Ano, pár kilometrů odtud je největší logistický park ve střední Evropě, ale ten spíše podle místních vysává město, než aby byl jeho přínosem. Také je zde fabrika na oblíbené Mozartovy koule, ale ta kdyby se snažila sebevíc, tak neopraví ani náznak toho, co se za poslední desetiletí zničilo.
Spasí je nový prezident?
„Generál Pavel nás zachrání,“ slibuje si postarší žena, která si jde do finančního poradenství buď něco vypůjčit, nebo si poslechnout, jak správně investovat. Ironií osudu i času je, že provozovna se nachází jen pár metrů přímo naproti historické Šlikovy mincovny, která je v dezolátním stavu. Hrabě, mecenáš a podporovatel regionu, by jistě zaplakal.
Finanční poradenství naproti staré mincovně. Foto: Václav Fiala
Slzy přímo krokodýlí by musel mít při pohledu na místní zámek. Bývala tu kasárna československé lidové armády, pak pohraniční stráže. Vojsko se na tom podílelo fatálně, a tak přímo v centru je kdysi vznosný areál, který dnes budí v někom soucit, v někom hrůzu. „Zkoušeli tady udělat ubytovny, ale ani tohle podnikání tady nejde,“ říká ta samá paní, která ještě před chvílí zkoušela kanceláře již zmíněného finančního centra. „A zničili to ještě víc. Městu to nepatří a i kdyby, je to danajský dar,“ hodnotí areál tato dobrá žena.
Bývalý zámek a kasárna. Foto: Václav Fiala
Víc než retro
Na střechách přilehlého hospodářského stavení, které je ve stejném, neutěšeném stavu jako zámek, vlaje rudá vlajka se srpem a hvězdou. A hned vedle československá (nebo česká?).
Vlajky v Plané. Foto: Václav Fiala
Na cestu se ptáme muže, který venčí psa neidentifikovatelného plemene. Na sobě má bílé triko s nápisem 1. Man of the World – Putin. Fotit jej bychom asi dostali facana. Ale k zážitku s vlajkami SSSR a ČSSR je to poněkud bizardní. To, že za pár minut jdeme okolo obchodního centra Hraničář, dotváří naši cestu proti proudu času. Náměstí je pěkné, ale kromě zmíněného obchoďáku, který byl postaven zcela jistě v akci Z za přispění vojáků Varšavské smlouvy, tu najdete zvláštní budovu kina, které mimochodem je stále funkční. Ostatně, kde by se bral jiný sál?
Obchodní dům Hraničář. Foto: Václav Fiala
Místní kino. Foto: Václav Fiala
Psali jsme:
O plánské nemocnici by se daly napsat romány. „Podívejte se na ty sanitky, člověk by řekl, jaký je tady frmol,“ říká paní Růžena. „ Ale ne, ty jsou tady jen zaparkované, některé už pěkných pár měsíců,“ konstatuje důchodkyně. Zpackaná privatizace dosud nese své ovoce a byť tu najdete nějakou tu ordinaci, areál působí bezútěšně a snad trochu i hororově. „Mariánky nemají vlastní nemocnici, tak tady všichni měli velké oči, co to bude za zdravotnický byznys. A nebyl,“ mávne rukou paní Růžena a pokračuje dál dolů do města ve své pomalé chůzi za pomoci francouzských holí.
Nemocnice v Plané. Foto: Václav Fiala
Delegace přijedou – a rychle zase odjedou…
„Jen ať sem přijede, alespoň něco uvidí,“ konstatuje pan Karel a má na mysli prezidentskou návštěvu. „Ať sem všichni ti radní a podradní a další, co by se dali svézt autobusem, vyjedou autokolonami, aby taky viděli, že nejsou jenom Karlovy Vary.“
„Co by tady dělali, když už to patří pod Plzeňský kraj,“ oponuje mu neméně starý František. „Já bych jim hnáty zpřerážel, ať si to tady nechají zafačovat a viděli by,“ kasá se důchodce, jenž je ale dobře obeznámen se situací. „Pirát Špoták nebo karlovarský hejtman, to je všechno na jedno brdo. Generál by je měl postavit do latě. To on ostatně dělá moc rád,“ protáhl obočí zdejší občan. „Tehdá alespoň někteří byli, jak se říká s davem, i ti, co měli frčky, přišli do města na akce. Nebo poslali vojáky něco pomoci a opravit. Dnes se tak na nás každý vykašle a fotí si to jako vy,“ konstatuje ještě s určitou výčitkou v hlase.
