Zvolení vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů inspirovalo Petra Žantovského k úvodnímu tématu pravidelného ohlédnutí za tím, co zajímavého se v uplynulých dnech objevilo ve sdělovacích prostředcích. „To zvolení by samo o sobě nebyla zpráva hodná ani tohoto povídání, ani toho obrovského prostoru, který dostala v médiích, například v České televizi, ale zdaleka nejen tam,“ začíná pro ParlamentníListy.cz své hodnocení mediální analytik Petr Žantovský.

Je namístě připomenout, že Ústav pro studium totalitních režimů je instituce, která vznikla politicky a její pravý smysl od počátku spočíval spíše ve shromažďování indiskrecí a zajímavých údajů o zajímavých lidech, a proto byl pod ÚSTR také převeden archiv složek Ministerstva vnitra. „Nepochybuji, že pro mnohé ministry vnitra, počínaje Ivanem Langerem, který se o založení ÚSTR založil nejvíc, to mohla být hodně zajímavá materie pro další – možná nejen – politické kroky,“ poznamenává Petr Žantovský.

Hlavně, že je vědecká rada genderově vyvážená

Skládání tzv. hlavní rady ústavu proto vždy kopírovalo momentální rozložení politické scény a pochopitelně také postavu v čele Ministerstva vnitra. „Vědecká rada oproti tomu není příliš zajímavou trafikou pro odložené partajní prominenty, protože účast v ní není honorována. Je to spíše symbolický sbor osob, které se zabývají nějakou výsečí historie a lze se jejich autoritou ohánět při různých – možná nejen politických – krocích samotného vedení ústavu,“ vysvětluje mediální odborník.