Když byl v roce 1999 Miloš Zeman premiérem členské země NATO, České republiky, rozhodl se povolit přelety letadel přes Česko dál na Balkán, kde NATO chtěla zastavit násilné akce srbských sil proti tamním Albáncům žijícím v Kosovu. OSN tehdy narůstající napětí označila za hrozbu pro mír a Aliance zasáhla. I když nebyla vydána další rezoluce, která by otevřeně uvedla, že je možné použít ke zklidnění situace všech nezbytných prostředků.
Po více než dvaceti letech se Miloš Zeman za to, že povolil přelet letadel nad Českem, srbskému národu omluvil.
„Já bych chtěl srbský národ, jako osoba, poprosit za odpuštění,“ řekl doslova Miloš Zeman během návštěvy srbského prezidenta Aleksandara Vučiće v Praze.
Poslanec SPD Jaroslav Foldyna v Událostech, komentářích ČT prezidentovu omluvu srbskému národu ocenil. Ač dal Zeman najevo, že mluví jen sám za sebe, srbský národ to podle něj bere jako vyjádření českého politika – státníka.
„Já si myslím, že to pan prezident udělal velmi dobře, jak se omluvil,“ uvedl Foldyna.
Naproti tomu poslanec ODS a historik Pavel Žáček připomněl, že prezident promluvil jen za sebe jako za občana a nikoli za Českou republiku, protože zahraniční politiku země určuje vláda. „Určitým způsobem přivedl do úzkých premiéra, který se k tomu ještě nevyjádřil,“ řekl Žáček.
„Druhá rovina je, že on trochu odvádí pozornost od svých výroků z poslední doby, které se týkaly třeba Vrbětic a jeho proruské pozice,“ upozornil Žáček.
Problém viděl ještě v jedné věci. Připomněl, že NATO se rozhoduje konsenzuálně, takže Aliance čekala na rozhodnutí Česka a Zeman ho tehdy vydal bez vědomí vlastní vlády.
„On byl teda ten poslední premiér, který rozhodl bez vědomí vlastní vlády, že ten útok bude proveden formou, která nakonec byla provedena, to znamená leteckým útokem. A ještě teda 12 dní po našem vstupu do NATO, do této vojensko-politické aliance,“ zaznělo z úst poslance ODS.
Ing. Miloš Zeman
Foldyna okamžitě oponoval, že Miloš Zeman nerozhodoval bez vědomí vlády.
„Já si to tehdy pamatuji. Ten tlak na tu českou vládu ze strany NATO a ze strany zejména tehdejší ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightové. Ten byl velmi velký. A pamatuji se, že ministři té Zemanovy vlády, když rozhodovali, tak velmi váhali. Zejména ministři Grégr, Špidla, Pavel Dostál a několik dalších; velmi, velmi, velmi silně váhali. I Miloš Zeman, tehdejší premiér, byl velmi zdrženlivý. Česká vláda si chtěla vzít čas na rozmyšlenou pro rozhodnutí v té věci, ale to rozhodnutí padlo. V NATO se rozhoduje kolektivně, takže česká vláda měla tu sílu to zastavit, kdyby projevila odvahu,“ pravil Foldyna.
„My přece víme, a to tady musíme říct, že to bombardování bylo bez mandátu v OSN, tedy v rozporu s mezinárodním právem. Čili NATO bombardovalo suverénní stát v rozporu s mezinárodním právem,“ pokračoval Foldyna ostře.
A v tu chvíli se ozval moderátor Martin Řezníček.
„V rozporu s mezinárodním právem a že to nebylo posvěceno rezolucí OSN, to jsou možná dvě rozdílné věci na samostatnou debatu. Je pravda, že tehdy Čína a Rusko zablokovaly tohleto posvěcení ze strany OSN,“ řekl Řezníček.
- Celé slovní klání naleznete zde
Foldyna důrazně kroutil hlavou.
Ale moderátor pokračoval.
„Když budu citovat jiného účastníka, nikoli účastníka jednání české vlády, ale účastníka aliančních schůzek, shodou okolností se jmenuje Václav Havel, a ten říkal, že tehdy panovala jednota v rámci Aliance a že to nebylo tlačené na divoko,“ upozornil Řezníček.
A Foldyna se začal smát.
Když se znovu dostal ke slovu Žáček, připomněl, že v roce 1999 měl svět ještě v živé paměti války na Balkáně, které si vyžádaly desetitisíce životů a i když jako člověk nesouhlasí s tím, že i při bombardování Aliancí umírali lidé, musí vzít jako fakt, že při každém ozbrojeném střetu umírají lidé a tehdy to zásah NATO mezi Srby a kosovskými Albánci zastavil.
„Tady byla dlouhodobá diplomatická snaha, aby se Srbsko nedopouštělo etnických čistek na Albáncích, aby nevraždilo, aby neznásilňovalo, aby neničilo kulturní památky na území Kosova a tak dále,“ doplnil k tomu Řezníček.
A Foldyna přešel do protiútoku.
„Pane redaktore, zdá se mi, když vás poslouchám, že jste četl jen tehdejší MF Dnes nebo sledoval Českou televizi. Ta skutečnost byla úplně jiná,“ zaznělo z úst poslance SPD.
A jaká podle něj byla?
Podle Foldyny se od 80. let minulého století snažily zahraniční tajné služby poštvat obyvatele Balkánu proti sobě, a to se jim nakonec také povedlo.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
