"To je tak křišťálově čisté, že o tom netřeba diskutovat." Zkušený novinář otřesen slovy, která padla v ČT k antipropagandistickému plánu EU

23.05.2015 8:58

TÝDEN V MÉDIÍCH Česká televize názorně předvedla, jak nerozumí pojmům nezávislost a svoboda slova. Podle mediálního analytika to ukázala debata o antipropagandistickém systému, který by mohla zavést Evropská unie. Veřejnoprávní televizi také vyčítá, že se v hlavním zpravodajském pořadu dopouští skandalizace bývalého premiéra Petra Nečase a jeho nynější manželky, stejně jako to, že na programu ČT Art nabízí to nejkomerčnější zboží.

"To je tak křišťálově čisté, že o tom netřeba diskutovat." Zkušený novinář otřesen slovy, která padla v ČT k antipropagandistickému plánu EU
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský

Analytickému pořadu Události, komentáře patří úvod pravidelného ohlédnutí za tím nejzajímavějším, co se v uplynulém týdnu objevilo v českých sdělovacích prostředcích. „Ve čtvrtek v něm Česká televize názorně předvedla, jak nerozumí pojmům ´nezávislost´ a ´svoboda slova´, ačkoli právě tyto pojmy stály u každé turbulence jak v ní, tak i kolem ní. Vzpomeňme na takzvanou krizi v zimě 2000. Při ní byl přece výskyt slov svoboda a nezávislost až opulentně nestřídmý, ačkoli se záhy ukázalo, že jde o politické zájmy lidí mimo Českou televizi a finanční zájmy lidí uvnitř České televize,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.

Konkrétně má na mysli tu část pořadu, kdy moderátor Lukáš Dolanský vedl debatu se dvěma hosty. „Jedním z nich byl Robert Břešťan, šéfredaktor serveru Hlídací pes, a druhým Jan Schneider. Ten byl v sedmdesátých letech bubeníkem Plastic People of the Universe, režimem pronásledovaný chartista. Po roce 1989 pracovník BIS, dnes bezpečnostní analytik a publicista, který se věnuje jako jeden z mála českých publicistů s maximální možnou objektivitou otázce mediální kampaně kolem ukrajinského konfliktu. Tématem diskuse byly plány Evropské komise na vytvořené jakési ´antipropagandistické´ mašinérie, která by měla vzdorovat ruské propagandě ve směru na západ,“ připomíná mediální odborník.

O tom, co říká Evropská unie, není třeba diskutovat

Podotýká k tomu, že se samozřejmě nejedná o nic nového. „Za studené války se navzájem protichůdné mocnosti také mediálně snažily zasahovat na území svého nepřítele – Amerika platila Rádio Svobodná Evropa a Hlas Ameriky, Sovětský svaz měl obdobný, byť zdaleka ne tak mohutný systém zahraničního vysílání svých propagandistických obsahů. Význam elektronických médií – tehdy zejména filmu a rozhlasu – znali už diktátoři v první polovině dvacátého století – Stalin a Hitler. V Bruselu zřejmě teprve objevují to, co my učíme studenty žurnalistiky už v bakalářském studiu,“ konstatuje pobaveně Petr Žantovský.

Za doslova bizarní pak považuje to, jak snaživě Bruselu na tuto lopatu naši médiusové naskakují. „Z toho pohledu byl výkon pana Břešťana až oslnivý. Nejlépe to vyjádřil větou, kterou musím ocitovat: ´To, co říká Evropská unie, je tak krystalicky čisté, že o tom netřeba diskutovat´. To mi velmi silně připomnělo časy, kdy se jiné teze z jiné země, tedy ze Sovětského svazu, považovaly v médiích za natolik zřejmé a definitivní, že nejen že nebylo třeba o nich diskutovat, ono se to dokonce vůbec nesmělo. Vypadá to, že k tomuto stavu nemáme daleko,“ domnívá se mediální analytik.

