Bugulma. A to je kde? Zkušený novinář se drsně pustil do moderátora ČT

30.08.2014 11:55

TÝDEN V MÉDIÍCH Do zorného pole Petra Žantovského padla při ohlédnutí za děním posledních dnů v médiích především Česká televize. Udivila ho především tím, že si do diskuze o probíhajícím česko-čínském obchodním fóru na Pražském hradě nepozvala hlavního muže celé akce Jaroslava Tvrdíka a ani o něm nepadla jediná zmínka. A nevyznamenala se ani tím, když se věnovala velikánovi naší literatury Jaroslavu Haškovi.

Bugulma. A to je kde? Zkušený novinář se drsně pustil do moderátora ČT
Foto: Hans Štembera
Popisek: Česká televize
reklama

Zvolení vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů inspirovalo Petra Žantovského k úvodnímu tématu pravidelného ohlédnutí za tím, co zajímavého se v uplynulých dnech objevilo ve sdělovacích prostředcích. „To zvolení by samo o sobě nebyla zpráva hodná ani tohoto povídání, ani toho obrovského prostoru, který dostala v médiích, například v České televizi, ale zdaleka nejen tam,“ začíná pro ParlamentníListy.cz své hodnocení mediální analytik Petr Žantovský.

Je namístě připomenout, že Ústav pro studium totalitních režimů je instituce, která vznikla politicky a její pravý smysl od počátku spočíval spíše ve shromažďování indiskrecí a zajímavých údajů o zajímavých lidech, a proto byl pod ÚSTR také převeden archiv složek Ministerstva vnitra. „Nepochybuji, že pro mnohé ministry vnitra, počínaje Ivanem Langerem, který se o založení ÚSTR založil nejvíc, to mohla být hodně zajímavá materie pro další – možná nejen – politické kroky,“ poznamenává Petr Žantovský.

Hlavně, že je vědecká rada genderově vyvážená

Skládání tzv. hlavní rady ústavu proto vždy kopírovalo momentální rozložení politické scény a pochopitelně také postavu v čele Ministerstva vnitra. „Vědecká rada oproti tomu není příliš zajímavou trafikou pro odložené partajní prominenty, protože účast v ní není honorována. Je to spíše symbolický sbor osob, které se zabývají nějakou výsečí historie a lze se jejich autoritou ohánět při různých – možná nejen politických – krocích samotného vedení ústavu,“ vysvětluje mediální odborník.

Pravou záminkou k této jeho úvaze bylo televizní vystoupení Michala Uhla, člena hlavní Rady ÚSTR, který volbu členů vědecké rady kvitoval s poukazem na to, že je mimo jiné „genderově vyvážená“. „Tato absurdní věta nabyde nových rozměrů, když uvážíte, že pan Uhl je genderovým myslitelem z povolání. Absolvoval ´genderová studia´, zabývá se tématem žen v politice, je to zkrátka obhájce žen ve funkcích na plný úvazek,“ konstatuje Petr Žantovský.

Kritérium, které našim Dienstbierům a Uhlům stačí

Proti tomu by nic neměl, kdyby to nebylo celé postavené na hlavu. „K čemu je ´genderová vyváženost´, neptáme-li se, zda je provázena profesionálními schopnostmi, zkušenostmi, vzděláním a tak dále? Tím nechci říci, že členky vědecké rady ÚSTR něčím z toho nedisponují. Tím chci upozornit na to, že se nám tímto eurosocialistickým přístupem může velmi snadno stát, že se přestaneme ptát právě na ty profesionální kvality a vystačíme si s pohlavními znaky příslušné členky či adeptky na cokoli,“ upozorňuje mediální analytik.

Ostatně přesně tak to vyznívá i z nedávného návrhu ministra Jiřího Dienstbiera na změnu volebního zákona, podle nějž by ty strany, které nebudou mít dost žen na kandidátkách, byly sankcionovány. „A to opět bez přihlédnutí k vhodnosti či nevhodnosti daných dam. Jen s přihlédnutím – s prominutím – k obsahu jejich spodního prádla. Možná je to kritérium, které našim Dienstbierům či Uhlům stačí, ale rozum při rozhodování by to nahradit ve větší míře nemělo,“ domnívá se Petr Žantovský.

Pokrytecká slepota před realitou vede k tragickým koncům

Protože právě nejrůznější kvotace a „genderové nahlížení“ jsou svou podstatou téhož rodu jako „politická korektnost“, která lidem zabraňuje nazývat věci pravými jmény. „Tak jsou neonacisté a násilníci v českých ulicích označováni za ´radikální pravici´, teroristé v Islámském státě na hranici Iráku a Sýrie nesou v ústech českých novinářů setrvale vlastně neutrální nálepku ´radikálové´,“ pozastavuje se mediální odborník nad tím, jak se nejen ve sdělovacích prostředcích zavírají oči před skutečností.

Tento trend se však pochopitelně netýká jen naší společnosti a zdejších médií. „Kam tato pokrytecká slepota před realitou vede, nám ukazuje čerstvý případ z britského Rotherhamu, kde řadu let znásilňovali zločinci tamní dívky, ale dlouho byli pod ochranou své národnosti a náboženství – byli to totiž pákistánští muslimové. Tamní úředníci se báli proti nim zasáhnout, aby nebyli označeni za rasisty a diskriminátory. Něco takového chceme i u nás?“ ptá se Petr Žantovský.