Nemocnice v Plané. Foto: Václav Fiala
Zbytečná je argumentace, že se možná hnou ledy. „Taková kra ještě nebyla! Nám už není pomoci,“ je plný pesimismu onen dobrý člověk z Plané. „To bylo keců o turistickém ruchu a Němcích, jak sem bude kde kdo jezdit. A houby. Po covidu už sem nepáchne skoro ani noha.“
Přežít nebo nežít
Třicetiletý Štefan je relativně spokojen. Prý maká v nedalekém parku – to jsou ty zmiňované montovny a logistická centra u sjezdu na dálnici v Boru u Tachova. Když dá dohromady sociální dávky, tak to prý úplně není špatné. Ale na nějaké velké, neočekávané výdaje to není. „Dá se tady ušetřit, žije se tu levněji než ve velkém městě,“ povídá a připaluje si jednu cigaretu od druhé. „Jezdí nás pár lidí v autě, tak se šábnem na benzín. Máme tam jídlo, takže co si víc přát. Jen s dalšíma si moc nepokecáte, když to jsou všechno cizinci.“ Ti se podle Štefana naštěstí do Plané nijak závratně nehrnou a dělají ten pravý „bordel“ v Boru a okolních vesnicích. Když občas zajedou na větší nákup do zdejšího marketu (nejde samozřejmě o výše zmíněný Hraničář), trochu to vypadá jako z filmu Emira Kosturici.
„Mladí ale chtějí zábavu a odvaz, a tak jak to jde, prchají do velkého města,“ reaguje na slova Štefana jeho bratr Dezider. „Tady se dá žít, když se uskrovníte, ale pro mnohé je to jen přežívání. Je hezké, že se tu zrenovoval hřbitov, ale chtělo by to pro mládež víc akcí…“
A vzpomínají, jak to tady hučelo vojskem. Holky se vyvdaly až někam na Slovač a zase třeba z Moravy tady zakotvil mladý peesák. „A byla mladá krev… a ty zábavy,“ vzpomíná už jen nostalgicky paní Božena.
Kolonie
Chtějí tedy místní, aby cesta nového prezidenta Petra Pavla zamířila i sem? Povětšinou ano. Už jen proto, že by si posteskli a postěžovali a že by je někdo vyslechl. Reálných nadějí už moc není. Nezahazujme celé město, je tu také nová výstavba, nadšenci do hornictví už před řadou let zpřístupnili štolu Šlik pod historickým náměstím. Staví zde vlak, autobus, jsou tu hospody a pošta, takže co by si tak ještě lidé přáli, řekl by někdo mimo Planou. Zkusím odpovědět za ně – také podporu a nějaké výhody od státu. Stát tady zničil zámek, tak by se měl postarat. Stát je zodpovědný za stav nemocnice, tak by to měl napravit. To není, jak se shodla většina námi oslovených lidí o tom, že by se měl stát automaticky postarat. Ale měl by převzít zodpovědnost. Ostatně, dvaatřicet let se v šachtě Dyleň, v Zadním Chodově nedaleko od Plané, těžil uran, který se vyvážel do Sovětského svazu. Nějaké brebendy z toho republika měla. Peníze ale vesměs nezůstaly v regionu. To je ovšem podobná notečka, na kterou si hrají desítky míst na Ostravsku a v celém Moravskoslezském kraji. Regionální bohatství je vlastně bezostyšně uloupeno, respektive vydrancováno. Kdo za to může? říkají si občané Plané a rádi by viděli generála v jejich městě. Snad je vyslyší, pět let je dlouhá doba a bude určitě příležitost. Tak to slíbil Petr Pavel na Karlovarsku. Možná s sebou vezme i vládu, o čemž také hovořil, aby se její členové podívali realitě do obličeje. Takový pocit zmaru ze Strakovky určitě nemají…
Opravené náměstí. Foto:Václav Fiala
Některé budovy se opravují. Foto:Václav Fiala
Na návštěvě v Plané. Foto: Václav Fiala
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
Jirka Fimfárum
