Bojovnice za lidská práva Gannuškinová: To, co se odehrává, může skončit zkázou Ruska

20.03.2014 10:54

ROZHOVOR Evropané by měli přesedlat na jízdní kola a neospravedlňovat svou bezzubou reakci nutností kupovat u nás naftu. To řekla v interview pro ParlamentníListy.cz známá ruská bojovnice za lidská práva Světlana Gannuškinová o situaci na Ukrajině. Připustila zkázu Ruska a odpověděla i na otázky spojené s rokem 1968 a okupací Československa.

Bojovnice za lidská práva Gannuškinová: To, co se odehrává, může skončit zkázou Ruska
Foto: Hans Štembera
Popisek: Protest na podporu Ukrajiny

Co si myslíte o obsazování Krymu ruskou armádou, které si už vyžádalo první oběti?

Myslím si, že je to naše hanba, umocněná lží o tom, že tam není. Když se bojuje za dobrou věc, nesnímají se nárameníky.

Jak jste přijala výsledky referenda na Krymu?

Prvořadé jsou dvě věci. Referendum pod okovanou vojenskou botou je nezákonné, ale velká část obyvatel Krymu skutečně usiluje o připojení k Rusku, protože si plete Rusko se Sovětským svazem, který byl ve výjimečném postavení.

Prezidentu Vladimiru Putinovi nicméně s neústupným postojem vůči Ukrajině opět vzrostla popularita. Čím si to vysvětlujete?

Společnost se nachází pod vlivem propagandy, bezprecedentně nejhorší od dob SSSR. To je ale styl Putina od prvních dní vládnutí. Vyměnit původní hrdost lidí na svůj národ za panovačný patriotismus, ochranu před ponížením, jako třeba při válce v Čečensku, a vsugerované vstávání z kolen. Jsou to propagandistické bludy.

Když jste pozorovala prvotní demonstrace na Majdanu v Kyjevě, jak jste je posuzovala?

Viktor Janukovyč proti sobě dokázal sjednotit veškeré obyvatelstvo Ukrajiny. Ukrajinský národ si vybral evropskou cestu rozvoje a od svých vedoucích činitelů chtěl, aby tuto volbu následovali. Majdan by se spokojil s přijetím řešení o připojení k Evropě, což by začalo asociační dohodou s EU. K tomu nedošlo, a proto se protesty začaly šířit. K nim, jak se vždy v podobných živelných procesech stává, se připojili nacionalisté, radikální pravičáci a mnoho nerozvážných lidí. Oddělit je od smysluplného protestu se v takových situacích nedá. Ty, kteří na sebe nyní vzali zodpovědnost za zemi, čeká její předání zákonným a demokratickým způsobem. Budoucí zákonná vlast teprve ukáže svou způsobilost k demokratickému zřízení a lidským právům. Čeká je nelehký úkol zbavit se radikálních účastníků celého protestního snažení.

Jak by se k okupaci Ukrajiny ruskými vojsky měla postavit Evropská unie?

Myslím si, že vlády Ukrajiny za ty roky nezávislosti udělaly nemálo chyb a neuměly sjednotit svůj národ. To nicméně neznamená, že by mělo Rusko morální právo na ozbrojenou agresi. My všichni, občané Ruska, za to zodpovídáme. Proto by se sankce světového společenství neměly týkat jen několika desítek oficiálních tváří, ale nás všech. Když nebudeme moci pocítit odpovědnost za činy naší vlasti, tak se nám bude zdát, že se nás to netýká. Jsem připravena, že nás budou pouštět do Evropy na příslušné konference výjimečně. A Evropané by měli přesedlat na jízdní kola a neospravedlňovat svou bezzubou reakci nutností u nás kupovat naftu.

V Česku to někteří kritici Putina srovnávají s okupací Československa v roce 1968. Co o tom soudíte?

Nedávno jsem se seznámila se zakladatelem Nadace Charty 77 Františkem Janouchem a jeho ženou Adou. Obdarovali mě jeho knihou, kterou ona přeložila. Znamenitá kniha. František v ní píše, jak jednadvacátého srpna ráno slyšel ženský hlas, který řekl: „V ulicích Prahy se nacházejí ruské tanky." Tehdy si vzpomněl na devátý květen roku 1945, že ráno také slyšel ženský hlas, který sděloval stejnou frázi: „V ulicích Prahy se nacházejí ruské tanky." Nyní se to samé odehrává na Ukrajině a lidé také vzpomínají na naše vojáky v dobách velké vlastenecké války, když tam bojovali. Myslím si, že Ukrajina přežije. To, co se odehrává, může skončit zkázou Ruska.

Co si myslíte o tom, že byl v Praze postaven pomník věnovaný mimo jiné i ruským vojákům okupujícím roku 1968 Československo?

Pomníky uchovávají paměť. Stojí a nemění se, nicméně vztah k nim je různý a v čase se mění.

Bojovnice za lidská práva v Rusku Světlana Gannuškinová

Do osmdesátých let pracovala jako profesorka matematiky na univerzitě v Moskvě. Během války o Náhorní Karabach zajišťovala podporu pro uprchlíky. V roce 1990 spoluzaložila nevládní organizaci Občanská pomoc, s níž vedla kampaně za ochranu lidských práv. Během první a druhé čečenské války se začala zabývat ochranou práv Čečenců. Otevřeně vystupuje s kritikou Kremlu. Za svou činnost získala Nansenovu cenu a byla několikrát navržena na Nobelovu cenu míru. Málo se ví o tom, že dostala i nejvyšší francouzské státní vyznamenání Řád čestné legie.
 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jan Rychetský

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Skryté vzkazy rozhovoru Andreje Babiše s Korantengem. A drsný vývoj, když zhasly kamery

4:44 Skryté vzkazy rozhovoru Andreje Babiše s Korantengem. A drsný vývoj, když zhasly kamery

Ještě snad ani neskončil rozhovor Andreje Babiše s Reyem Korantengem na TV Nova, když se internetem …