„Cikáni vám tam chybí.“ Václav Klaus ml. svolal akci, ze které v BIS ohluchnou mikrofony

21.02.2019 10:52

Sněmovní školský výbor se zabýval údajnou „prosovětskou výukou“ na českých školách. Dnes už notoricky známé tvrzení z výroční zprávy BIS na parlamentním semináři odmítli přední čeští profesoři historie, autoři učebnic dějepisu. Důležité prý je, aby se do výkladu dějepisu nepletli amatéři a „důstojníci tajné policie“.

„Cikáni vám tam chybí.“ Václav Klaus ml. svolal akci, ze které v BIS ohluchnou mikrofony
Foto: Archiv PL
Popisek: Seminář o výuce dějepisu ve sněmovně

Na téma slavné „poznámky pod čarou“ z výroční zprávy BIS za rok 2017, že výuka dějepisu a literatury na českých školách je zatížena prosovětským vnímáním světa, se ve středu v Poslanecké sněmovně sešla zhruba stovka lidí.

Seminář, který se nazýval Je výuka dějepisu na českých školách neutrální, nebo prosovětská?, uspořádal sněmovní výbor pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu, kterému předsedá poslanec ODS Václav Klaus.

Renomovaný historik a autor dějepisných učebnic profesor Petr Čornej uvedl, že výuka dějepisu nemůže být hodnotově neutrální, odmítl však, že by podléhala prosovětskému či proruskému vidění světa.

Anketa

Co provést s bojovníky Islámského státu, kteří se chtějí vrátit do Evropy?

16%
81%
hlasovalo: 15248 lidí

„Žijeme v euroatlantické civilizaci, která je v určitém hodnotovém systému zakotvena tak, jak byl vytvořen antickou, křesťanskou a částečně židovskou kulturou. Tyto principy neseme v sobě a v rámci historické zkušenosti je to naše DNA, to je zásadní věc. Má být dějepis neutrální politicky nebo nábožensky? Myslím si, že by měl být politicky neutrální, neměl by vycházet vstříc zájmům žádné politické strany či hnutí. A pokud se nejedná o školy církevní, neměl by preferovat žádná náboženství či konfesijní směry,“ uvedl profesor Čornej.

Následně se dostal k poznámce BIS o výuce dějepisu. „Pracuji v oboru 40 let. Kdyby tato poznámka měla být okrajová, nebyla by umístěna pod čarou, protože v dlouhém textu by zanikla. Otiskli ji zcela záměrně s vědomím, aby zahájili diskusi či kampaň, což se podařilo. Běží to naplno, stačí se podívat na diskusní pořady v České televizi. Tato poznámka mě rozčílila, dotkla se mě osobně a musela se dotknout stovek a tisíců poctivých učitelů dějepisu. Předhazuje se jim něco, co není pravda,“ odmítl Čornej tvrzení české kontrarozvědky.

„O prosovětské interpretaci dějin nemůže být v našich učebnicích po roce 1989 ani slůvko! Naší prioritou bylo přehodnotit výklad, rozejít se s komunistickou interpretací, opustit marxistickou teorii a vrátit české dějiny do evropských souvislostí. Těmito kritérii jsme se (při psaní učebnic, pozn. red.) řídili. V tomto směru je tvrzení BIS šlápnutí vedle. Těm učebnicím jsme věnovali tisíce hodin práce, pořádali spoustu přednášek pro učitele dějepisu,“ konstatoval dále renomovaný historik.

Problematičtější je to podle Čorneje s výukou moderních dějin, což nebylo snadné nikdy, ani v dobách Rakousko-Uherska. „Vždy se dějepisné učebnice svou látkou táhly až do současnosti a na tuto látku byl vždy malý časový prostor. Působil tam ještě jiný moment, když se dotahují současné dějiny, je tu problém malého odstupu, pořád žijí pamětníci událostí, kteří mají vlastní zkušenosti, vlastní pohled a máme politickou reprezentaci, která má své zájmy, jak by dějepis měl vypadat a jak by měl být vykládán. Nejnovější dějiny jsou v pohybu, nemůžeme je učit pozpátku, vyjít od výsledku a přes průběh dojít k příčinám. Podstata dějepisu je chronologická,“ upozornil.

„Jak vykládat neuzavřené procesy jako Afghánistán, válka v Jugoslávii, Libye? Důsledky války v Jugoslávii se projevují až dnes začleňováním některých zemí západního Balkánu do mezinárodních struktur,“ uvedl Čornej konkrétní příklady.

Dějiny 20. století do roku 1989 by podle něho samozřejmě měly dostat odpovídající prostor i přesto, že pamětníci stále žijí a existují různé interpretace. „Když jsem tuto část psal do učebnic já, pojal jsem to čistě faktograficky, nedával jsem tam žádné výklady, jen čistá fakta, na kterých není možné nic zpochybnit,“ uvedl Čornej. 

Moderní dějiny, tedy dobu 20. století, je důležité učit, ale nelze na úkor toho podle Petra Čorneje potlačit starší dějiny. „Musíme znát souvislosti, díky ucelené historii si uvědomujeme náš vztah k vlasti i kulturnímu dědictví, které tu máme a jsme povinni chránit. Doufám, že dějepis zůstane svébytným předmětem a nebudou do něj zasahovat žádní amatéři a bude nadále spočívat na práci učitele, protože to je nezastupitelný činitel, který svou poučeností, vzděláním a charismatem by se měl těšit respektu, a nikoli se stávat otloukánkem,“ dodal profesor Čornej.

