Oslovení sociální demokraté uvedli, že příčinou krachu jednání s premiérem v demisi Andrejem Babišem (ANO) o sestavení vlády, která by získala důvěru, je Babišova neochota přenechat jim Ministerstvo vnitra. „Uvnitř strany panuje obrovský strach, že pokud by Babiš získal vnitro, tak si instaluje svého policejního prezidenta a šéfa Služby kriminální policie a vyšetřování a pak přijde vlna zatýkání jak za Heydricha,“ konstatoval radní jedné z pražských městských částí pod zárukou nezveřejnění svého jména. K věci dále uvedl, že většina aktivních členů strany je profesně nějak spojena se státní správou nebo samosprávou. „Zákony jsou dnes tak extrémně složité, že každý veřejný funkcionář, který něco dělá, je vlastně furt jednou nohou v kriminále,“ konstatoval radní. Sám to ví z vlastní zkušenosti, protože si ke každému rozhodnutí, které předkládá do rady, nechává zpracovat stanovisko jak věcného odboru, tak i právníků. „Když k tomu jsou jen dva různé právní názory, jak to udělat nebo jestli to vůbec lze udělat, tak to je ještě dobré. Často jich je i pět,“ konstatoval tento veterán práce v samosprávě. Za těchto podmínek je podle něj „hračka“ kohokoliv za jakékoli rozhodnutí nechat zatknout a léta kriminalizovat. „I kdyby vás nakonec neodsoudili, tak už jen to, jak by vás léta tahali po policajtech a po soudech, vám spolehlivě zničí život. Navíc by tím trpěla i celá rodina, protože by se to určitě rozmazávalo v médiích. Někoho třeba se slabším srdcem by to mohlo i zabít,“ vypočítává obavy radní.
Psali jsme:
Pokud Babiš nebude premiérem, kdo z ANO by měl od Zemana dostat pověření k sestavení vlády?Anketa
Zavřít lze každého
Jeden z poslanců za ČSSD, který rovněž řadu let strávil v samosprávě, k tomu dodal, že politici na radnici jsou pod extrémním tlakem. „Nechme nyní stranou případy, kdy někdo chce krást a krade. Ty také určitě jsou. Řada lidí v komunále ale prostě jen něco chce vybudovat. Třeba novou sportovní halu, nebo opravit školu. Jenže ty předpisy, které se týkají zejména dotací, jsou tak složité, že to v podstatě bezpečně ani neumožňují,“ uvedl zákonodárce, který si rovněž nepřál zveřejnit své jméno. Dodal, že jednotlivé zákony a vyhlášky si často vzájemně odporují. A prováděcí dokumentace k dotacím je pak logicky vždy s něčím v konfliktu. „Pokud byste ve funkci chtěl postupovat tak, že uděláte jen to, co máte bezpečně právně jisté, že neporušíte žádný zákon, tak byste chodil na radnici pouze pít kafe,“ konstatoval poslanec. Jenže politici na obci jsou na rozdíl od ministrů lidem víc na dosah. „Večer v hospodě se vás ptají, jak je možné, že to nejde u nás v Horní, když to šlo vedle v Dolní. Takže kdybyste se chtěl striktně držet všech zákonů, tak nic neopravíte ani nepostavíte, a lidi vás příště nezvolí jako neschopného. Když jim to vysvětlujete, co to nese s sebou za rizika, tak říkají: Ale my jsme si tě zvolili, abys to za nás vyřídil. Tak nebuď zbabělec,“ popisuje dnešní poslanec s letitou praxí v místní politice. I podle jeho názoru lze na kohokoliv, kdo se nějakou dobu pohybuje ve veřejných funkcích, najít nějaký důvod k zatčení. „Ani nemusel nic ukrást nebo se osobně obohatit,“ konstatoval.
Kdo vládne vnitru
Strach před tím, že by Babiš získal vnitro, je nelogický pouze zdánlivě. Nyní má „jednobarevnou“ vládu bez důvěry. Ministrem vnitra je v ní však Lubomír Metnar, který je považován za muže Hradu. Rozhodně to není čistě Babišův člověk, který by poslouchal jakékoli příkazy premiéra. Jako je třeba ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Do funkce jej měl Andreji Babišovi v podstatě „vnutit“ prezident republiky Miloš Zeman jako jednu z podmínek jmenování vlády, která neměla od počátku naději získat důvěru Sněmovny. Podobně mu měl být do funkce vedoucího Úřadu vlády z Hradu vyslán jako dohled bývalý ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Radek Augustin. Oba podle informací, které získaly ParlamentníListy.cz, zajišťují nejen včasnou informovanost prezidenta. Současný ministr vnitra je považován i za dočasnou překážku totální agrofertizace policie a státní správy. Aspoň do doby, než vznikne vláda s důvěrou Sněmovny.
