Analytička rozebírá velký Putinův projev: Tohoto byste si měli všimnout

18.12.2014 19:20

ANALÝZA Každoroční tisková konference Vladimira Putina nepřinesla žádná velká překvapení, i když slova ruského prezidenta v tom letošním projevu přilákala větší zahraniční zájem a všimla si jich i česká média, včetně České televize. Důvodem je samozřejmě ukrajinská krize a bezprostředně problémy ruského rublu v kontextu krize vztahů mezi Ruskem a Západem. Jak už jsem před nedávnem psala, Rusko se stalo během posledního roku „mediální velmocí“ a zájem o projev, který jsem mohla alespoň zaregistrovat, to znova dokazuje, analyzuje pro ParlamentníListy.cz politoložka Veronika Sušová-Salminen.

Analytička rozebírá velký Putinův projev: Tohoto byste si měli všimnout
Foto: kremlin.ru
Popisek: Vladimir Putin

Pro ruského prezidenta je televizní maraton otázek a odpovědí jednou z několika příležitostí, jak přímo oslovit na prvním místě ruské občany skrze akreditovaná ruská i zahraniční média. Televize je v případě Putinova Ruska velmi akcentovanou oblastí politické komunikace a kremelští političtí technologové ji vždy uměli dobře využít ve prospěch Kremlu. Je to dáno reálně i tím, že jde o nejsledovanější ruské médium, které má nejširší dopad na ruské publikum, tj. nejvíce lidí k ní má přístup, v zemi, která má vnitřně řadu ekonomických a sociálních asymetrií a nerovností. Někteří odborníci dokonce mluví o Putinovi jako o „televizním prezidentovi“ či politikovi, kterého „vygenerovala“ televize. Myslím, že každému, kdo pořad sledoval, bylo jasné, že Putin je jeho hlavním a jediným hrdinou. Ostatně, slova mluvčího Peskova k přítomným novinářům, aby svoje dotazy zkracovali, aby měl „Vladimir Vladimirovič dost prostoru na odpovědi“, to dobře ilustrují.

Kromě toho mohl pozornější divák nahlédnout do ruské politické kultury, ve které hraje prezident formálně, ale i neformálně hlavní roli jako ústřední politický aktér, který nese hlavní symbolickou odpovědnost za stát, má velké rozhodovací pravomoci a od kterého se očekává univerzálně odpověď na všechny otázky – od geopolitiky, přes ekonomiku, administrativní záležitosti, postavení matek-hrdinek až k tomu, jak dostat na trh ruský kvas. Přitom způsob, jak na otázky odpoví, určuje zcela prezident, včetně toho, co bude ignorovat, čemu chce věnovat prostor a jak dlouho bude na otázku odpovídat. Jde o formát pořadu, který má prvky politického divadla, PR a žurnalistiky.

Celkový rámec: Klid a mírný optimismus

Základním úkolem a také celkovým rámcem Putinova letošního vystoupení bylo uklidnit situaci kolem oslabení rublu a ukázat mírný optimismus pro hospodářskou budoucnost Ruska v tomto kontextu. Putin musel ale ukázat nejen optimismus, ale také rozhodnost a přesvědčení jednat. Druhým významným tématem byla samozřejmě ukrajinská krize a postoj Ruska k řešení situace na jihovýchodě Ukrajiny a Krymu.

Ohledně ekonomiky Putin hovořil podobně jako už v minulosti – do dvou let bude krize pryč, ruská ekonomika si s ní poradí a Rusko přistoupí k diverzifikaci ekonomiky, kterou mělo – jak sám přiznal – provést už dávno během posledních dvaceti let. Důvody, proč k tomuto kroku nedošlo dříve, ale nijak nevysvětlil, jen konstatoval, že to „možná nebylo ani možné“. Putin kromě toho podpořil reakci vlády a centrální banky na situaci ruského rublu. Ujistil také všechny, že nijak nebudou dotčeny sociální výdaje a penze, ani výdaje na obranu. Toto ujištění přišlo nepřekvapivě na samém konci pořadu – Putin chtěl zanechat dojem a potvrdit, že z jeho strany se podmínky putinského sociálního kontraktu nijak nemění: Sociální výdaje a penze se omezovat nebudou. Putin dobře ví, že to je to hlavní, co od něj běžný ruský občan očekává. Do jaké míry jsou Putinova slova skutečně realizovatelná, je samozřejmě jiná otázka. Na tu dnešní tisková konference dát odpovědi ani nechtěla.

