„Nic není domluvené. Zveřejnili jsme náš vládní tým, a to už bylo nad rámec. Netroufnu si zde, zvláště v přítomnosti Parlamentních listů, říkat co a jak,“ odpověděl Mikuláš Ferjenčík na otázku, která ministerstva bude Česká pirátská strana chtít, pakliže se po volbách dostane do vládní koalice. „Špión,“ zaznělo a všichni se zasmáli. Byli jsme na debatě v pražské kavárně Liberál, které se zúčastnili většinou senioři.
Mají Piráti kvalitní program pro seniory?Anketa
Mezi pirátskými seniory
Beseda se sourozenci Ferjenčíkovými, Mikulášem a Olgou, dnes Richterovou, se konala v dost prostorné holešovické kavárně Liberál za přítomnosti zhruba padesáti lidí. Ostatně oni dva jsou tuzemský unikát, protože sourozenci z jedné strany do lavic Poslanecké sněmovny v novodobé české historii před nimi ještě nezasedli. Ona křenící se dívenka, byť mamka od dvou dětí, s nealkem, on mánička s pivem. Bratr a o dva roky starší sestra. Akci uváděla Irena Koutská, ambasadorka Seniorů na palubě, taková dobrá pirátská babička.
A právě ta se hned zpočátku akce ptala, jestli nejsem ten nebo ten, takže jsem jí v rámci otevřenosti sdělil, kdo vůbec jsem. A tak mě „prosekla“ při otázce ohledně voleb. „Jezdím po Česku a ještě jsem neviděl seniora, který by volil Piráty. Jak je chcete v rámci programu Stříbrný vítr oslovit? Opravdu si myslíte, že to zvládnete s Hutkou a Koubkem?“ Zněla otázka. Hned mě všichni opravili, že se jejich program pro seniory jmenuje Stříbrný šíp, a že tady vidím většinou „pirátské důchodce“.
„Volí nás víc lidí nad šedesát, než těch pod třicet let,“ sdělil Ferjenčík. Podle něj jde hlavně o seniory, kteří myslí na budoucnost svých vnoučat. „Potkali jsme se s naší voličkou v kostele a ta mi říkala, že nám fandí, protože z nás sálá energie,“ dodal. „My nechceme být generační strana,“ dodala Richterová. Z krátké debaty se vyklubala myšlenka, že se možná senioři zvláště v menších městech a na vesnicích za volbu Pirátů stydí, stejně jako se mladší lidé stydí za volbu Babišova ANO.
Minulé volby, jak řekl Ferjenčík, rezonovala mezi voliči hlavně „kauza lithium“, nyní je dost „v kurzu“ Afghánistán, ale uvidíme, co se objeví těsně před volbami. Prý předvolební kampaň není v současném soupeření až tak nosná a Piráti nyní rozdávají nanuky, co jiného v létě. To je prý nejlepší kampaň. Hlavní je složitá mravenčí práce při řešení dlouhodobých témat a ne neustálé zaujímání postojů ke každodenním kauzám. A právě Piráti jsou v práci na důležitých, ale z hlediska dlouhodobého vývoje složitých problémech prý nejdůslednější.
Fotogalerie: - Okolo spodku Slavkovského lesa
Nenahrazujeme ČSSD
Proto se Piráti snaží třeba zmírnit „džihád“ proti neziskovému sektoru s tím, že mnoho neziskovek odvádí dobrou práci, anebo vyvíjet tlak na debyrokratizaci země. „Sociální demokracie funguje často jako personální agentura a dodávala a dodává na posty od ředitelů odborů a výše své lidi, což způsobuje rozvrat ve státní správě. My nemáme tisíce straníků, co touží po teplém místečku. K nám se lidé přidávají hlavně kvůli ideálům a řídí se hlavně podle dlouhodobějšího prospěchu než podle aktuálních kauz,“ zmínil Ferjenčík.