Komu policie pomáhá a koho chrání
Bývalý poslanec za ČSSD, který opakovaně působil v bezpečnostním výboru Sněmovny, k tomu uvedl, že Babiš má již z minula policejní složky „prošpikované svými lidmi“. „Již v době, když Babiš ještě nebyl v politice, měl v policii své lidi. Zejména v útvarech s celorepublikovou působností. V té době v policii působili jako rozvědka Agrofertu, která měla Babiše včas informovat o hrozbě vyšetřování jeho osoby nebo jeho firem,“ konstatoval bývalý poslanec. Po Babišově vstupu do politiky však řada z nich převzala i „ofenzivní“ úkoly. „Řada firem, které jsou konkurenty Agrofertu, čelila nejen potížím s Finanční správou ale i policejnímu vyšetřování,“ upozornil bývalý zákonodárce. Podle něj mnohdy nešlo rozeznat, jestli tam skutečně šlo o kriminální jednání, nebo o kriminalizaci, až šikanu. To podle něj bude moci říci s definitivní platností až nezávislý soud. Jenže to ještě řadu let potrvá, než případy budou pravomocně uzavřeny. Zákonodárci do toho samozřejmě nemohou nijak vstupovat. „Někteří poslanci občas vznášeli dotazy na ministra vnitra, aby prověřil jestli nejde o účelovou šikanu. Jenže od Chovance, který byl slabým šéfem resortu, se vždy dozvěděli, že nemají zasahovat do běžícího vyšetřování. Že jim to nenáleží stejně jako ministrovi,“ uvedl exposlanec. Tyto dotazy podle něj často ani nebyly v případech nějakých kamarádů, ale caus, kdy si zoufalý člověk přišel stěžovat na policejní šikanu poslanci. Nebyly to podle něj firmy spjaté s ČSSD. Dlouhou dobu trvající policejní vyšetřování má podle něj často devastační účinek na chod firmy. I když se nakonec žádná vina neprokáže. I potom, co poslanci viděli ve svých kancelářích, se pak nelze podle něj divit strachu před tím, že by Babiš získal k přímému řízení resort vnitra, pod nějž policie spadá. „Vždyť jeho lidé v policii, v celostátních útvarech jako ÚOOZ, nám před krajskými a obecními volbami zatýkali naše starosty a další lidi ze samosprávy. Řada lidí si myslí, že to bylo na Babišův rozkaz. A to jsme měli ministra vnitra. Sice ne úplně schopného, ale našeho, takže Babiš neměl policii v ruce celou. Umíte si představit co by nastalo, kdyby si mohl dosadit svého policejního prezidenta a šéfa kriminálky – a kdyby pak policii mohl řídit jako jednu ze svých dceřiných firem?“ položil řečnickou otázku bývalý poslanec.
Místní organizace ČSSD Pankrácká věznice?
Nepřímo mu odpověď touto cestou nabízíme od jeho stranického kolegy ze Senátu. Ten si rovněž nepřál zveřejnit své jméno z obavy, aby po podzimních senátních volbách nebyl senátory za ANO „vetován“ do volené vedoucí funkce v Senátu. V horní parlamentní komoře se totiž funkcionáři volí každé dva roky. V případě posílení senátního klubu ANO by tak mohl mít problém současnou funkci ve vedení výboru obhájit. Sociálně demokratický senátor ParlamentnímListům.cz řekl, že pokud by Babiš získal do své moci Ministerstvo vnitra, tak by asi došlo k výrazné změně vnitřního uspořádání strany, která by si vynutila změnu stanov. „Nejsilnější stranickou organizací by se asi stala místní organizace v Praze na Pankráci, následovaná Plzní-Bory,“ konstatoval senátor v narážce na dvě české věznice s největší kapacitou. Změna stanov by prý byla nutná proto, aby bylo možno zakládat stranické buňky v „basách“, kde člověk nemá trvalé bydliště, ale je jen dočasně hlášen k pobytu. Sociální demokraté totiž podle stanov musí být ve straně podle místa trvalého bydliště.
Podle informací, které získaly ParlamentníListy.cz, je Metnar jakýmsi neutrálem, který do doby vyjednání plnohodnotné politické vlády udržuje status quo. „Jeho posláním je v podstatě jednak údržba a zajištění běžného chodu tohoto nejdůležitějšího resortu v zemi, ale především zabránění tomu, aby vláda bez důvěry provedla ve státní správě ‚noc dlouhých nožů‘. A tím stát zcela ovládla bez řádné dohody s ostatními stranami,“ konstatoval delegát sjezdu ČSSD, který si stejně jako všichni, kteří poskytli k věci ParlamentnímListům.cz informace, vymínil, že nebude zveřejněno jeho jméno.
Kdo vede ruce a ústa Hamáčka?
Čistek ve státní správě se obává řada sociálních demokratů. Ve státní správě mají řadu „svých“ lidí. Služební zákon, který měl zařídit depolitizaci státní správy sice státním úředníků nařizuje, že nesmí být ve volených stranických funkcích. Členství v politických stranách jako takové však úplně nezakazuje. Řada státních úředníků je tedy řadovými členy nejen ČSSD, ale zejména lidovců. Najde se i nemálo občanských demokratů a sem tam nějaký člen TOP 09.
