Jaromír Štětina: Juncker, dědek popletenej, vychvaloval Putina. Já mám Rusko rád. Fašismus na Ukrajině? Nesmysl

24.09.2018 11:10

REPORTÁŽ Jsme v hybridní válce s Ruskem a ta je ještě horší než konvenční. Evropská unie se bojí Kremlu a tak je vůči němu servilní. Je třeba všemožně podporovat slaboučkou ruskou opozici. Našemu pomýlenému prezidentovi nikdo nevysvětlí, že na Ukrajině nejde o občanskou válku. Besedy o ukrajinské krizi se v Radnicích na Rokycansku zúčastnili europoslanec Jaromír Štětina a kandidát do senátu za TOP 09, bývalý novinář Martin Uhlíř. Ten rovněž uvedl, že referendum na Krymu bylo uspořádáno pod hlavněmi zbraní. Štětina zde rovněž ohlásil svoji opětovnou kandidaturu na europoslance.

Jaromír Štětina: Juncker, dědek popletenej, vychvaloval Putina. Já mám Rusko rád. Fašismus na Ukrajině? Nesmysl
Foto: Václav Fiala
Popisek: Europoslanec Jaromír Štětina a kandidát do senátu za TOP 09 Martin Uhlíř

Europoslanec se jen několik hodin před besedou vrátil z Ukrajiny, kde se byl podívat i na východní frontě a byl znatelně unaven. Besedy se zúčastnila desítka občanů, z nichž někteří se přijeli na bývalého novináře Štětinu podívat i z větší vzdálenosti.

Fotogalerie: - (Ne)Klidné Katalánsko

V Katalánsku, na jednom z autonomních společenství...
Katalánská Barcelona je plná architektonických skv...
V Barceloně
Oblíbenou hrou Katalánců je pétanque
Rekonstruovaný Güellův park
Výzva 'Svobodu pro politické vězně' před Güellovým...

Anketa

Jak raději pomoci sirotkům ze Sýrie?

hlasovalo: 14700 lidí

Finové ukázali, jak na dezinformátory

„Ve Finsku byl nedávno zrušen dezinformační web Sputnik. Rusové jej stáhli, ale ne proto, že by jej finská vláda zakázala, ale protože měl nízkou návštěvnost,“ jásal na začátku besedy Martin Uhlíř. „To jsou plody toho skvělého školství, té úrovně, kterou ve Finsku mají. Nejen to, že tam investují mnoho procent HDP do školství, ale je vidět vzdělanost celé společnosti,“ pochválil seveřany a dodal: „Co se týká kritického školství, to je téma, které bych si vzal za své, pokud bych byl zvolen senátorem. V tom vidím hlavní záležitost, abychom byli více odolní vůči heslům populistů a demagogům, ale i vůči rizikům hybridní války“.

Paní Natálie Gorbaněvská nám podle Uhlíče předala štafetu. „Zemřela koncem listopadu 2013 a předtím jsem si s ní psal přes Facebook. Je to jedna z osmi statečných, kteří se zastali Československa pár dní po invazi v roce 1968 a byli za to tvrdě potrestáni. Konkrétně paní Gorbaněvská několika lety nuceného pobytu v psychiatrických léčebnách,“ konstatoval Uhlíř. A Štětina k tomu dodal: „Paní Gorbaněvská, když sem přijela, tak byla středem obdivu. Sám jsem prosil pana prezidenta, jestli by jí nedal nejvyšší státni vyznamenání. Prezident to neudělal. Neudělal to, protože si to nechtěl s Kremlem nijak rozházet. Potom, aby ta ostuda nebyla tak strašlivá, tak jsem zašel za tehdejším rektorem Karlovy Univerzity panem Hamplem. Ten to okamžitě pochopil. A protože univerzita má takovou velkou zlatou medaili, tak jí dostala a tím se alespoň trochu té ostudy smazalo, co napáchal Zeman,“ uvedl Jaromír Štětina při čaji. 

Fotogalerie: - Steve Bannon u Zemana

Do ČR zavítal exporadce Donalda Trumpa Steve Banno...
Do ČR zavítal exporadce Donalda Trumpa Steve Banno...
Do ČR zavítal exporadce Donalda Trumpa Steve Banno...
Do ČR zavítal exporadce Donalda Trumpa Steve Banno...
Do ČR zavítal exporadce Donalda Trumpa Steve Banno...
Do ČR zavítal exporadce Donalda Trumpa Steve Banno...