Mezi velikány televizního moderování se propracovává David Borek

Druhé téma souvisí s tím, jak Česká televize informovala o odhalení bronzové sochy literární postavy slavného románu Jaroslava Haška při tradičních Švejkových putimských slavnostech. „Při tom se ukázalo, že mezi velikány televizního moderování se pomalu, ale jistě propracovává pan David Borek. Opětovně to potvrdil minulý pátek v pořadu Události, komentáře, v nichž uvítal jako hosta Richarda Haška, vnuka slavného spisovatele Jaroslava Haška,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Z rozhovoru, který následoval, prý naprosto jasně vyplynulo, že když se probíral Jaroslav Hašek, pan Borek ve škole chyběl. „Série ultrabanálních otázek, zjišťujících především, zda ´jsme národ Švejků´, jak objevné, byla korunována obzvláště pozoruhodně. Richard Hašek pana Borka upozornil na to, že slavná literární postava jeho děda má řadu jiných soch, například v Bugulmě. Pan Borek zcela bezelstně opáčil: ´Kde to je?´ Možná pan Borek netuší, že Hašek prožil velký kus života v Rusku, byl dokonce komisařem onoho města Bugulma, oženil se v Rusku a tak dále,“ připomíná mediální analytik.

Česko-čínské obchodní fórum a vrchol mediální absurdity

Je přesvědčen, že by podobné vědomosti měl rozhodně mít redaktor či editor, který moderátorům připravuje témata k vysílání. „Přinejmenším proto, aby moderátor pak na obrazovce nevypadal jako – s prominutím – hlupák. Tak pro informaci všech editorů: Text ´Velitelem města Bugulmy´ napsal Hašek ještě před Švejkem. A snad se hodí připomenout, že v osmdesátých letech tento text v divadelní podobě uváděla pražská Ypsilonka. Možná, že toho chci od zaměstnanců veřejnoprávní televize moc, ale když už si je platím…“ podotýká Petr Žantovský.

Vrchol mediální absurdity pak zaznamenal v souvislosti s aktuálně probíhajícím česko-čínským obchodním fórem na Pražském hradě. „Už v jeho předvečer odvysílala Česká televize pořad Události, komentáře. Ve studiu jsme kromě moderujícího Daniela Takáče mohli vidět Martina Kříže, představeného jako ´sinolog a ekonom´, dále bývalého diplomata Petra Koláře, který se pomalu může na Kavčí hory přestěhovat, neboť se stal stejně pravidelným hostem vyjadřujícím se ke kdečemu jako třeba Vladimíra Dvořáková nebo Michael Romancov,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

K jednání o byznysu neměl zástupce Amnesty International co říct

„Proč se měl Petr Kolář vyjadřovat právě k Číně, suď Bůh. Býval velvyslancem ve Washingtonu a Moskvě, nikoli Pekingu. Mimochodem týž Petr Kolář stál před sedmnácti lety spolu s tehdejším ministrem zahraničí Josefem Zieleniecem v méně viditelném, ale rozhodně nikoli nedůležitém, pozadí Sarajevského atentátu. Na to bychom též neměli zapomínat, až ho zase budeme prezentovat jako nezávislého experta,“ nabádá mediální odborník.

O třetím hostu této diskuze, jímž byl ředitel Amnesty International ČR Mark Martin, se domnívá, že se ve vysílání ocitl patrně proto, že jeho organizace čas od času organizuje protesty proti stavu lidských práv v Číně. „Těžko říci, co vedlo editory z České televize k pozvání tohoto pána, neboť není jasné, co má Amnesty International společného s byznysem. A o nic jiného než o ten v Praze nyní nejde. Ani čínské, ani české straně,“ zdůrazňuje Petr Žantovský, jenž od zástupce AI zaregistroval pouze prohlášení, že považuje za chybu, že se fóra nezúčastní zástupci neziskového sektoru. Ale jak by si takovou účast představoval, přitom už neprozradil.

Zarputilé mlčení České televize o hlavním muži akce Tvrdíkovi

„Třeba by tito neziskoví představitelé mohli držet transparenty nad jednacím stolem. Ničím zásadnějším by asi k jednání nepřispěli, jak koneckonců přiznal i sinolog a ekonom Kříž, když řekl zaznamenáníhodnou větu, že ´je třeba s Čínou vést strukturovaný dialog´. A ihned vysvětlil, co má na mysli. Na jedné straně tu a tam něco prohlásit o lidských právech, ale jen tak něžně a neslyšně, aby to nekazilo vyjednávaný byznys,“ říká mediální analytik s tím, že tomu lze rozumět, i když slova „strukturovaný dialog“ rovněž spadají do oblasti „political correctness“ a v překladu znamenají obyčejné alibistické pokrytectví.

Na celé této debatě ve středečním pořadu Události, komentáře považuje za nejpozoruhodnější absenci toho, kdo celé fórum zorganizoval. „A to byl Jaroslav Tvrdík, někdejší ministr obrany, pak šéf ČSA, dnes předseda dozorčí rady Smíšené česko-čínské komory vzájemné spolupráce. Proč jeho jako hlavního muže akce Česká televize do studia nepozvala? Že by pozvala a on odmítl, to by nám pan Takáč jistě oznámil. Ale o Tvrdíkově roli v česko-čínském byznysu se zarputile mlčelo. Proč?“ podivuje se Petr Žantovský.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Jiří Hroník
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Kalousek pro PL: V Zemanovi vyhrálo to zlé. A sesadit ho z Hradu po sněmovních volbách…

16:24 Kalousek pro PL: V Zemanovi vyhrálo to zlé. A sesadit ho z Hradu po sněmovních volbách…

„Miloše Zemana jsem si definitivně přestal vážit v roce 2013,“ říká v rozhovoru pro ParlamentníListy…