,,Nachcípaný" Okamura terčem křiku za koncentrák, ale jede dál: Všechny vyděsil. Našel partnery k jednání. Novináři varují

07.02.2018 11:45

Tomio Okamura prožil hektický půlden. Nejprve v Poslanecké sněmovně jednal o zákonu o přímém referendu, pak čelil redaktoru ČT Borkovi a ráno si o sobě mohl přečíst ledacos zajímavého v tisku a na serverech.

,,Nachcípaný" Okamura terčem křiku za koncentrák, ale jede dál: Všechny vyděsil. Našel partnery k jednání. Novináři varují
Foto: Hans Štembera
Popisek: Tomio Okamura ve sněmovně

V úterý odpoledne Tomio Okamura absolvoval jednání o zákonu o obecném referendu. Výsledkem jednání byla dohoda, že čtyři sněmovní strany a hnutí, disponující dohromady ústavní většinou, pustí do prvního čtení návrh zákona o obecném referendu, jak jej navrhli poslanci Okamurova hnutí SPD.

Anketa

Podporujete zbourání vepřína v Letech u Písku?

3%
97%
hlasovalo: 8970 lidí

Na tiskové konferenci po jednání vystoupil Okamura se zástupkyní vládního hnutí ANO Helenou Válkovou a rovněž s předsedou KSČM Vojtěchem Filipem. Mikuláš Ferjenčík, který na jednání zastupoval Českou pirátskou stranu, si poté uspořádal separátní tiskovku a vysvětlil to tak, že nechtěl stát na společné tiskovce s Tomiem Okamurou. Důvody jsou podle Ferjenčíka všem jasné.

„Shodli jsme se na tom, že by mělo být referendum závazné. To je velký posun,“ uvedl tiskovou konferenci Okamura. Válková pak zmínila, že mezi stranami stále přetrvávají rozpory v otázce možnosti hlasování o vystoupení z mezinárodních organizací, což hnutí ANO odmítá. Okamura ale naznačil, že i zde je možný kompromis. „Palčivost této otázky lze řešit vyšším kvorem, aby se to legitimizovalo,“ zmínil. Řeší se ještě otázka, kolik podpisů by mělo být třeba k vypsání referenda, návrhy se pohybují od sto tisíc (původní návrh SPD) po „deset procent oprávněných voličů“, což je přibližně osm set tisíc a je to návrh hnutí ANO. Okamura však naznačil, že v této otázce je SPD připravena pro dosažení dohody výrazně ustoupit.

Tomio Okamura

  • SPD
  • Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD)
  • poslanec

Obecné referendum pak šel Okamura hájit i do studia České televize do Událostí, komentářů. V pořadu se opět potkal s Helenou Válkovou, KSČM tentokrát zastupoval místopředseda Josef Skála. Okamura hned na úvod čelil dotazu moderátora Davida Borka, proč SPD na tomto návrhu při jednání o podpoře vládě tak lpí, když stejně ani s hnutím ANO dohromady nemá ústavní většinu, která je k jeho schválení potřebná.

Okamura vysvětlil, že se jedná o zásadní programový bod SPD, jehož prosazení je prioritním cílem. „Ale stojednička pro podporu vlády, a nebo stodvacítka pro ústavní zákon, to jsou úplně jiné žánry,“ trval na svém Borek. Okamura vysvětloval, že je zřejmé, že bez 78 poslanců hnutí ANO se ve Sněmovně neprosadí nic. SPD se podle něj od prvního dne snaží prosadit své priority a zákon o obecném referendu je jednou z nich. „Hnutí ANO je náš politický soupeř. Ale já jsem pragmatik a chci prosadit náš program, takže chodím na jednání s hnutím ANO a sháním podporu,“ vysvětloval. Jednání probíhají ještě s KSČM a probíhala by prý i s dalšími, pokud by byli ochotni jednat.

Strany, se kterými se Okamura sešel v úterý, prý jednat chtějí, a jednání si pochvaloval jako velmi konstruktivní. Válková pak vysvětlovala, že chtěla ohlídat, aby zákon, který má být ústavním, byl na dostatečné úrovni. Moderátor Borek ji pak griloval, jaký má vztah k Evropské unii a k NATO a zda by z nich chtěla vystoupit.

Okamura pak potvrdil, že SPD je připravena dělat kompromisy, aby byl zákon přijat. Rovněž informoval, že se chce sejít s prezidentem Zemanem, aby jej informoval, jaké jsou priority hnutí SPD.

Rovněž ve svém vystoupení zmínil, že ve středu má proběhnout jednání mezi SPD a ANO ohledně programových priorit a sestavování vlády.