Chystá se cenzura, která bude navíc úžasným kšeftem pro vybrané tlampače

A domýšlí, co mohou chystané kroky Bruselu znamenat. „Jakmile Evropská unie vytvoří nějaký ´antipropagandistický´ systém, nesporně jej vybaví i pravomocemi, které budou dány nějakému úřadu, jenž bude sledovat, kdo co říká, a také ho za to po zásluze trestat. Tomu se ovšem ve slušné společnosti říká cenzura. A je otázka, zda v Evropské unii stále ještě jsme ve slušné společnosti. Ale zpět k té debatě, kterou pointoval Jan Schneider, když řekl: ´Dejte na stůl všechny názory a nechte lidi, ať se mezi nimi sami rozhodnou´. Právě tomu se ve slušné – a jakékoli – společnosti říká svoboda,“ upozorňuje Petr Žantovský.

Zdá se mu ale, že nám svobody valem ubývá. A všechny plány Evropské unie na „antipropagandistický“ deštník považuje za absurdní už z principu. „Jsme v éře internetu, žádné rušičky jako za časů Svobodné Evropy už tu nejsou k ničemu. Vykřikování eurounijních hesel do éteru či kamkoli už nikdy nemůže mít tak jednosměrný efekt jako za studené války. A tak mám podezření, že půjde jen o úžasný a vskutku dlouhodobý kšeft pro tlampače typu pana Břešťana, a co se jich po Česku a po Evropě promenuje,“ poznamenává mediální odborník.

I bez odposlechů bylo zřejmé, že Nagyová a dáma jsou dvě různé osoby

Za druhé téma si zvolil dění kolem bývalé šéfky sekretariátu premiéra z doby koalice ODS, TOP 09 a Věcí veřejných. „Média spustila další kolo štvanice na Petra Nečase a Janu Nagyovou. V souvislosti s dalším soudním řízením, kde Nagyová - Nečasová figuruje jako hlavní obviněná ze zneužití zpravodajských služeb, vypustili novináři na světlo světa odposlechy, v nichž Nagyová, tehdy premiérova sekretářka, svého nadřízeného naprosto neuvěřitelně šikanuje, poroučí mu, co má a nemá dělat ve sféře svých výsadních pravomocí, chce ovlivňovat kádrovou politiku. A když se jí zdá, že její šéf není dostatečně povolný, užívá výrazů a způsobů, které by dáma nepoužila,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Hned ale dodává, že to, že Jana Naygová a dáma jsou různé osoby, si myslí mnohý z těch, kdo tuto osobu sleduje dlouhodobě na její cestě vzhůru, ale i při pádu dolů. „Původem je ze západních Čech, podle iHNED.cz z 19. června 2013 je vyučená prodavačka a pracovala jako mzdová účetní. V polovině devadesátých let spojila svou kariéru s ODS, nejprve jako oblastní manažerka. Respekt napsal, že byla asistentkou krajského manažera a zároveň asistentkou senátora Kulhánka. V roce 2005 přesídlila do hlavní kanceláře ODS, kde se promptně zavěsila do tehdy místopředsedy Nečase. S ním pak působila na Ministerstvu práce a sociálních věcí i ve Strakově akademii,“ shrnuje mediální analytik.

To, že jsme měli tři roky premiérku, je truchlivé svědectví o novinářích

Banální historka o šéfovi a sekretářce se však trochu mění, když si uvědomíme, že mnohé rozhodovací procesy v této dvojici byly poněkud přepólovány. „Už v době největší slávy, tedy po volbách v roce 2010 se vědělo, že Nagyová si ze svého sekretariátu, sekretářka měla sekretariát – sic!, v Hrzánském paláci dobře svého Nečase hlídala. Rozhodovala o tom, kdo k němu smí a nesmí, s kým a o čem bude premiér mluvit a jednat. Zda u toho byly nějaké krokodýlí kabelky a zlaté hodinky, je vedlejší. Podstatné je, že v letech 2010 – 2013 měla tato země premiérku,“ poukazuje Petr Žantovský.

To, že se nikdo této situaci nepostavil, považuje za truchlivé svědectví o neschopnosti našich politiků a novinářů. „Jen vzpomeňme, jak vynášeli Nečase coby ´pana Čistého´.  Inu, svým způsobem opravdu čistý byl, ale tak to asi tehdy novináři nemysleli. Ovšem skutečnost, že se dnes národ baví osobnostní slabostí tehdejšího nominálního premiéra a arogancí jeho sekretářky, je strašná. Jednak tyto odposlechy jistě neunikly do médií náhodou, nějaký policejní nebo soudní úředník je vypustil záměrně, a patrně nikoli nezištně,“ myslí si mediální odborník.

