„To máme bombardovat bratry?“ Lži o Zemanovi, vzkaz od Havla. Svědectví z roku 1999

Spustit čtení článku

Tato funkce je dostupná jen pro přihlášené uživatele s aktivním předplatným typu Lepší čtení a vyšší. Předplatné i Prémiové body PL můžete získat i zdarma, přečtěte si více v tomto článku.

19.05.2021 10:34 | Zprávy

Dal Miloš Zeman svolení k bombardování Srbska v roce 1999 bez vědomí české vlády? Ne, není to pravda, tvrdí tehdejší ministr zdravotnictví a nynější europoslanec Ivan David ve svém svědectví o tehdejším tajném jednání vlády, které se protáhlo až do noci. „Zazněly tam argumenty, nebudu říkat od koho, že jako noví členové NATO si nemůžeme dovolit hlasovat proti přeletu letadel. V tomto duchu bylo i přání prezidenta Havla,“ přidává tehdejší ministr průmyslu Miroslav Grégr, podle nějž udělení souhlasu NATO představovalo pro členy vlády trauma. „No, Mirku, přece bys nezvedl ruku pro to, abychom bombardovali náš bratrský národ,“ řekl mu prý jeho vládní kolega Eduard Zeman.

„To máme bombardovat bratry?“ Lži o Zemanovi, vzkaz od Havla. Svědectví z roku 1999
Foto: KPR
Popisek: Aleksandar Vučić a Miloš Zeman

V Událostech, komentářích České televize vedli poslanci Pavel Žáček (ODS) a Jaroslav Foldyna (SPD) debatu o bombardování Srbska Severoatlantickou aliancí v roce 1999 a o české roli v této akci. Tehdy byl českým premiérem Miloš Zeman a česká vláda se měla k akci jako čerstvý členský stát vyjádřit.

Žáček před kamerami ČT prohlásil, že finální rozhodnutí nakonec vydal Miloš Zeman bez vědomí vlády a povolil přelet letadel NATO nad Českem cestou k Srbsku. „On byl tedy ten poslední premiér, který bez vědomí vlastní vlády rozhodl o tom, že ten útok bude proveden tou formou, která nakonec byla provedena. To znamená leteckým útokem,“ uvedl Žáček.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: mp

Radek Rozvoral byl položen dotaz

Sociální dávky

Podle vás mají být odebrány všem, kdo mohou pracovat a nechtějí. Můžete to nějak specifikovat? Co když někdo pracovat chce, ale nemůže sehnat vyhovující práci? I takoví totiž jsou. Jinak ale souhlasím s tím, že s tím zneužíváním určitými skupinami je fakt třeba něco udělat.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Přišel diplomat z Etiopie a „Ukrajina“ šla dolů. „Fantastický příběh ze země Jaroslava Haška“

13:16 Přišel diplomat z Etiopie a „Ukrajina“ šla dolů. „Fantastický příběh ze země Jaroslava Haška“

Zmizel symbol podřízenosti a servility České republiky. Takovým způsobem komentují odstranění ukraji…