Obrat do Asie je pragmatické rozhodnutí

K otázce o nové geoekonomické orientaci Ruska na asijské nebo východní trhy Putin mluvil o tom, že se nejedná o bezprostřední reakci na geopolitickou situaci, ale o delší a plánovanou strategii, která odpovídá situaci v globální ekonomice. Asijsko-tichomořský region se nejvíce rozvíjí a roste na něm poptávka po energetických zdrojích, které má Rusko k dispozici. Rusko chce využít tuto příležitost ve svůj prospěch. Jinak řečeno, novou orientaci na Asii Putin prezentoval jako pragmatickou otázku, nikoliv geopolitický obrat vynucený okolnostmi.

Na otázku, jestli je nynější krize rublu daní za Krym, odpověděl V. Putin jednoznačně záporně. Podle něj o Krym vůbec nejde, ale jde o daň za to, že se Rusko rozhodlo trvat na svých národních zájmech a zůstat samostatným státem a samostatnou civilizací. Téma národních zájmů Putin opakoval několikrát v průběhu celého více než tříhodinového maratonu.

Ukrajina: Žádná velká překvapení

V případě Ukrajiny se žádná překvapení nekonala. Snad jen s výjimkou otázky ukrajinského žurnalisty R. Cimbuljaka, který se ruského prezidenta (na prezidentovu přímou výzvu, což mohlo být vykalkulované gesto) zeptal, kolik Rusko poslalo vojáků, vojenské techniky do jeho země a kolik ruských vojáků na území Ukrajiny padlo a co by jako vrchní velitel k tomu řekl rodinám padlých. Rusko přitom obvinil z vedení „trestné operace“ proti Ukrajině a zajímal ho osud zajaté ukrajinské pilotky Savčenko. Putinova odpověď byla pozoruhodně ambivalentní. Na jednu stranu odmítl, že by na jihovýchodě šlo o žoldáky z Ruska, ale že na východě bojovali pouze dobrovolníci. Na druhou stranu hovořil o tom, že za vojáky nese jako hlava státu a vrchní velitel odpovědnost on (na což ale nebyl dotazován). Opět potom obvinil Kyjev z provádění „trestné operace“ místo politického dialogu a připomenul, že na Ukrajině bylo zabito několik ruských novinářů, kteří tam byli „beze zbraně“ a dělali svoji práci.

S ohledem k Ukrajině Putin tedy neřekl v podstatě nic nového. Vyslovil naději na mír, který Rusko podporuje, zdůraznil význam politického dialogu jako jediného nástroje k řešení krize, kritizoval státní převrat z února 2014 jako počátek celé krize a mluvil o tom, že Kyjev musí respektovat názory lidí z tohoto regionu a že Rusko bude dál region humanitárně podporovat. Samozřejmě zopakoval, že v této otázce má „pravdu“ Rusko a kritizoval znova západní politiku vůči Ukrajině jako chybnou.

Otázky na tělo

Přestože konference je do značné míry one man show, tak Vladimir Putin dostal několik nepříjemných otázek na tělo, které odpověděl v některých momentech značně selektivně. To znamená, že si z nich – jako mnoho politiků – vybral jenom některé momenty a jiné ignoroval. Je také zajímavé si všimnout toho, že kořenem odpovědí Putina právě na kontroverzní otázky byla negace argumentu, který zazněl v otázce. Dělají to tak samozřejmě (a často) jiní politici, jestli ne většina, a spoléhají se tak na kredibilitu a vyznění nesouhlasné odpovědi. To platí zvláště v natolik pasivním formátu jako je tisková konference, kde není možnost mít doplňující otázku.