Oslovení sociální demokraté v anketě uvedli, že i na těchto „řadových“ členech strany velmi záleží bafuňářům, kteří řídili nebo vedli jednání s Babišem. Skrze ně totiž realizují svůj vliv ve státní správě. Všichni oslovení se shodli na tom, že jednání s Babišem sice formálně vedl předseda strany Jan Hamáček. „Jenže ten byl pouze něco jako kurýr – přenašeč informací a přání těch, kteří skutečně straně vládnou, i když je není v první řadě vidět,“ konstatoval člen předsednictva ČSSD, který si rovněž nepřál uvést své jméno. Mezi těmi, kteří se k otázce vyjádřili, panuje shoda o tom, že jednání ve skutečnosti směřují a řídí dva lidé ze zákulisí. Europoslanec Miroslav Poche, který je považován za něco jako socanského „kmotra“ v Praze. A bývalý ministr bez portfeje Karel Březina. Oba mají rozsáhlé vazby do státní správy, přes které realizují svůj vliv.
Klíče od státu
Ministerstvo vnitra nepředstavuje jen Policii ČR. Jde především o nejdůležitější resort při vnitřní správě země. Od toho také pochází jeho název. Klíčovou komponentu představuje sekce státní správy. V jejím čele stojí náměstek ministra vnitra pro státní službu. Nyní je jím Václav Postránecký, který se v době vlády premiéra Miloše Zemana podílel na přípravě reformy veřejné správy, jíž byly zrušeny okresy a zavedeny kraje a pověřené obce. Bez jeho souhlasu nelze odvolat žádného ze státních tajemníků, kteří jsou na všech ministerstvech a ústředních orgánech státní správy. V pravomoci státních tajemníků na jednotlivých úřadech jsou pak personální otázky každého příslušného úřadu. Včetně přijímání a propouštění jednotlivých úředníků.
Klíč k legálnímu provedení čistek ve státní správě nyní drží náměstek Postránecký. Jeho výměnu by vládě mohl navrhnout jedině ministr vnitra. „Dokud nebude dojednána vláda s důvěrou Sněmovny, tak to Metnar neudělá. Takové má zadání od prezidenta republiky Miloše Zemana. A toho on skutečně poslouchá,“ uvedl jeden ze sociálních demokratů, jehož by se potenciální čistka mohla též týkat. To je také podle něj důvod, proč se zatím ve státní správě neodehrála žádná „noc dlouhých nožů“ a „totální agrofertizace“ státní správy. I když má Babiš zdánlivě jednobarevnou vládu.
Tento stav prý ještě klidně může nějakou dobu trvat.
Podle dotyčného státního úředníka to také může být důvod, proč si sociální demokraté dovolili jednání nechat zdánlivě zkrachovat. Zatím jejich lidem při dodržení zákona nic nehrozí. Mohou tedy jednání klidně protahovat. A jednat opakovaně.
Otázkou ovšem je jak dlouho. A odpověď na to může dát pouze prezident republiky Miloš Zeman, který se zatím tváří, že Babišovi dá dost času na jednání.
Jen intermezzo
Oslovení sociální demokraté uvedli, že většina strany v podstatě doufá, že krach jednání byl jen jejich přerušením. „Vedení strany bylo pod tlakem druhého dílu sjezdu. S tím, že Babiš nechtěl dát vnitro, nemohli před delegáty předstoupit. Tak do toho hodili sami vidle, aby nevypadali jako měkkoty,“ konstatoval středočeský starosta, který si rovněž přál zůstat v anonymitě. Všichni ale podle něj více méně spoléhají na to, že po sjezdu budou jednání obnovena. Nejpozději prý po sjezdu komunistů, který má být 21. dubna. A s nimiž Babiš počítá jako s tichou podporou případné vlády, která by měla vládnout s důvěrou Sněmovny. „V podstatě se nyní bude čekat na podmínky, které bude klást nové vedení KSČM. Pak asi začne jednat znovu,“ konstatoval starosta.
Sociální demokraté se o účasti ve vládě nakonec budou chtít dohodnout. Tedy když dostanou to vnitro. „On by totiž reálně služební zákon nemusel sociální demokraty v úřadech uchránit. Pro Babiše byl zákon vždy jen potištěný papír. I ve své obchodní praxi a při budování Agrofertu si zákony příliš hlavu nelámal. Mohl by lidi začít vyhazovat z práce v úřadech,“ varoval vlivný Středočech. S tím, že postižení se sice mohou obrátit na soud, ale než ten o tom pravomocně rozhodne, tak to trvá i řadu let. Průměrná doba soudního řízení v pracovněprávních sporech je 8 let. Tou dobou už Babiš nemusí být premiérem. Takže si teoreticky nemusí lámat hlavu s odškodným.
A hlavně do doby pravomocného rozhodnutí by na úřadech pracovali jím dosazení lidé.
Martin Kunštek
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: .
_profil_top.jpg)