Když vystoupil zástupce KSČM, který ujistil, že KSČM je připravena v zájmu přijetí zákona ke kompromisům, dostala slovo opět Helena Válková, kterou moderátor Borek svými dotazy přiměl k rozhořčené poznámce „Vy pořád chcete krev a konflikt“.

Mimo jiné varovala, že zákon musí být precizní, jinak jej schopní právníci z opozice oprávněně rozcupují.

Okamura doporučil využít k hledání kompromisu i procedurální předpisy v Poslanecké sněmovně. Zmínil, že všechny zákony jsou přijímány tak, že v prvním čtení se hlasuje o základní myšlence, v druhém čtení se pak ve výborech a poté na plénu dolaďují parametry a technikálie a ve třetím čtení se pak už jen opravují chyby. Proto navrhuje, aby čtyři strany, které se záměrem přímého referenda souhlasí, ve Sněmovně návrh prohlasovaly prvním čtením, a pak bude možné dolaďovat takové věci, jako kolik podpisů bude k vypsání referenda třeba.

Když skončil svůj výklad, ohlásil moderátor Borek směrem k Okamurovi: „Teď to byla pohoda. Ale teď tu mám jednu věc, která pro vás není pohodová.“ Začala se rozebírat kauza romského koncentračního tábora v Letech a výroků, za které Okamura čelí kritice z celého politického spektra.

„Já jsem nic špatného neřekl. Myslím si, že by se měli nejdříve domluvit historici a nám politikům říct, jak to tedy bylo,“ doporučil. Zmínil, že i oficiální dokumenty Akademie věd označují tábor za „internační“, historik Jan Rataj prý zase označuje tábor jako „pracovní, vězeňský, později specificky sběrný“. On prý pouze citoval z materiálů, takže prosí historiky, ať se dohodnou, jak to vlastně bylo.

Na dotaz moderátora, jestli to není jedno, Okamura zdůraznil, že nikdy nezpochybnil holocaust. Pak přečetl prohlášení, že SPD nezpochybňuje utrpení žádných lidí v koncentračních ani jiných táborech a považuje kvůli tomu nacistický režim za zločinný.

Zdůraznil, že SPD vadí zejména to, že stát investuje do vykupování vepřína na místě tábora 450 milionů korun. „V Brně, v Kounicových kolejích, tam bylo umučeno 800 lidí a dodnes v těch místech mají studenti koupelny a ložnice,“ uvedl pro příklad.

„Je mi opravdu na zvracení z českých médií, která totálně překroutila naše výroky,“ vzkázal Okamura a média vyzval, aby už zanechala svých lží. „Ať už o tom nelžou. Já vím, že je to kampaň, ale volby už skončily,“ uzavřel.

Borek se ohradil, že to není žádná kampaň, jeho nikdo neřídí a „brýle bez dioptrií také nemám“, dodal bez zřejmější souvislosti.

„Řekněte mi jak to bylo, já se tomu přizpůsobím,“ zopakoval pak Okamura svou výzvu historikům. Pak zopakoval, že téma už ho vůbec nezajímá, pouze by rád věděl, proč lidovecký ministr Herman rozhodl zaplatit skoro půl miliardy. „Ty peníze bychom raději měli dát na zlepšení života občanů včetně Romů,“ uzavřel. Pak si ještě vzpomněl, že je třeba připomenout, že památník holocaustu už na místě je a podle Okamury je to dobře, že si jím tato zvěrstva připomínáme.

Válková na základě Okamurových výroků prohlásila celou kauzu za „nedorozumění“ a výzvy k odvolání předsedy SPD z funkce místopředsedy Poslanecké sněmovny, se kterými přišli lidovci, jsou podle ní bezpředmětné.

Na svém facebooku po pořadu Okamura ještě připsal: „V České televizi a některých dalších médiích probíhá intenzivní kampaň proti SPD. Cílem je dostat SPD na politický okraj a zabránit přímé i nepřímé účasti SPD na sestavování vlády. Není náhodou, že tato kampaň nabrala na síle po znovuzvolení Miloše Zemana prezidentem České republiky. Kampaň má zabránit programové spolupráci SPD, prezidenta a hnutí ANO. Kampaň je vedena s cílem zvrátit výsledek demokratických voleb a je vedena v zájmu nadnárodního řízení České republiky.“

Další dryáčnická reality show

Média ovšem Okamurovi pokoj nedají. Hned ve středu ráno vyšel na webu Pavla Šafra Forum24.cz text varující premiéra Andreje Babiše, že si s podporou nápadů SPD na přímou demokracii hraje s ohněm.