Mikuláš Ferjenčík
Ohledně voleb pak padlo několik dotazů. Jeden z nich o migrantech. Bylo řečeno, že je třeba nevést války s vymyšlenými důvody a neprodávat zbraně do rizikových oblastí, což je ale třeba koordinovat na úrovni Evropské unie, aby v jejich dodávce jeden stát nenahradil druhý, a aby se neprodávaly přes třetí země.
Fotogalerie: - Stříbrný program
Podle jednoho posluchače bude Pirátská strana po volbách jedinou levicovou v Poslanecké sněmovně a hrát roli ČSSD. „Chceme mít se stranami dobré vztahy. S křesťanskými demokraty se neshodneme na některých tématech a svobodomyslnosti, ale v ekonomických oblastech ano. Nemyslím si, že nahrazujeme ČSSD. Chceme dát šanci těm dole, ale i těm, co chtějí vyrůst individuálně, proto se zajímáme o startupy,“ podotkl on.
Pirátské expertní týmy
Podle Ferjenčíka a jeho sestry je nejdůležitější pro politické strany práce nezávislých expertních skupin. Ty mají komplexní také lidovci, komunisté a ANO, ale Babišovo hnutí využívá hlavně rad jednotlivých ministerstev, která však „hrají vlastní politické hry“ a často lakují realitu narůžovo. U Pirátů se do nich dostalo prý spousta lidí, kterým ostatní strany nenaslouchaly, a proto dnes mají i k některým speciálním tématům vyhraněné podskupiny. Podle stanovisek svých expertů se pak Piráti, nehledě nalevo ani napravo, řídí.
PhDr. Olga Richterová
Oba se nyní zaměřují hlavně na vyloučené lokality, což není moc líbivé předvolební téma. Podle nich je sociální problematika v zemi poplatná sovětské době, kdy vše podléhalo státní kontrole a uplatňovaly se hlavně represe.
„Byl jsem nedávno v České Třebové na jednom sídlišti, kde žijí hlavně Romové. Je to smutný příběh. Koupil ho člověk, co jim byty draze pronajímá a ještě půjčuje na lichvářský úrok, takže tam ti lidé nevidí perspektivu. Bohužel ji nemají ani jejich děti. Mají tam učňák, ale měla by tam být i mateřská a základní škola,“ zmínil Ferjenčík s tím, že kraj Vysočina je jeden z nejspokojenějších, protože tam lidé drží při sobě.
Fotogalerie: - Český jarmark ve Zlíně
Politicky angažovaná rodina
„Lidé mi hádají méně, ale je mi šestatřicet let a mám dvě děti. Rodiče mě v mládí poslali s babičkou a dědou za tetou do Los Angeles. Tehdy jsem v tamní škole plné přistěhovalců viděla, jak se snaží věnovat všem. U všech dětí se snažili rozvíjet jejich talenty. Ty slabší chodily na doučování a v pátek se s nimi učitelé snažili dohnat vše, co mohly přes týden zameškat. Děti, které vše lépe zvládaly, se v pátek naopak mohly věnovat svým specifickým talentům,“ sdělila Richterová.
Když přišla řeč na kořeny, začal Mikuláš Ferjenčík hovořit o svých předcích. O Mikuláši Ferjenčíkovi narozeném v roce 1904 na Slovensku, jenž se za druhé světové války zapojil do odboje a byl aktérem Slovenského národního povstání. Právě on byl v roce 1945 zvolen za poslance Slovenské národní rady, pak v letech 1945 až 1946 bezpartijním poslancem celostátního prozatímního Národního shromáždění a za dvou vlád byl státním tajemníkem na Ministerstvu národní obrany.
Po únorovém převratu roku 1948 emigroval do Ameriky, předsedal Československé národní radě v USA a zemřel v roce 1988 v Denveru. V roce 1992 byl posmrtně povýšen do hodnosti armádního generála. On je jeho prasynovec, ona praneteř.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