Profesor Milan Hlavačka na semináři promluvil o některých těžkostech, kterými si coby další spoluautor českých učebnic dějepisu musel projít. „Když jsme učebnici dopsali, mysleli jsme, že na ministerstvu školství bude nějaká autorita, která výsledek posoudí a sdělí nám, zda je to v pořádku, nebo jsou potřeba změny. Jenže tak to nebylo, ministerstvo to poslalo k posouzení různým marginálním skupinám, které se cítily být v předchozím výkladu dějepisu upozaděny,“ prozradil Hlavačka.

Fotogalerie: - Vesnice roku na Hradě

Prezident republiky Miloš Zeman přijal na Pražském...
Prezident republiky Miloš Zeman přijal na Pražském...
Prezident republiky Miloš Zeman přijal na Pražském...
Prezident republiky Miloš Zeman přijal na Pražském...
Prezident republiky Miloš Zeman přijal na Pražském...
Prezident republiky Miloš Zeman přijal na Pražském...

Šlo podle něho třeba o pražskou židovskou obec, jejíž některé poznámky byly do učebnice zapracovány. Další námitky dodalo Muzeum romské kultury. „Sdělili nám zásadní poznámku, že tam cikáni skoro nejsou. Třeba chtěli, abychom zapracovali do textu, že za panování Marie Terezie byli cikáni popravováni za potulku. Je to pravda, ale nevím, jestli je to pro žáky důležité znát. Zástupci jedné protestantské církve nám zase opravovali čísla, kolik osob se po vydání tolerančního patentu přihlásilo k protestantství. Problém byl, že oni ta čísla nadsazovali. K posouzení dostali text učebnice i muslimové. A my si naši práci museli přede všemi obhájit,” konstatoval profesor.

Tvrzení BIS, že by výuka českých dějin ve školách byla prosovětská, odmítl také Petr Pánek provozující web Moderní dějiny. Jinou věcí podle něho je neutralita výuky, což je ovšem závislé na každém jednotlivém učiteli. 

Pánek poznamenal, že každý učitel má nějaké preference, někteří učitelé jsou straníci nebo i volení zástupci v různých orgánech; a nakolik je daný učitel neutrální, je otázka. „Nelze to ale paušalizovat. Výuka určitě není prosovětská. Dovedu si představit, že existují někteří konkrétní učitelé, u jejichž výkladu třeba role Stalina nebo osvobození může být poznamenána smýšlením onoho konkrétního člověka, ale rozhodně nic není řízeno. Máme rámcové vzdělávací programy, které říkají, co se děti mají naučit,“ míní Pánek.

„Nešťastná poznámka BIS je na vysvětlení autorů té zprávy. Stejně jako bych si nedovolil autorům učebnic něco podsouvat, nechci tvrdit, že BIS tohle udělala záměrně. Jestli je to hloupost, nebo co to je, to musí vysvětlit oni. Ozvala se i učitelská obec a s vedení BIS se sešel spolek Učitelská platforma, který chtěl vysvětlení. Dostali omluvu, že to takto nebylo myšleno,“ uvedl.

Zdůraznil potřebu více se při výuce zaměřit na moderní dějiny, byť to není snadné. „Moderní dějiny mají velký problém, odrážejí stávající ekonomické a politické zájmy, protože stále žijí lidé, kteří jsou aktéry tohoto dění. Jak bychom učili o 90. letech? O vzniku ekonomického systému? O politických souvislostech a zájmech vůči dnešku či politickým aktérům, kteří stále veřejně působí?“ položil otázku Petr Pánek. Dodal ovšem, že orientace v dění 20. století je důležitá pro pochopení současného dění doma i ve světě. Proto je podle něho nutné k výuce moderních dějin navýšit počet hodin dějepisu.

Profesor Vít Vlnas konstatoval, že výuka dějepisu zcela neutrální nikdy být nemůže. Existuje celá řada událostí, na které nelze nahlížet s neutralitou. „Výklad o plynových komorách může jen těžko být neutrální, předpokládá se, že třeba v tomto či jiných případech se vykladač postaví na konkrétní stranu,“ uvedl Vlnas. Ten se přidal ke svým předchozím kolegům historikům, že výuku moderních dějin nelze ve vyšší míře zařadit na úkor starší historie. „20. století nikdy nebudeme schopni pochopit bez znalosti toho, co těmto událostem přecházelo,“ podotkl.

Profesor Čornej později v diskusi zmínil roli médií v současné debatě. „Velký problém je z mediálního světa, kterému jde o senzace, a pokud je něco vyostřeno, novináři mají pocit, že to zaujme a lidé mají podle takové logiky asi být tak hloupí, že se spokojí s černým nebo bílým viděním. Skutečnost je ale mnohem složitější,“ řekl Čornej.

„Také proto jsem svolal tento seminář, abychom si tu vše podstatné řekli. Jsem raději, když učebnice tvoří pan profesor Čornej než poručík od tajné policie,“ uzavřel seminář předseda školského výboru Václav Klaus (ODS).

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Radim Panenka

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Vyhladovět Senát, navrhl Zeman. Kubera pro PL odpovídá... Čtěte sami

11:10 Vyhladovět Senát, navrhl Zeman. Kubera pro PL odpovídá... Čtěte sami

Vyhladovět Senát, který by se poté sám rozpustil, jak navrhuje prezident? Podle předsedy Senátu Jaro…