Matador české politické satiry K. H. Borovský by si možná potěšeně mnul ruce nad nesmlouvavostí, odvážně břitkým slovníkem, v němž má lid ovšem dost pejorativních vzorů mezi nejvlivnějšími představiteli vlády, kteří namísto přirozené autority působí na veřejnost spíše jako inspirace pro ty nejzábavnější frašky.
„Já to neposlouchám. Proč bych čuměla furt na nějaké politiky, co se neustále jen dohadují o blbostech,“ je s tématem okamžitě hotová čerstvá důchodkyně Božena Fišerová z Chomutova. „Problém je to, že politici jsou politici a ne odborníci,“ přidává se pozvolna Radka Fišerová z Běšin. „Měli by být jednotní a ne kydat jeden na druhého,“ dodává paní Božena, která prý ani témata jako zvyšování důchodů a podobně nesleduje. „Prostě stejně všechno zdražujou,“ nechce se o politice víc bavit. „Když půjde o peníze, vždycky na sebe budou kydat špínu,“ reaguje na ni Radka. „Nebo zapnu televizi a teď tam furt ta Parkanová, to je přece hrůza,“ je postarší žena znechucena.
Pomohlo by si zasouložit
Do diskuze se přidá muž, který své jméno prozradit nechce. „Mně se líbilo, jak to teď před pár dny řekla ta známá advokátka Klára Samková. V televizi běželo, že nějaký kamionář souložil za jízdy – šlapal na pedály a volantem točila žena, kterou měl při tom na klíně. Samková zprávu podle jeho interpretace komentovala slovy v tom smyslu, že ji těší, že v této zemi je ještě někdo normální. Souložit za jízdy kamionem je totiž v podstatě přirozené a správné - na rozdíl od toho, co se děje v poslanecké sněmovně. „Politovala je, že bourali, ale škoda byla jen dvacet tisíc. Samková na to: ´Podívejte se na tu škodu v poslanecké sněmovně. Třeba by jim pomohlo si zasouložit.... pro eliminaci škod jsou přece schopni všeho, že jo!´“ převyprávěl advokátčinu jízlivost. Tomu se všichni zasmějí.
Psali jsme:
Vtípky o nestydatostech vrcholných politiků zní stejně břitce na severu Čech, stejně jako na jihu, jak je patrné, když se letní hosté z různých konců republiky v putykách u politických diskuzí promísí. K probírání aktuálních témat sváděly v posledních dnech i bouřky, které v odpoledních hodinách vyhnaly letní povaleče od koupališť právě před hospodskou pípu. Ve slovním laškování o poslancích a jejich neřestech se například předháněla právě parta výletníků z Ústeckého kraje v hostinci v Běšinách na Plzeňsku, kde jako hosté posedali na místa, která mimo jiné slouží i tamním zastupitelům pro jejich veřejná rokování.
Bestie a řiť nepohoršují
Jestli je v politice něco jistotou, pak skutečnost, že je čemu se zařehtat. Většina u stolu souhlasí, že dost humorné jsou písně českých autorů z poslední doby. Tenký led politického humoru prolomili prý dobře i Xindl X (Pozn. red. „Píseň Davidova“ směrovaná k tématu Davida Ratha) a Tomáš Klus (píseň „Pánubohu do oken“). Vulgární nepřipadá hostům píseň „Jsme v prdeli“, kterou zpívá Barbora Poláková s Davidem Kollerem. Každý si pamatuje nějaké hlášky z divadelně zpracované parodie odposlechů s Kristýnou Kočí („Blonďatá bestie“ divadla Rubín), kde právě Barbora Poláková excelovala.
Psali jsme:
Skladba hostů vypadá, že nejde o každodenní štamgasty, kteří jen a pouze pomlouvají a kritizují. Vtipy jsou podle nich reakcí na to, co ve společnosti nefunguje, co je třeba změnit, jde o obranný reflex, nikoli jen slovní útok na politiky. K tomu se stáčí debata v celkem slušné hospodě. Píseň Davidovu někteří ještě neslyšeli, zato šprýmy o „hlavní postavě“ a víně ano. „Hele, David Rath je možná mnohem větší znalec vína, než se nám zdá,“ přidává se do hovoru Lucie, dcera důchodkyně Boženy Fišerové, čímžto si vysluhuje několikero povytažených obočí od ostatních.
„No vážně, já koukala na internet – víno v krabici od bot totiž není vůbec žádný nesmysl! Existují chilská vína v designové krabici od bot - jsou tam dvě čili pár jako to bývá u bot. Dražila se loni jako kuriozita z vinařství Vina Las Ninas. Možná si náš vězněný politik myslel, že krabice je odtamtud,“ říká s nadsázkou. „To už neokecá ničím, i kdyby tohle byla milionkrát pravda,“ mávne rukou jeden z přísedících pivařů. V rámci genderové rovnosti je prý po Rathovi hojně sledovaným cílem nyní Vlasta Parkanová. „Je očividné, že si ta tlupa vždycky musí najít jednoho obětního beránka. Přitom je jasné, že v tom jede vždycky víc lidí,“ komentuje běžný zastírací manévr Radka Fišerová, která se považuje za skeptika.
Chce mámu, co se má jak Romka
„A proč se na něco nezeptáte i mě?“ je naštvaná její šestiletá neteř Lucinka a horlivě začne přidávat svou trošku do mlýna: „My děti bychom chtěly schválit, aby maminky nemusely chodit do práce.“ „No, jako to teď maj Romky,“ skočí jí do řeči kdosi od vedlejšího stolu. Nečekaná vsuvka tak rozproudí debatu o diskriminaci. Ať severočeští hosté, tak místní, zjistí, že k většině z nich se mimo jiné přes internet dostala kopie složenky na pětatřicet tisíc, kterou měsíčně dostává jedna z chanovských obyvatelek jako sociální dávku.
„Dostala jsi ode mne ty maily, jak jsem ti přeposílala,“ je slyšet, jak Radka šeptá své sestře Lucii. „Myslíš tu fotku z Mostu? Jo, dostala,“ pokyvuje hlavou a loví v telefonu, aby ostatním ukázala, co bylo obsahem masově šířené emailové zprávy. Mezitím povídá: „Taky mi teď přišlo, jak se Kraus v televizi ptá diváků, jaký je rozdíl mezi naším politikem a zlodějem. Jeden učitel na to odpověděl, že jedině v tom, že prvního jsme si vybrali my, kdežto ten druhý si vybírá nás. Kraus ho označil za génia, který mezi nimi dokázal najít aspoň jeden rozdíl.“
Fotografie v mobilu nalezena. Snímek zobrazuje houf Romů, kteří udiveně koukají na malé blonďaté děcko jako na úkaz z jiné planety. Má jít o obraz města Mostu za pár let. „To je černý humor,“ zazní vážně v davu. Nikdo se nesměje. Obrazový vtip uzavřel diskuzi o politice přesně s pocitem, pro který se lidé k jízlivým legráckám uchylují: z hostů je cítit pocit slepé uličky, obecné nespokojenosti, možná neférovosti a populismu politiků, kterým je vzájemné osočování a fackování přednější než to, co skutečně „obyčejné lidi“ tíží.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Bartoš
