„Klíčové je, abychom si uměli dobře definovat, čeho chceme dosáhnout. Teď se nebavím jen o Tchaj-wanu, ale i obecně o naší parlamentní diplomacii,“ řekla Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně Poslanecké sněmovny, která nedávno navštívilaTchaj-wan. A právě o něm se v úterý hovořilo v Knihovně Václava Havla.
Bouřlivé přivítání
Pekarová Adamová byla na Tchaj-wanu v březnu a s ní za novináře i moderátor této debaty s Respektem Ondřej Kundra. Předseda Senátu Miloš Vystrčil tam byl v roce 2020 a další dva účastníci debaty Jakub Janda a Pavel Diviš tam létají poměrně často. První, protože think-tank Evropské hodnoty, jehož je ředitelem, v Tchaj-peji otevřel pobočku se třemi zaměstnanci. U druhého, předsedy Česko-tchajwanské obchodní komory, je to součástí jeho práce.
Když prý Vystrčil hovořil s Pekarovou Adamovou o Tchaj-wanu po jejím návratu, tak jí zasvítily oči. „Překvapil mě ten obrovský zájem o to, že jsme přijeli. To nadšení se nedá zahrát. Dojímalo mě to. Cítíte odpovědnost, jako když jedete hrát ligu mistrů a vy se obáváte, že netrefíte bránu,“ sdělil pak předseda Senátu o své cestě s tím, že je třeba podporovat lidi v těžké situaci. Prostě lidem sdělit: „Nám na vás záleží, i když by nemuselo.“ Cesta na Tchaj-wan před třemi lety ho prý vnitřně posílila a hejty na sociální sítích s ním už skoro nic nedělají.
Ing. Markéta Pekarová Adamová
Moderátor Kundra prý naposledy takový pocit jako s Pekarovou Adamovou v tchajwanském parlamentu zažil na Bohemce před zhruba dvaceti lety při koncertě Tiny Turnerové: „Kdybych nevěděl, že to bude ona, tak bych si myslel, že přichází někdo jako Tina Turnerová. To uvítání bylo velkolepé.“
Miloš Vystrčil
Předsedkyně Poslanecké sněmovny k tomu dodala: „Je smysluplné tam jezdit... Osobní kontakt není nahraditelný a on-line podoba se mu nepřiblíží. Tam máte možnost věci probrat velmi do hloubky... Dávají nesmírně najevo potřebnost takového kontaktu. Pro ty, co pochybují o smyslupnosti takových cest a rozvíjení česko-tchajwanského kontaktu, vždycky říkám, že naše lhostejnost vůči jiným, kteří jsou v tíživé situaci, může vést jedině k tomu, že jiní budou lhostejní vůči nám, když my se v ní ocitneme. To je potřeba mít vždy na paměti.“ Podle ní s Tchaj-wanem sdílíme hodnotový zákon. Odmítáme diktaturu, bezpráví a porušování lidských práv. Ještě prý ten zážitek z Tchaj-wanu stále zpracovává.
Green Deal: ano, nebo ne
Dle Diviše se Vystrčilovi podařilo přihlásit se k Havlovu odkazu a českému byznysu to stoprocentně pomohlo. Pekarové prý v popularitě na Tchaj-wanu pomohl Honduras, který v té době vypověděl diplomatické kontakty s Tchaj-wanem a přiklonil se k Číně. Při cestě Pekarové se projevila obrovská exportní odvaha malých českých firem, které spotřebují hodně energie, aby se představily na novém exportním trhu, kór na tom, který je deset tisíc kilometrů vzdálený. Tchajwanci jim však, jak sdělil Diviš, sami říkali, že si v Evropě likvidují průmysl Green Dealem a, že z něj musíme ven.
„Byli jsme pochváleni, že jsme se zaměřili na startu-upy a menší či střední podnikatele.To bylo klíčové a hodně z nich to zmiňovalo. A nejen těch, co jsou sami v té roli. Byla to pestrá delegace. Pro ilustraci, někteří účastníci byli zástupci právních firem, které se specializují na asijské klienty, kteří u nás působí. Investory a podobně. I takovéhle kontakty tam najdete, ale velká část firem byla v oblasti technologií,“ podotkla Pekarová Adamová, která při odletu i příletu údajně obešla všechny podnikatele, a dodala: „Já teda nesouhlasím s tezí, že si tady Green Dealem ničíme průmysl, protože to je příležitost a oni jsou toho důkazem.“ Vystrčil jen přikýval.
Válka s Čínou
„Když se podíváte na širší obrázek, tak na jedné straně se komunistická Čína připravuje na válku, dělá to, říká to a připravuje se na válku s USA o Tchaj-wan. To je jednoznačné, když vidíte ty vojenské přípravy na čínské straně. Na straně demokratické probíhá druhý sprint, tedy stihnout připravit obranu Tchaj-wanu a odstrašit Čínu od toho, aby Tchaj-wan napadla. Samozřejmě že ta samotná válka by byla strašlivá nejen lidsky, ale i geopoliticky a ekonomicky, a to i pro Evropu. Mělo by to mnohem větší dopady, než má dnešní ruská válka na Ukrajině. Pro celý svět včetně Evropy,“ sdělil Janda. Proto se podle něj ve svobodném světě budují „dvě aliance“. Vojenská, tedy USA a částečně Japonsko. Druhá je politicko-demokratická. Proto jsou takové cesty důležité. Nejde jen o podporu Tchajwanců, ale i o to, aby čínští představitelé věděli, že jakýkoliv krok, který by udělali proti Tchaj-wanu, bude pro ně mít negativní dopady i v jiných částech světa.
Scénářů útoku na Tchaj-wan je, jak řekl Janda, několik: „Začíná to stínovou blokádou, tedy tím, že Čína šikanuje lodě jezdící na Tchaj-wan... Otevřená blokáda bude, když Čína oblehne Tchaj-wan loděmi, raketami a letadly a řekne, že kdokoliv se k Tchaj-wanu přiblíží, tak ho potopí. Další variantou je čínský útok na menší ostrovy bližší pevnině a pak jde o otevřenou velkou invazi, kdy bude muset Čína dostat půl milionu vojáků během týdne přes těch sto padesát kilometrů.“ Evropa by podle něj nyní nedokázala tvrdě sankčně postihnout Čínu, protože je na ní silně ekonomicky závislá. Evropa je prý v pozici rukojmího a musí se jí zbavit.
Tchajwanci se o tématech, jako je válka, politická situace či sex, moc nebaví. Ostatně Tchaj-wan má s kontinentální Čínou velmi komplikovaný vztah a nejde o nepřátelství. Součástí delegace tuzemské předsedkyně Poslanecké sněmovny na Tchaj-wanu byl i poslanec z hnutí ANO, takže tam byla, jak řekl Kundra, zastoupena nefašistická opozice.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
optimus