Od Lenina to jede šusem...

„Myslím si, že vše začalo před sto lety Velkou říjnovou socialistickou revolucí,“ uvedl europoslanec k situaci Východ–Západ. „Rozpad bezpečnostního systému v Evropě nastal tím, že poprvé po 70 letech od druhé světové války jeden stát napadl druhý stát. Měli jsme sice války na Balkáně, ale to byly typické občanské války. Kdežto toto je porušení všech mezinárodních principů. Skutečně útok na Krym v roce 2014 a pokračující útok na Donbas byly zbouráním toho bezpečnostního systému. A to je strašně nebezpečné. Náš pan prezident sice říká, že je to občanská válka, ale tak to není. Náš pan prezident vůbec rád používá rétoriku a argumentaci Kremlu,“ pustil se do Hradu Štětina.

Uhlíř poté dodal: „K referendu pod hlavněmi zbraní na Krymu došlo v březnu 2014 a předtím byly v ulicích Kyjeva stovky tisíc demonstrantů v tuhých dvacetistupňových mrazech. Pan Štětina tam už tehdy mezi demonstranty byl. Jel tam tehdy i pan Karel Schwarzenberg. To bylo ještě v době, než Rusové vtrhli na východ Ukrajiiny a na Krym. Tehdy například český prezident Zeman plánoval pozvat prezidenta Janukoviče do Prahy. Tady je vidět role politiků a aktivních občanů. My jsme se tehdy s přáteli rozhodli, že tu ostudu nemůžeme dopustit a uspořádali jsme petici, kterou během pár dní podepsalo asi tři tisíce lidí a která vyzývala pana prezidenta, aby tu pozvánku zrušil. Dodám, že zrušena nebyla, panu Ovčáčkovi jsme tuto petici předali a pan prezident to nechal vyšumět. Zhruba čtrnáct dní poté byl Janukovyč svržen a uprchl do Moskvy,“ popsal situaci bývalý novinář, který například pracoval pro Aktuálně.cz

Naši komunisté, kolaboranti

„Majdan byl vyprovokován tím, že Janukovyč odmítl jet podepsal do Vilniusu asociační dohodu s EU. Ukrajinci nevyhlásili tu vzpouru proto, že by tak extra chtěli ten podpis, ale měla antikomunistický a antisovětský charakter,“ vysvětloval nepočetnému publiku Štětina. „Ukrajinci mají svoji historickou paměť. Oni si pamatují hladomor, který byl za Stalina, pamatují si gulagy, pamatují si tu šílenou vládu Leonida Iljiče Brežněva. Nechtěli a dodnes nechtějí strčit hlavu do chomoutu nově vznikajícího Sovětského svazu, který zakládá Vladimír Putin, který se podle něj má jmenovat Euroasijský svaz. Ten odpor má i antikomunistické rysy, protože jakmile to začalo, tak se na Ukrajině začaly kácet sochy Leninů, kterých je tam, jak jsem někde slyšel, asi 60 000,“ informoval přítomné a salonek zašuměl překvapením. „Ti hlavní Leninové zmizeli v Kyjevě hned. Že to má antikomunistický charakter, vyplývá i z reakcí našich komunistů. Protože naši komunisté ten ‚majdan‘ nenávidí a papouškují pomluvy, které vypouští Kreml, že majdan byl projev fašismu, nacismu, že to byli jenom Banderovci. To je lež. Naši komunisté v podstatě kolaborují s moskevským režimem. A já, že tady ten majdan a Ukrajince bráním, tak jsem tady jeden z hlavních fašistů,“ poznamenal trochu smutně i pyšně zároveň Jaromír Štětina.

Není Rus jako Rus. Nejsou všichni putinovci

Uhlíř vysvětloval začátky majdanu: „Na samém začátku v tom  roce 2014 to byla vzpoura kyjevských vysokoškoláků kvůli tomu, že Janukovyč porušil jeden ze svých slibů, že dovede Ukrajinu do Evropy. On pak ještě podepsal s Putinem nějakou spolupráci, takže ukázal směr, kterým chce Ukrajinu táhnout. Vyšli do ulic vysokoškoláci a byli brutálně zbiti. A na začátku měl ten majdan název euromajdan, až pak se to zkrátilo a přidalo se k němu více lidí. Velmi rychle se tam ukázalo kdo je kdo a lámal se chleba nejen na Ukrajině. Viděli jste to i u nás“.