První byla už zmíněná otázka ukrajinského žurnalisty. Druhou byla otázka korespondentky deníku Gazeta.ru, která se prezidenta ptala na smysl jeho dřívějších slov „pátá kolona“ a „národní zrádce“, která jsou nyní zneužívána proti politické opozici a rozdělují ruskou společnost. Reportérku zajímalo, kde vidí Putin hranici mezi opozicí a pátou kolonou. Prezidentova odpověď, přes exkurzi týkající se básníka Lermontova, nakonec dospěla k tomu, že zrádce slouží cizí zemi a jejím zájmům, zatímco opozičník je člověk, který je zároveň patriot a ctí zájmy svojí země. Nicméně prezident přiznal, že určení takové hranice je těžké i pro něho samotného a že by snad měl více zvažovat některá svá vyjádření, i když „není možné všechno stále natírat na růžovo“ a neříkat přímo.

Další taková otázka se týkala kritiky vysokých činovniků ruského státu a státem vlastněných firem, a konkrétně potom Igora Sečina, šéfa Rosněfti. Žurnalistka se zeptala na výši platu Sečina, pozastavila se nad bonusy v těchto firmách a nad tím, že by se měli Rosněfti vyplácet finanční zdroje z Fondu národního blaha. Putin v odpovědi sice přiznal nutnost „brát v potaz otázky sociální spravedlnosti“, ale obecně I. Sečina podpořil jako „efektivního manažera“ a připomenul, že platy a bonusy ruských vysokých manažerů nejsou tak vysoké jako jinde ve světě.

Konečně otázka reportéra BBC se týkala zvýšení vojenské přítomnosti Ruska v mezinárodních vodách a především vzduchu. Otázka zmiňovala možné kolize ruských letadel a další incidenty. Prezidentova odpověď, která obsahovala zesílený protizápadní tón, konstatovala, že Rusko v posledních třech letech zvyšuje svoji vojenskou přítomnost ve světě, že po letech začalo opět vysílat strategické bojové letouny do světa a že v tom bude pokračovat. Odmítl, že by ale šlo o akt agrese – podle něj jde o reakci na vojenskou přítomnost USA ve světě a na přibližování NATO k hranicím Ruska. Putin typicky upozornil na to, že rozpočet Pentagonu je 10krát větší než ruský obranný rozpočet a že nevidí smysl v obviněních ohledně ruské agresivity. Ujistil, že Rusko chce mít „normální vztahy v bezpečnostní sféře“.

Zvláště zajímavá byla otázka ohledně „palácového převratu“ v Kremlu, tedy možnému (údajnému) pokusu prezidentova okolí Putina odstranit z cesty. Tu se prezident nejprve pokusil přehrát v humornou odpověď, že nic takového nehrozí, protože „nemáme paláce“, ale celkově podobný scénář odmítl.

A konečně moji pozornost zaujala otázka novinářky stanice Dožď Ksenie Sobčak, která se ptala na právní situaci, platnost federálních zákonů a politiku prezidenta Kadyrova v dnešním Čečensku. Ve druhé části otázky využila Putinův vlastní pojem „mediální hon“, který použil před lety v souvislosti s jejím otcem a - poněkud pikantně - Putinovým petrohradským šéfem Anatolijem Sobčakem. Podle ní nyní v jiné formě pokračuje mediální hon vůči lidem kritizujícím politiku Kremlu. Putin samozřejmě obojí odmítl. V případě Čečenska volil jako obvykle antiteroristický slovník, který už léta objasňuje ruskou politiku v Čečensku. V druhém případě potom opět zvolil negaci: „Chci vás ujistit, že nikdo z oficiálních představitelů orgánů státu se nevěnuje organizování nějakých mediálních honů na lidi, kteří, řekněme, nesouhlasí s naší politikou na Ukrajině, na Krymu nebo s nějakými vnitropolitickými otázkami.“

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Veronika Sušová-Salminen

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Fanoušci Karla Gotta se styděli, naznačil profesor. Co padlo poté, bylo vyhrocené

11:42 Fanoušci Karla Gotta se styděli, naznačil profesor. Co padlo poté, bylo vyhrocené

ANKETA V souvislosti s Karlem Gottem a lidmi, kteří ho měli rádi a teď po něm truchlí, promluvil na …