V Událostech, komentářích České televize vedli poslanci Pavel Žáček (ODS) a Jaroslav Foldyna (SPD) debatu o bombardování Srbska Severoatlantickou aliancí v roce 1999 a o české roli v této akci. Tehdy byl českým premiérem Miloš Zeman a česká vláda se měla k akci jako čerstvý členský stát vyjádřit.
Žáček před kamerami ČT prohlásil, že finální rozhodnutí nakonec vydal Miloš Zeman bez vědomí vlády a povolil přelet letadel NATO nad Českem cestou k Srbsku. „On byl tedy ten poslední premiér, který bez vědomí vlastní vlády rozhodl o tom, že ten útok bude proveden tou formou, která nakonec byla provedena. To znamená leteckým útokem,“ uvedl Žáček.
Jenže dnešní europoslanec za SPD Ivan David, tehdy sociální demokrat a člen vlády Miloše Zemana, si to pamatuje jinak.
„Jednání řídil předseda vlády Miloš Zeman. Postupně se svými stanovisky vystupovali snad všichni přítomní členové vlády s výjimkou Miloše Zemana, který nesdělil svoje stanovisko a na vystoupení členů vlády nijak nereagoval. Rozhodně není pravda, že byl ‚souhlas vynucený premiérem‘, tím méně ‚pohrůžkami odvolání‘, jak je někde uváděno. Členové vlády se vyjadřovali k možným důsledkům kladného nebo záporného stanoviska. Je potřeba si uvědomit, že člen vlády má jinou odpovědnost za svá rozhodnutí než náhodný host kavárny, který se vyjadřuje k politice. Nejde tedy jen o jeho vlastní preference, pocity a dojmy, ale o důsledky pro republiku a také pro politickou stranu a samozřejmě i pro jeho další politickou kariéru člena vlády,“ napsal David na serveru VašeVěc.cz.
- Celý text naleznete zde
„Pouze ministr kultury Pavel Dostál ve svém mimořádně emotivním vystoupení vytkl celé vládě, že k bodu vůbec diskutuje, když je povinností České republiky k NATO souhlasit s jejími návrhy. Ostatní členové vlády se vyjadřovali velmi zdrženlivě. Protože se půl hodiny před půlnocí diskuse stále nechýlila ke konci, byl ministr zahraničí pověřen, aby sdělil, že si Vláda ČR nárokuje další hodinu navíc, aby mohla dospět k usnesení,“ pokračoval David.
Když nakonec došlo na hlasování, dopadlo to prý následovně:
Proti hlasovali ministr školství Eduard Zeman, ministr zdravotnictví Ivan David, ministr průmyslu Miroslav Grégr a ministr práce a sociálních věcí a 1. místopředseda vlády Vladimír Špidla.
Na uzavřené jednání vlády v knize Atomový Dědek zavzpomínal i exministr průmyslu Miroslav Grégr:
„Musím předeslat, že naše vláda vedla veškerá předvstupní jednání pro vstup do Evropské unie a za nás Česká republika vstoupila do NATO. Čerstvě po našem vstupu do NATO přišel požadavek na přelet letadel NATO pro bombardování Jugoslávie. Tenkrát jsme stáli před klíčovým a řekl bych i osobním dilematem každého z nás, zda pro to zvednout ruku. Mířil na nás apel, že jako čerství členové NATO nemůžeme přelet odmítnout. Když k tomu klíčovému hlasování došlo, tak u většiny ministrů vzbuzovalo určité pochybnosti. Ale zazněly tam argumenty, nebudu říkat od koho, že jako noví členové NATO si nemůžeme dovolit hlasovat proti přeletu letadel. V tomto duchu bylo i přání prezidenta Havla. Bylo to velké osobní dilema a trauma pro nemálo členů vlády. Musím sebekriticky přiznat, že jsem velice váhal, protože už z předválečné doby jsem byl směrován sympatiemi právě k Srbsku, které jsem považoval za pro nás bratrský národ. Tradovalo se to i z účasti Srbů na Všesokolských sletech, na nichž mívali silné zastoupení. Ale musím s lítostí říci, že jsem byl na vážkách. A tady musím říct, že mou sebeúctu zachránil Eda Zeman, tehdy ministr školství, s nímž jsem měl také velice přátelské vztahy. A on mi tenkrát říkal: „No, Mirku, přece bys nezvedl ruku pro to, abychom bombardovali náš bratrský národ,“ nebo jak to tenkrát nazval. Chvíli jsme na to téma vedli debatu a musím říct, že díky působení Edy Zemana jsem tenkrát zvedl ruku proti. Musím však přiznat, že jsem dlouho váhal. Jinak jsem se vždy rozhodoval podle sebe, ale v tomto případě ovlivnil mé rozhodnutí Eda Zeman. Dnes s odstupem času se člověk stydí za to, že váhal, že slyšel na argumenty zastánců souhlasu s přeletem bombardérů. Bohužel dnes už Eda Zeman není mezi živými, ale díky němu jsem já a ještě několik dalších hlasovalo proti. Myslím, že i můj souputník Honza Fencl hlasoval proti. Mám pocit, že proti byly čtyři nebo pět hlasů,“ uvedl.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