Před třemi lety dal Uhlíř s dalšími známými dohromady konferenci Kritické myšlení a objektivita médií. „Já jsem tam právě novináře požádal, aby nepoužívali termín ruská, ale prokremelská hybridní válka. Nebo proputinovská. To z toho důvodu, že dělící linka není mezi národy a my bychom v jednu chvíli házeli do jednoho pytle patnáct procent Rusů, kteří pana Putina nikdy nevolí a volit nebudou a jsou za to třeba pronásledováni, a zároveň bychom z toho vyjmuli ty naše lidi, kteří jednají jako kolaboranti“.

Štětina v tomto gardu pokračoval: „Já jsem například obviňován především tiskovinami komunistů, jako jsou Haló noviny a další jejich servery, že nenávidím Rusko. To je úplná blbost! Já jsem byl od ledna 1990 v Moskvě korespondentem, než mne vyhnali a označili jako personu non grata. Přece nejsem masochista, abych byl deset let v zemi, kterou nemám rád. Já Rusko mám rád, ruština je jako moje druhá mateřština, já mluvím naprosto plynně rusky. Já mám rád asi jiné Rusko, než má rád náš pan prezident nebo naši komunisté. Já mám rád Rusko Sergeje Kovaljova a paní Gorbaněvské. Je tam plno statečných lidí,“ uvedl europoslanec.

Popletenej dědek Juncker, aneb levicová EU

„O tom jsem si vždycky povídal s Havlem, kterému jsem dělal v posledních dobách co prezidentoval... tak mi občas telefonoval a měli jsme soukromé konzultace zejména kvůli Ukrajině a Rusku. Havel vždy říkal, že nesmíme mít strach z Ruska, ale musíme mít strach o Rusko. To je podstata věci,“ vzpomněl na našeho prvního polistopadového prezidenta Štětina.

„Je potřeba ty demokratické síly, které jsou tam slaboulinké, podporovat. Bohužel to nedělá dosti důrazně EU. Já mám spory s paní Mogherini, což je nepsaná ministryně zahraničí EU. Ta nemá páru, co je to Rusko,“ povzdechl si Štětina a pokračoval. „Onehdy hovořila o bezpečnostních rizicích, která hrozí naší republice, a Rusko úplně vynechala. Nedávno jsme přijímali, a já jsem byl stínový zpravodaj toho textu – k desátému výročí okupace Gruzie ruskou armádou. Ona tam vystupovala a ani jednou si nedovolila k tomu surovému přepadení slovo okupace nebo invaze. Stále používala jen termín rusko-gruzínská válka. To je symptom toho, že jej nechce dráždit“.

„Jiný příklad, šéf Evropské komise Juncker. Jak ho, dědka popletenýho, mám rád, tak vychvaloval  Marxův pomník v Německu a někde v tisku mluvil o svém příteli Vladimíru Putinovi,“ překvapil přítomné europoslanec. „Ještě jeden příklad slabosti a submisivnosti EU vám dám. Jezdím na Donbas často, ale jezdím tam sám. Poprvé se mi podařilo udělat výborovou cestu, což je vyšší level, a to připlavoval Andrej Plenkovič, který ale není veliký přítel Ukrajiny a poté se stal premiérem Chorvatska. Ten to dal dohromady, s poslanci Evropského parlamentu a tři dny před odletem do Kyjeva náš bývalý šéf pan Schulz tu cestu zakázal. Zakázal to samozřejmě z důvodů bezpečnosti, aby ukázal, jak se o nás stará, aby se nám nic nestalo. Když jsme to řekli našim ukrajinským kolegům, tak ti se smáli, až se za břicho popadali, protože bylo jasné, že Schulz se bojí Kremlu a nechce si to s ním rozházet. Pak jsme se tedy na něj vykašlali a čtyři jsme tam jeli“.