V zákonu o České televizi se nic o skandalizaci nepíše

Přitom je přesvědčen, že ani obsah oněch odposlechů nikterak bezprostředně nesouvisí s tím, za co je Nagyová, dnes už Nečasová, souzena. „Navzdory tomu, co si o ní můžeme právem myslet, je zde zřejmé, že jsou porušována její práva obviněné. Stejně jako si můžeme myslet leccos o Davidu Rathovi, a přece i on byl dlouho obětí soudní šikany a zvůle. Obviněný je však stále člověk a skutky se mu mají prokázat a pak se za ně má odsoudit, ale nemá se vláčet bahnem bulváru,“ tvrdí Petr Žantovský.

Druhá hrůzostrašnost podle něj tkví v tom, že tento bulvár zavládl i na veřejnoprávní obrazovce. „Pondělní Události, komentáře byly věnovány sáhodlouhým reprodukcím oněch telefonátů. Proč to Česká televize dělá? Myslí si, že tak zaujme více diváků? Ale to je omyl. Proto si ji neplatíme. Kdo neví, o čem mluvím, nechť si přečte zákon o České televizi z roku 1991, kde hned v úvodních článcích stojí, k čemu ta Česká televize je. O skandalizaci soukromých, či veřejných osob se tam nic nepíše,“ poznamenává mediální analytik.

Umělecký program ČT nabízí to nejkomerčnější zboží

A veřejnoprávní televizi se nevyhne ani při své závěrečné poznámce. „Podobně jako jsem před časem pranýřoval fakt, že se Česká televize stala hlásnou troubou PR oddělení skupiny Lucie, když na ploše několika měsíců dělala promo na její nové projekty, úplně totéž se opakovalo v těchto dnech. Česká televize denně přinášela dlouhé reportáže o tom, jak naši zpěváci Jandová a Bárta pějí na soutěži Eurovize. Kdo by to chtěl hájit, asi by našel alibistické zdůvodnění, že Eurovision Song Contest je určena zástupcům zemí, které jsou členy EBU, tedy Evropské vysílací unie sdružující převážně veřejnoprávní, ale i komerční rozhlasové a televizní stanice,“ připouští pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Proti tomu se však námitky nabízejí opravdu velice snadno. „Celé zaměření soutěže je totiž ryze šoubyznysové, komerční, chtělo by se říci starým slovem: pozlátkové. Něco jako Ein Kessel Buntes, pamatujete-li ještě dávný dederonský estrádní majstrštyk. A kdo v takové estrádě boduje? V minulosti třeba ABBA, Domenico Modugno, Celine Dion, Julio Iglesias, Cliff Richard či Olivia Newton-John. Čili samý střední proud, to nejkomerčnější ze všech komerčních zboží,“ připomíná mediální odborník.

Veřejné peníze z koncesionářských poplatků mizí v pozlacené toaletní míse

Proto se podivuje nad tím, proč se této soutěži dnes a denně věnuje přímý přenos v hlavním vysílacím čase na ČT Art. „Co je na té soutěži a jejích účastnících ´artového´? V minulých letech jsme tam mohli zaznamenat komiksovou skupinu Lordi, popové divy Patricii Kaas či Ruslanu, nebo ruské – poněkud pedofilní – duo t.A.T.u. To jsou ty důvody, proč ze svých koncesionářských poplatků platíme ty hory milionů směřované na provoz ČT Art? Ptejme se společně, jsou to naše společné, tedy veřejné peníze, které tu mizí v pozlacené – toaletní míse,“ doporučuje závěrem Petr Žantovský.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Fanoušci Karla Gotta se styděli, naznačil profesor. Co padlo poté, bylo vyhrocené

11:42 Fanoušci Karla Gotta se styděli, naznačil profesor. Co padlo poté, bylo vyhrocené

ANKETA V souvislosti s Karlem Gottem a lidmi, kteří ho měli rádi a teď po něm truchlí, promluvil na …