Devět neznámých. Nepříliš známá teorie o spiknutí mocných k ovládnutí světa

Nový světový řád – je možná jedna z největších konspirací světa. Zda o jeho nastolení někdo (mocní?) usilují a skutečně všechny kroky, kterých jsme svědky, z pozadí dirigují, je věcí názoru, diskuse i otevřenosti připuštění si myšlenek, které i přes stále častější hlasy, nejsou právě většinové. ParlamentníListy.cz o něm již v minulosti přinesly celou řadu informací, nyní nabídnou příznivcům konspirací ještě jeden směr, naznačující jisté spiknutí na globální úrovni. V jednom se ale níže uvedené řádky přece jen liší – zatímco těm, co údajně chtějí nastolit Nový světový řád, jsou podsouvány nepříliš „lidské“ pohnutky, u společenství Devíti mocných (neznámých atd.) se předpokládá jistý morální kredit. Přímé důkazy jejich existence však také nikdo nikdy předložit zatím nedokázal.

Naděje pro nespravedlivý svět?

Po staletí se vypráví legenda o společnosti Devíti neznámých, která dává naději v často nespravedlivém světě. Jitka Lenková, autorka knihy Spiknutí mocných (nakladatelství Daranus) se pokusila jít po stopách této legendy a zjistit, jak moc ji lze brát vážně.

Vrátila se až k indickému králi Ašókovi (300 až 232 let př.n.l.), který začal vojenskou silou dobývat území mezi Kalkatou a Madrásem. Obyvatelé se urputně bránili, a tak tehdy padlo podle tehdejších zpráv na sto tisíc mužů. Pohled na ně krále natolik zdrtil, že se dalšího dobývání vzdal a válku si navždy zošklivil. A prohlásil, že místo územních bojů je správnější získávat lidská srdce zákonem povinnosti a zbožnosti.

Moudrý vladař však šel ještě dál, chtěl zabránit svému lidu, aby si vzájemně ubližoval zneužíváním vlastní inteligence. Proto veškerou vědu prohlásil za tajnou. Nechtěl ale, aby zcela věda zanikla, a tak ustanovil tajnou společnost Devíti neznámých, která měla jasné cíle: uchovávat technická tajemství dávné minulosti, nepřipustit, aby se někdo nepovolaný zmocnil prostředků hromadného ničení a pokračovat ve výzkumech prospěšných lidstvu.

I když následná buddhistická tradice vidí dnes v Ašókovi prvního buddhistického panovníka a přizpůsobuje tomu i jeho životopis, je třeba uvést, že Ašókovy mocenské zájmy byly nadřazeny ortodoxnímu buddhistickému učení.

Každý zasvěcenec se věnuje jedné oblasti?

Společnosti Devíti neznámých si však v průběhu dějin všímá hned několik spisovatelů, vědců i politiků. Například anglický spisovatel Talbot Mundy uvedl v roce 1927, že každý z uvedené tajné „devítky“ zasvěcenců má jednu knihu, kam zaznamenává všechno, čeho bylo v jeho oboru dosaženo. Centrem zájmy společenství je tedy několik oblastí:

Propaganda, psychologická válka, ovládání davu
Fyziologie – fungování člověka včetně umění zabíjet pouhým dotykem (???!!!)
Mikrobiologie a ochranné koloidní látky včetně boje s mikroby sterilizací a vývoje nových smrtících virů
Přeměna látek, za čímž lze vidět například středověkou alchymii či jadernou fyziku (nebo obojí)
Veškerá spojovací technika na Zemi i mimo ni
Gravitace
Kosmonogie, tedy souhrn názorů na vznik světa
Světlo
Sociologie čili pravidla vývoje společnosti umožňující předvídání jejího pádu

Podle Mundyho se mezi sebou členové tajné společnosti domlouvají tajným syntetickým jazykem. Je jim dokonce připisováno stvoření sanskrtu, který je některými vědci považován za uměle vytvořený jazyk.

Nicméně, je evidentní, že tato suma znalostí by svým nositelům dávala nad světem neomezenou moc a její zneužití by bylo pro lidstvo fatální.

„Jelikož k tomu dosud nedošlo, lze předpokládat, že Devět neznámých oplývá kromě obrovských znalostí i takovými morálními vlastnostmi, že lidstvu spíše pomáhají, než škodí. Pokud někdo z mocné devítky zemře, je plný počet členů opět doplněn,“ uvádí Lenková ve své knize.

Řízené úniky informací k posunu lidstva?

Další spisovatelé, kteří existenci tajného společenství Devíti mocných připouštějí, se domnívají, že z jejích databanky uniklo nebo byly záměrně uvolněny některé informace. Jasques Bergier a Louis Pauwels (Jitro kouzelníků) uvádějí jako příklad principy juda, které se zdají být známé od nepaměti, ale přitom pomáhají zvítězit i nad fyzicky silnějšími jedinci, uniknout mohl prý podle nich i návod na výrobu séra k očkování proti moru a choleře.

O reálné existenci společnosti Devíti mocných byli přesvědčeni ovšem nejen lidé z minulosti, ale i někteří současní vědci. Například indičtí fyzikové Šatendranáth Bose, jeden ze zakladatelů kvantové statistiky a sir Čandrasékhara Venkata Raman, nositel Nobelovy ceny za objev kombinačního rozptylu světla. Existenci tajného společenství připouštěl dokonce pak i Albert Einstein, který usuzoval, že Devět mocných ovládá telepatii a gravitaci a vlastní mimozemské dopravní prostředky.

„Devítka“ nedala spát ani HItlerovi

Není divu, že odhalit roušku tajemství tohoto společenství toužil i Adolf Hitler. V roce 1935 nařídil Himmlerovi, aby Devět neznámých našel a vpašoval mezi ně některého německého špičkového fyzika. Himmler však rozkaz nesplnil a odůvodnil ho vyzrazením, jelikož se prý Devět neznámých o Hitlerových záměrech dozvědělo. Po jednom z neznámých, který měl žít v USA pátrala neúspěšně roku 1940 (v době, kdy se rýsovala reálná cesta k atomové bombě) i americká rozvědka.

Devět neznámých však zasáhlo prý i do poválečného vývoje světa. Stalin se v roce 1952 prý svěřil Berijovi s tím, že se Devět mocných rozhodlo po druhé světové válce udržet rovnováhu mezi oběma světovými velmocemi – SSSR a USA. Rovnováhu přitom pomáhala držet paradoxně atomová puma.

Tím však úvahy některých spisovatelů a vědců nekončí. Již zmiňovaní autoři jitra kouzelníků vyjádřili dokonce předpoklad, že Devět neznámých zasáhlo i do osudů moderní Indie prostřednictvím jejich poválečných vůdců tak, že šikovnou manipulací v pozadí politických událostí osvobodili zemi z britské koloniální nadvlády. Jako jedna zatím z posledních aktivit, která se přisuzuje společenství Devíti mocných, je vytvoření viru HIV – údajně za účelem redukce obyvatel Země. Tím by se měl zmírnit současný nepříznivý vliv lidské civilizace na životní prostředí.

Nahrazuje postupně tajemnou „Devítku“ Nový světový řád?

Jiní odborníci – mezi nimi například profesor a zastánce neortodoxních vědeckých hypotéz Jurij Kanygin (dřívější SSSR) předpokládá, že zmiňovaná společnost zanikla v 19. století a na současné dějiny už nemá vliv. To, zda na její místo nastoupili "mocní" kteří rozehrávají hru, o které hovoří konspirátoři - tedy nastolení Nového světového řádu - je na individuální úvaze každého...