ParlamentníListy.cz průběžně informují o problémech a nespravedlnostech systému, kterých si redakce všimne buď sama, nebo na ně upozorní čtenáři. Někdy jsou to opravdu silné příběhy, a ne vždy mají šťastný konec. Tentokrát se však něco povedlo – zřejmě především díky medializaci se jeden senior dočkal peněz, které mu právem náleží…
Čekají, až umřu
Nedávno ParlamentníListy.cz přinesly příběh pana Josefa Prokopa, který bojuje s rakovinou v posledním stadiu, a přitom už dva roky čeká na výplatu invalidního důchodu. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) si ho přehazovala jako horký brambor a nešťastný muž byl odkázán jen na skromný státní příspěvek ve výši šesti tisíc korun.
Celá situace na pana Prokopa dělala dojem záměru vyhnout se výplatě peněz: „Mám rakovinu v posledním stadiu. ČSSZ to z mnou poskytnuté dokumentace samozřejmě ví. Vůbec bych se proto nedivil, kdyby zdržování prováděli cíleně. Čekají, až umřu, aby mi nemuseli nic platit,“ uvedl muž rozhořčeně v rozhovoru s ParlamentnímiListy.cz na konci května (konkrétně 29. 5. 2023).
Tenkrát také přiznal, že ač bojuje s těžkou nemocí, arogantní přístup úřadů ho paradoxně „nakopává“: „Boj s nimi mě drží při životě. Dal jsem si jako osobní úkol neustále se připomínat a upozorňovat na chyby v tomto systému. A myslím, že právě teď nastal dobrý čas to medializovat. Čekal jsem, kdy to dojde do bodu, že to lidi začne opravdu zajímat. Jindy by to třeba zapadlo.“
ParlamentníListy.cz samozřejmě kontaktovaly Českou správu sociálního zabezpečení. Konkrétně tiskovou mluvčí Jitku Drmolovou, které redakce do e-mailu uvedla všechna fakta ohledně případu pana Prokopa a připojila několik otázek. Zajímalo nás, jak ČSSZ vysvětlí, že žadatel čeká dva roky na invalidní důchod, zdali jim to přijde v pořádku, jaký dojem to vytváří vůči občanům a kdo nese za celou situaci zodpovědnost.
Do data vydání článku, ale ani dosud, tedy téměř měsíc poté, jsme od ČSSZ nedostali žádnou odpověď.
Jeden se dočkal, druhý stále čeká
Pro pana Prokopa ParlamentníListy.cz udělaly maximum možného, a tak mu nezbývalo než čekat. Vzhledem k tomu, že čekal už dva roky, nedělal si zřejmě iluze o tom, že by se s jeho situací měly dít rychlé změny.
Dnes ráno ale od pana Josefa Prokopa dostala redakce skvělou zprávu: „Ledy se pohnuly a na poště by mne měl čekat doplatek invalidního důchodu za dva roky zpětně. Evidentně to souvisí s vaším článkem, neb 6. 6. bylo vydáno rozhodnutí a 12. 6. byla odeslána platba. Vypadá to, že PL čtou i na ‚důchoďáku‘. Příběh byl sepsán pravdivě, jméno bylo také pravé, a je nepravděpodobné, že by to ČSSZ uzavřela sama z ničeho nic. A to hlavní, z ČSSZ mi 6. 6. volala jedna paní a neměla skryté číslo. To se mi za ty dva roky stalo poprvé! Závěrem ještě jednou moc děkuji! Prokop.“
Takový výsledek naši redakci samozřejmě velmi potěšil. Je vidět, že medializace má smysl a lidem skutečně může pomoct obhájit jejich práva.
Příběh pana Josefa Prokopa má šťastný konec, stále však jsou v republice tisíce lidí, kteří na své důchody čekají měsíce, a možná i roky…
Redakce proto po čase kontaktovala rodinu pana Jaroslava Beličky, o kterém jsme v květnu také psali. Ten zase čekal více než půl roku na výplatu výchovného. Tam však k žádnému posunu dosud nedošlo: „Ve schránce jsme nic neměli,“ uvedl na dotaz syn pana Beličky. „Pojedu domů až v pátek, takže dřív se tam nepodívám. Ale před víkendem nic,“ dodal s tím, že celá věc mu také přijde záměrná: „Čím dál víc máme s tátou pocit, že úředníci dostali rozkaz nechat to vyhnít. S rozpočtem je vláda v pr…i, a tak se možná čeká i na nějakou retroaktivní sviňárnu, díky které to výchovné nakonec celé zruší,“ nedělá si iluze Lukáš Belička.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Andrea Novotná
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.