Severočeské odborové spolky se shodují, že důvod, proč se začaly zajímat o legislativu stávek, bylo odlišení této formy „vyjádření nespokojenosti“ od stávky podle zákona o kolektivním vyjednávání. „Zákon o kolektivním vyjednávání řeší totiž stávku při nedohodě v kolektivním vyjednávání. Zákon o stávce samotné je tedy potřebný, ale jeho navrhovaná úprava omezuje, ztěžuje přípravu i samotný průběh stávky, proto jeho úpravu kritizujeme,“ souhlasí Jaromír Franta, předseda Sdružení odborových svazu organizací skupiny Czech Coal.
Psali jsme:
Podle některých odborových předáků se tak dělá práce „pro práci“, aby se neřeklo. „Vláda se v návrhu zaměřuje znovu především na oblast stávek a výluk konaných v rámci kolektivního vyjednávání a na nijak blíže neupřesněný a zcela marginální okruh sporů mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, ve kterých podle povahy věci stávka nebo výluka jako řešení prakticky nepřichází úvahu,“ kroutí hlavou nad nelogickým obsahem navrhované zákonné normy Zdeněk Černý, předseda Odborového svazu ECHO, který svým členům mimo jiné poskytuje finanční zdroje pro vyplácení podpory při účasti na stávce. V Severních Čechách zastupuje podniky jako litvínovský Unipetrol, Lovochemii Lovosice, Spolchemii Ústí nad Labem nebo Teplárny Liberec.
Podle Zdeňka Černého něj může ministr klidně složit ruce do klína. „Pro současný stav plně vyhovuje stávající zákon o kolektivním vyjednávání a není nutné zákon o stávce přijímat,“ míní totiž. Souhlasí s ním i Jan Rovenský, předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací, který působí v Ústí nad Labem se svým informačním a poradenským centrem. „Dle našeho názoru je naprosto dostačující stávající zákon, který vymezuje právo na stávku v rámci kolektivního vyjednávání,“ sdělil ParlamentnímListům.cz.
Vládě předložený záměr zákona počítal s tím, že organizátoři každé stávky musí oznámit datum stávky 5 dní dopředu, dodat jmenný seznam účastníků a zákon má také omezit možnost stávkovat u některých profesí, což je podle některých názorů sešněrování práva na stávku právě u povolání, jejichž zástupci v posledních letech a měsících stávkovali. „Chápu, že se odborům nelíbí některá řekněme zpřísnění, ale nemůžeme si například myslet, že zrušíme požadavek na jmenný seznam stávkujících, protože žádné uplatnění práva nemůže být anonymní,“ míní ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek na obhajobu záměru zákona.
Politická garnitura má strach
Mnozí však vidí i další důvod, proč vláda se záměrem stávkového zákona přišla. Bojí se, že si lidé nenechají líbit její nepopulární kroky. „Je z toho zcela evidentní, že dnešní vládnoucí garnitura má z tohoto způsobu projevu nespokojenosti strach,“ říká na rovinu Jaromír Franta.
Věcný záměr zákona se už na půdu sněmovny dostal. Poslední květnový den jej ale zákonodárci odložili s tím, že jej ministr Jaromír Drábek dopracuje dle připomínek.
Aktualizovaný materiál se měl vrátit na stůl tento týden. Tak se ale nestalo. „Vzhledem k jednání na předsednictvu Rady hospodářské a sociální dohody byl tento termín pro projednání zrušen a nový zatím nebyl určen,“ sdělila dnes ParlamentnímListům.cz mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Viktorie Plívová.
Psali jsme:
Pokud se nic nezmění, zákon bude zbytečný a omezí práva zaměstnanců. Tak se průřezově shodli odboráři i zcela rozdílných typů podniků. „Předložený návrh je dle našeho názoru naprosto nadbytečný a omezuje nad rámec běžných zvyklostí právo na stávku,“ konstatuje rezolutně Jan Rovenský, předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací. „V navrhovaném záměru zákona o stávce bohužel chybí to, co veřejně vláda proklamovala - tedy obecná úprava stávky, čímž by byly zákonem pokryty případy stávek mimo kolektivní vyjednávání,“ uzavírá pro ParlamentníListy.cz také Zdeněk Černý, předseda Odborového svazu ECHO.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Bartoš