V Bruselu a Štrasburku za Ukrajinu

Podle Štětiny je tedy potřeba politiku EU změnit. „Příští rok jsou volby do Evropského parlamentu, takže se bude volit i nové vedení EU. Jestliže se tam dostanu i v příštím období, protože jsem se rozhodl, že budu kandidovat vzhledem k tomu, že tam mám nedodělanou práci, jako právě Ukrajinu a tak dále, tak budu podporovat výměnu za někoho razantního. To není jen vztah k Rusku, ale i například k Íránu. Navíc EP je skutečně parta velmi levicová. Jsou to demokraticky zvolení představitelé zemí. Ale ta levicovost v mezinárodní politice naráží na své limity. Myslím, že dobrý by byl pan Weber, který je šéfem frakce naší Evropské lidové strany. K tomu jsme tam vytvořili takovou partu europoslanců zemí bývalého sovětského bloku. Protože my máme jinou historickou skutečnost, než mají Francouzi, Španělé nebo Italové. Snažíme se jim to vysvětlit, ale zatím nám to nějak moc nejde. Jsou tam Pobalťané, Poláci, Slováci, Bulhaři, také Rumuni. A od nás taky někdo se tam ještě najde, i když jich není moc,“ pustil se do kolegů europoslanců z Česka Jaromír Štětina.

Rusko (ne)plné putinomilců

Uhlíř na to dodal, že máme unikátní zkušenost. „Naši předci, rodiče, prarodiče, zažili nejen útok ze západu, ale i útok z východu. Je třeba to našim přátelům na Západě vysvětlovat, že nejsme hysteričtí, ale že je to na základě zkušeností, které máme. Když Rusové byli na Ukrajině, tak jsme pozorovali vyhrocené antiruské jednání, že všichni Rusové jsou špatní. Vždy jsme říkali, že je dobré ukázat hrdiny mezi Rusy. Tak třeba paní, Ruska, která viděla, jak jede ruská armáda na Ukrajinu, volala na ukrajinskou ambasádu, tak byla souzena ruským soudem za vlastizradu. Je to paradox, že měla oznámit invazi, která se oficiálně nekonala, protože Putin to přiznal až rok poté. Této paní, matce pěti dětí, hrozilo dvacet let vězení. Na její obranu byla vyhlášena on-line petice a během 14 dnů se tam vyskytly podpisy asi 50 tisíc Rusů, kteří trvali na jejím propuštění,“ pochlubil se přítomným Uhlíř.

„My jsme to s přáteli přepočítali, že těch padesát tisíc Rusů vůči celkovému počtu, tak je to více, než kolik lidí podepsalo Chartu 77 u nás. Prostě, všichni Rusové nejsou putinomilci. V Moskvě se dramaticky změnila atmosféra ve společnosti. Když se někdo zúčastní manifestací, tak se jej ostatní straní. Když srovnáme dobu normalizace a nyní to, co se děje v Rusku, tak během normalizace se u nás nevraždili opoziční vůdci, jako se stalo Borisu Němcovovi před několika lety. A neztrácejí se u nás novináři, jako se v Rusku ztrácejí už několik let“.

„Jak říká Zeman, že jde o občanskou válku mezi Ukrajinci a Rusy, tak to je pitomost,“ pustil se opět do hlavy státu Štětina. „To není srovnání, protože všichni ti Ukrajinci jsou dvojjazyční. Jsou to smíšená manželství. A to je všechno výmysl Kremlu, aby rozeštval Ukrajince mezi sebou. Lži se používají i při nálepkování obránců, kteří tam bojují. Tam umírají lidé – nejsou to tedy taková masová čísla, jako jsou v Sýrii, kde jsou stovky tisíc mrtvých a tady je „jenom“ deset tisíc zabitých Ukrajinců, ale lži o tom, že jsou to fašisté a nacisté mají živnou půdu v různých evropských zemích. Celá hybridní válka má jeden hlavní cíl – rozbít Evropskou unii. EU je zásadní nepřítel Ruské federace a my jsme skutečně s RF ve válce. Sice se tam nestřílí z kanónu a nepoužívají se tam střelné zbraně, ale to slovo je někdy silnější než raketový systém. Slovo je prostě mocná zbraň a to Rusové pochopili a toto používají. Lži. Znáte, pokud jste na síti, kolik těch trollů tam pracuje a kolik lidí na to skočí, a s tím oni počítají,“ rozhorlil se Štětina.