„Revolucionář Okamura, který se stává moderátorem této debaty, si extrémní podobu přímé demokracie vetknul do štítu svého programu. Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) nenavrhuje žádný minimální limit pro účast v referendu, pro jehož vypsání by stačilo nasbírat pouhých 100 tisíc podpisů občanů. Tolik má Okamura fanoušků na svém facebookovém profilu. Ani ne s velkou nadsázkou by tak mohlo seskupení s dnes sedmiprocentní podporou veřejnosti zásadně ovlivňovat chod země,“ napsal autor textu Jiří Sezemský, bývalý poradce premiéra Petra Nečase.

Připomíná, že i z přímé volby prezidenta se v českých podmínkách stala „dryáčnická reality show“, která vybičovala atmosféru v zemi a rozvrátila společnost dokonce až na úrovni rodin. A jakýkoliv další prvek „přímé demokracie“ podle něj přinese totéž.

Na serveru Info.cz přispěchala s komentářem Markéta Žižková. Ta označila návrh za „nebezpečnou hru s referendem“. Komentátorka se děsí zejména toho, že by přímá demokracie byla uplatněna ve věci vystoupení z Evropské unie.

„Nehledě na výsledek ale platí jedno: že politická hra s referendem, je hra s ohněm, jak se o tom naposledy přesvědčili Britové. Tamní hlasování předznamenávající brexit nebylo jen koncem expremiéra Davida Camerona, ale také začátkem nejistého osudu ostrovního království a složitých vyjednávání, která nadlouho určila agendu celé osmadvacítce,“ uzavřela svůj text, když si všimla, že Okamura se na společné tiskovce tvářil spokojeně a varovala, že co je pro SPD historickým mezníkem, že její nápady na přímou demokracii někdo konečně bere vážně, to je pro společnost nebezpečnou hrou.

Proč leze k prezidentovi s chřipkou?

Kromě toho se šíří internetem ještě jeden, spíše žertovný přispěvek, kritizující Tomia Okamuru. Ten totiž vysvětloval své výroky o táboře v Letech také tím, že ve chvíli, kdy je pronášel, byl indisponován, měl horečku 39 stupňů a čelil agresivním dotazům moderátorky ČT.

Vzhledem k tomu, že vše se odehrálo ve volebním štábu Miloše Zemana po druhém kole prezidentských voleb, kde se Okamura podle záběrů i fotografií pohyboval v přímé blízkosti prezidenta Zemana, měli mnozí strach, zda hlavu státu, jejíž zdraví je také oblíbeným tématem, nemohl nakazit.

„Než na to, jestli Lety měly jako ‚rekreační zařízení‘ dvě anebo jen jednu hvězdičku, se T. Okamury zeptejte, proč leze k prezidentovi s plně rozvinutou chřipkou, když ho má údajně tak rád,“ napsal například ústavní právník Jan Kudrna. Upozornil, že ročně v této zemi na chřipku zemře 1500-2000 lidí.

Sám Okamura ale během středy rozjel úplně  jiné téma. Reagoval na kritiku ohledně nejasností ve financování kampaně SPD. Jak prozradil, zjistil si, kolik jednotlivé sněmovní strany vydaly za mediální služby, za které byl kritizován. Výsledek jej překvapil – z devíti sněmovních stran jich sedm utratilo za tento druh služeb více nežli SPD. Dodává, že „podvodní novináři“ hned začali spekulovat, zda Okamura „zase“ netuneluje stranu, ačkoliv mu v minulosti nic takového nebylo prokázáno.

„Co na tenhle styl novinářské práce říkáte? Má smysl sledovat taková média? A jak víte, tuto kampaň rozjely jako vždy zaplacení novináři z MF DNES, iDnes, Lidových novin, Seznam zprávy ve spolupráci s Českou televizí a Českým rozhlasem. Je to hnus, že?“ ptá se na svém facebooku.

Novináři jsou podle Okamury vzteky bez sebe, že v prezidentských volbách nevyhrál jejich favorit Jiří Drahoš. „Jsou vzteky bez sebe, šíří kolem sebe zlost a nenávist,“ konstatuje. SPD si prý „nenechá těmito zoufalci zkazit náladu“ a dál bude prosazovat svůj program.
 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jakub Vosáhlo

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

To Rakušan nechtěl: Ve věci migrace úder z nečekané strany

13:22 To Rakušan nechtěl: Ve věci migrace úder z nečekané strany

Ministr vnitra Vít Rakušan neříká české veřejnosti pravdu o migračním paktu. Tvrdí to už i koaliční …