Čínská strana dlouhodobě otevřeně mluví o tom, že pokud se návštěva Tchaj-wanu uskuteční, budou české firmy sčítat škody a politiky dojde k dalšímu zhoršení vzájemných česko-čínských vztahů.
„Během debaty o mé cestě na Tchaj-wan se vlastně ukázalo, že se nám sem do České republiky vrací hodnotový střet, který jsme v roce 1989 vítězně vybojovali. Střet mezi základními hodnotami a principy, na kterých fungujeme. Suverenita, nezávislost, vláda práva, svoboda, demokracie – s něčím, co jsem nazval počítáním grošů,“ konstatoval na tiskové konferenci v Senátu.
Podle jeho slov, buď budeme držet své principy a hodnoty, anebo budeme počítat groše. „A pokud já pojedu na Tchaj-wan, tak se přikláním k tomu, abychom dodržovali své hodnoty a principy. A abychom přestali počítat groše, protože jednou bychom mohli zjistit, že už vůbec žádné nemáme,“ konstatoval předseda Senátu.
Politická scéna je v této věci od počátku rozpolcená. Strany vládního tábora, KSČM i SPD cestu kritizují a varují před poškozením českých firem. Opoziční ODS, TOP 09, STAN a další strany naopak Vystrčilův záměr oceňují s tím, že zachraňuje hrdost České republiky a dává najevo, že si nemáme nic nechat diktovat komunistickou Čínou.
Miloš Vystrčil po oznámení, že cestu skutečně zrealizuje, začal hovořit o přípravě podnikatelské delegace, kterou by sebou chtěl vzít. Lze sice očekávat, že někteří podnikatelé skutečně na Tchaj-wan vyrazí, ale nejspíš nepůjde o široké zastoupení velkých českých podniků. A už vůbec ne těch, které mají obchodní zájmy v pevninské Číně.
Redakce se ptala lidí spjatých s podnikatelskými svazy, jak budou k cestě přistupovat. Vše lze shrnout do dvou slov: nervozita a obavy.
„Nedovedu si představit, že by s panem Vystrčilem vyrazila klasická podnikatelská delegace, jak ji známe z klasických zahraničních cest vrcholných politiků. Hospodářská komora nebo Svaz průmyslu a dopravy to mohou těžko zaštítit, už by si pak v Číně ani neškrtli, nejspíš by tam jejich šéfy ani nepustili. To nikdo nebude riskovat. Já byl s na mnoha cestách s panem prezidentem, teď nejedu určitě. Ve snu by mě to nenapadlo. Celé je to blbost a truc akce podle mě, která v důsledku poškodí všechny. Víte kolik českých firem za poslední roky rozjelo byznys související s Čínou? A to všechno může padnout, všechno to může skončit na smetišti a to jen kvůli tomu, aby někdo ulovil domácí voliče. Do poslední chvíle jsem tomu nevěřil, měl jsem pana Vystrčila za rozumného člověka, který by mohl být i prezidentem. Teď to podělal. Svých pár voličů možná utvrdí, že volili správně, ale další moc nezíská. Státník má brát ohledy na zájmy země jako celku. Ne na zájmy současného Senátu, který si hraje na pseudo opozici,“ svěřil se nám český byznysmen, který si z pochopitelných důvodů přál v článku zůstat v anonymitě.
Fotogalerie: - Chvilky na Staromáku
Další z nich mluvil podobně. „V minulosti jsem se podílel na organizace těchto byznys delegací, a když sleduji, co se děje kolem Tchaj-wanu, tak to je noční můra. Někdo určitě pojede, ale podle mě to budou spíš turisté. Jinými slovy majitelé menších firem, které reálně žádný obchodní zájmy na Tchaj-wanu nemají, anebo nemají v plánu tam nic velkého rozjíždět, ale prostě obětují pár desítek tisíc korun, zaletí si tam a pak si v kanceláři do rámečku pověsí společnou fotku s předsedou Senátu z letadla nebo z Tchaj-peje. Budou tam spíš za užitečné idioty. Nezapomínejte, že ti, s Tchaj-wanem čile obchodují, tam jezdí dávno, tamní byznysmeni dávno jezdí sem a takovou cestou nikdo nepotřebuje. Trh si poradil sám už dřív,“ poodhalila znechuceně další z osobností z českého byznysu s vazbami na jednu z podnikatelských komor.
ParlamentníListy.cz mluvily i s několika dalšími byznysmeny. Prakticky všichni se shodují. Zazněly názory, že možná bychom neměli klást takový důraz na komunistickou Čínu, když Tchaj-wan zde investuje podstatně víc a vytváří pracovní místa, ale shodně zazněl pohled na to, že současná chystaná cesta působí jako akce organizovaná pro část domácího publika. Podobná nervozita zní i z diplomacie. Černínský palác, jak známo, není jednoduchý organismus, řada dotčených diplomatů ale není rozhodně nadšena z toho, že se jejich letitá práce na obnově česko-čínských vztahů může rozplynout jako pára nad hrncem.
Miloš Vystrčil
Na Tchaj-wan se chystal už Vystrčilův předchůdce na postu předsedy Senátu Jaroslav Kubera, který počátkem roku náhle zemřel na infarkt. Poslední týdny jeho života byly v následujících měsících zeširoka mediálně i politicky propírány s ohledem na tzv. čínský dopis, který podle některých výkladů obsahoval výhrůžky nejen státu, ale i konkrétně Kuberovi. Miloš Vystrčil z ODS poté, co byl zvolen do čela horní komory parlamentu začal mluvit o tom, že hodlá v práci předchůdce pokračovat a na Tchaj-wan, který Čína považuje za součást svého státu, vyrazí.
Čínská lidová republika je na otázku Tchaj-wanu dlouhodobě mimořádně citlivá. Ostrov bere za své integrální území a jakékoli snahy označující Tchaj-wan za samostatný stát tvrdě popírá a v boji proti tomu vyvíjí značnou diplomatickou aktivitu. Tchaj-wan sice reálně funguje politicky nezávisle, faktem zůstává, že jeho samostatnost uznává necelá dvacítka zemí světa. Česká republika mezi ně nepatří.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
