Počátek našeho příběhu se datuje zhruba dva roky nazpět, kdy Knihovna Václava Havla vyhlásila soutěž na uměleckou instalaci v prostorách terminálu na pražském letišti, které od exprezidentovy smrti nese jeho jméno.
Instalace by na letišti měla nahradit dosavadní expozici Forum Havlum. Do jednokolového neveřejného výběrového řízení se z vyzvaných přihlásilo celkem sedm autorů či jejich ateliérů. Porota následně klasicky vybrala vítěze. Na tom by nebylo nic zvláštního. Pokud by se ovšem neozval jeden z účastníků soutěže s vážnými námitkami, že oceněné návrhy neodpovídaly závazným podmínkám, porota byla povinna je z výběru vyloučit – a opakovaně nevyzýval Knihovnu Václava Havla, aby dle jeho vnímání neregulérní výsledky zrušila.
Jde o případ architekta Petra Pištěka. Ten je přesvědčen, že podmínky výběrového řízení naplnil, přestože to nebylo vzhledem k požadovanému uplatnění stávající digitální expozice a zároveň bezpečnostním a provozním nárokům letiště jednoduché. A tvrdí, že čtyři návrhy, které se umístily před ním, zadané závazné podmínky, resp. technické požadavky nesplňují.
Architekt Pištěk se podle svých slov snažil o komunikaci s vedením Knihovny Václava Havla v čele s ředitelem Michaelem Žantovským, nicméně se prý vždy dočkal pouze obecných a zavádějících tvrzení, které se vyhýbaly podstatě věci, a později jen několikrát opakované odpovědi, že nejde o nic nového. ParlamentnímListům.cz sděluje, že se Žantovský dle jeho slov jím předloženým konkrétním, oprávněným a dokumenty doloženým výhradám brání snadno vyvratitelnými výmluvami a situaci nechápe i s ohledem na skutečnost, že jde o organizaci zaštiťující se dědictvím a myšlenkami Václava Havla.
“Podmínky výběrového řízení závazně požadovaly uplatnění stávající digitální expozice z Knihovny Václava Havla, stanovovaly i minimální rozměry dotykových obrazovek. Součástí vítězného projektu jsou však nepřístupné obrazovky, na které nikdo nedosáhne, dotykově ovládaný obsah na nich tedy nelze prezentovat a sám autor počítá s jinou expozicí. Pan Michael Žantovský přesto vytrvale tvrdí, že výsledky řízení jsou regulérní, konkrétní a pravdivé vysvětlení tohoto rozporu ani nesrovnalostí u dalších návrhů však nikdy neuvedl,” vysvětluje pro PL Petr Pištěk. Již dříve adresoval řediteli Žantovskému otevřený dopis. Jeho znění je k dispozici ZDE.
Jakého zdůvodnění se architekt dočkal? “Pan Michael Žantovský stále opakuje, že vše přezkoumal a vysvětlil. Konkrétní a podrobné argumenty vyvracející má tvrzení o nesplnění obsahových nebo technických požadavků oceněnými projekty - a tedy o neoprávněném postupu jím vedené poroty - ovšem nenabídl. Ve své obhajobě naopak znění podmínek a podstatu mých námitek zkresluje a převrací, což je vzhledem k jeho pozici a veřejnému vystupování zarážející. Neméně zarážející je i to, že s výjimku spíše formální reakce paní Dagmar Havlové, odkazující zpět k panu řediteli, na mé opakovaně zaslané a podrobně zdůvodněné stížnosti neodpověděl žádný z členů správní rady nebo dozorčí rady Knihovny Václava Havla,” popisuje nezájem instituce problém s údajně neregulérními výsledky vyřešit.
“Pan Michael Žantovský coby výkonný ředitel Knihovny Václava Havla a v současnosti rovněž kandidát do Senátu veřejně zastává základní principy a hodnoty, jakými jsou pravda, spravedlnost a čest. Přinejmenším v tomto případě, kdy má poctivě uznat a napravit vlastní pochybení, však tyto hodnoty opouští a opakovaně se hájí i prostřednictvím lží. Toto jednání lze stěží nazvat jinak než pokrytectvím. Žaloba by ve slušné společnosti měla být až krajní možností,” konstatuje architekt Piškek pro PL s tím, že se celé měsíce snažil žalobě vyhnout, ale už mu jiná možnost nezbývá a celý případ na soud doputuje za několik týdnů.
Fotogalerie: - Kandidát Žantovský
ParlamentníListy.cz pochopitelně oslovily i protistranu, tedy Knihovnu Václava Havla. Naše otázky směřovaly i na Michaela Žantovského. Reakci za instituci poskytl konzultant daného výběrového řízení Martin Vidlák, který v Havlově knihovně šéfuje archivu a dokumentačnímu centru.
“Knihovna Václava Havla a Letiště Praha se v průběhu roku 2018 dohodly na vypsání neveřejného, neanonymního, jednokolového výběrového řízení, vyhlášeného 16. listopadu 2018, na novou instalaci uměleckého díla připomínajícího Václava Havla ve veřejně přístupné části terminálu,” napsal nám obecně Vidlák.
V souladu se zadávacími podmínkami podle jeho slov odevzdalo své návrhy celkem sedm autorů a ateliérů. “Oceněné návrhy vybírala porota ve složení Ondřej Černý (ředitel Českých center MZV), Jiří Fajt (bývalý ředitel Národní galerie), Zdeněk Lukeš (historik architektury a bývalý spolupracovník Václava Havla), Jakub Puchalský (výkonný ředitel korporátní a marketingové komunikace Letiště Praha) a Michael Žantovský (výkonný ředitel Knihovny Václava Havla),” sdělil dále pracovník knihovny s tím, že výsledky dva roky staré soutěže jsou k dispozici na webových stránkách instituce. Odkaz přikládáme ZDE.
“Knihovna Václava Havla v souvislosti s touto soutěží nebyla a není účastníkem žádného soudního sporu. O vnitřní komunikaci s jednotlivými účastníky soutěže není Knihovna oprávněna informovat s ohledem na ochranu osobních údajů, zejména na Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2016/679 (GDPR),” dodal Martin Vidlák.
Redakce se nicméně Knihovny Václava Havla ptala na to, zda jsou nadále přesvědčeni o tom, že vše proběhlo dle předem stanovených podmínek a návrhy, které upřednostnili před návrhem Petra Pištěka skutečně splňují dané požadavky a technické parametry. Stejně tak jsme se ptali, zda se knihovna neobává, že případný soudní spor poškodí dobré jméno instituce pečující o památku zesnulého exprezidenta.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