Ruští snajpři?

„Ještě bych se vrátil k majdanu, protože před několika dny jsem byl položit květiny, kde v roce 2014 zastřelili dosud neznámí snajpři sto lidí – taky se tomu říká ‚nebeská setnina‘. To se událo u starého slavného hotelu Ukrajina, který se dřív jmenoval hotel Moskva a já jsem tam zrovna snídal, byl to čtvrtek,“ zavzpomínal na drsné chvíle Štětina. „Slyšel jsem střelbu, tak jsem seběhl dolů. Už tam nosili první raněné a mrtvé. Tam se udělal takový lazaret, obvazovali jsme je tam, šlapali v té krvi a ti kluci nám tam umírali pod rukama. Ještě v sobotu tam leželo deset kluků pod prostěradly. Každý z těch deseti byl přesně střelen do hlavy nebo do krku. To byli prostě profíci. Smysl této strašlivé provokace byl rozpoutat chaos, aby mohli tři neděle na to obsadit Krym. Tak se to prostě dělá. Dodnes ani komise ukrajinského parlamentu nezjistila, kdo to byl. Co se ví z odposlechů, že mluvili rusky. To není nic divného, to mohli mezi sebou mluvit i Ukrajinci rusky. A že byli odněkud řízeni a byly zaznamenány příkazy“.

„Pak byla olympiáda a prezident Putin čekal, až skončí. A| pak byl obsazen Krym a posléze východ Ukrajiny,“ doplnil Uhlíř.

Hrdinové, dobrovolníci z Azova

„Největší nepřátelé Kremlu, i našich komunistů, jsou takzvané dobrovolnické prapory,“ pokračoval zaníceně Štětina. „V té době, kdy to začalo a byl obsazen Krym a začal útok na Donbas, tak ukrajinská armáda byla naprosto neschopná zasáhnout a ubránit třeba město Mariupol, kde jsem byl ještě před několika dny a které drží pozemní cestu ze severu na Krym. Ukrajinská armáda ani nevylezla a ani ti důstojníci, generálové a maršálové ukrajinské armády neměli důvod se postavit proti Kremlu. Vždyť to všechno byli absolventi slavné vojenské školy ve Frunze. Proč by stříleli proti svým kámošům, se kterými v mládí studovali. Celou tíži vzaly dobrovolnické prapory a oni ubránili cestu ze severu na Krym, což jim Moskva nikdy neodpustí – proto to pojmenování fašouni. Několikrát jsem se s těmi ‚fašisty‘ setkal,“ vysvětloval europoslanec za TOP 09.

„Oni už tolik nebojují. Logicky, ukrajinská armáda by měla být hlavním pilířem a vláda ví, že je neúnosný dvoupilířový systém obrany, aby ještě existovaly nějaké paramilitární jednotky k normální armádě. Takže já jim radím – udělejte z těch nejstatečnějších bojovníků, co tam bránili Ukrajinu, ty maršály a generály. Na rozdíl od těch starých pardálů, co sedí ve velení armády, oni bojují, oni tam umírají. A fašismus? To je směšné. Protože nejvíce proklínaný prapor Azov, ten operuje kolem Mariupolu. Protože to je staré židovské město, tak v řadách bojovníků Azovu je asi  třicet, možná i čtyřicet židů. Žádný nacista na světě nebude jaksi spolupracovat s židy, to je samozřejmě nesmysl. Není to tedy občanská válka,“ zdůraznil ještě Štětina.

Ukrajinci jsou podle europoslance hrdí nacionalisté, stateční lidé. „Umírají. Tím, že začali bojovat, zachránili Ukrajinu, protože strategický generální plán byl, jak obsadit celé severní pobřeží Černého moře, od Azovského moře až po Oděsu a ještě dál až k Dněstru. V tom jim Ukrajinci zabránili. Ukrajinci se totiž na rozdíl od nás, když byli napadení, začali bránit. A to je hodné obdivu“.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Václav Fiala

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Babiš málem brečel. Proč? ČT, Milion chvilek, k tomu přidal silná slova

23:31 Babiš málem brečel. Proč? ČT, Milion chvilek, k tomu přidal silná slova

Opět i tuto neděli sepsal premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš své tradiční facebookové hlášení…