít v Jugoslávii, tak říkali - ,Hlavně nedělte Jugoslávii'. A jak to dopadlo? Zní to děsivě, ale Ukrajinu si bude muset skutečně někdo ,koupit'. Zemi hrozí bankrot, a to už v červnu, pokud nesplatí své aktuálně splatné dluhopisy. Bude potřebovat desítky miliard eur. Proč si nepřiznat, že Evropa Ukrajinu finančně nezachrání, pokud bude tak velká, jak je," sdělila. 

Podle ní může nabídnout pouze morální podporu a za tu si Ukrajinci nekoupí ani tvrdý rohlík. „Jen pokud bude západní část hodně malá, může tato ,Západní Ukrajina' počítat s nějakou hmatatelnou pomocí EU. Naopak Rusko východní Ukrajině bezesporu pomůže," pokračovala.

„Znamená to tedy, že vidí řešení v rozdělení země, kdy EU a USA pomohou západní Ukrajině a východ připadne do ruské sféry vlivu?" zeptaly se Markéty Šichtařové ParlamentníListy.cz. „Takhle bych to nedefinovala. Řešení vidím v referendu v jednotlivých správních celcích Ukrajiny o jejich setrvání na Ukrajině. A podle výsledku by následně mohlo dojít k jejich odštěpení. Tedy žádné dělení v důsledku rozhodnutí mocností, ale v důsledku zdola projevené vůle. To by ovšem referendum nesmělo býti fraškou a muselo by býti doprovázeno mezinárodní podporou a monitoringem," vysvětlila.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Oldřich Szaban

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Nechutné. Ani vidět to nemůžu. Nákup paprik kazí Čechům náladu

4:44 Nechutné. Ani vidět to nemůžu. Nákup paprik kazí Čechům náladu

Paprika, která je u nás klidně za stovku, stojí na Balkáně pakatel. Maximálně půldruhého eura. Na tr…