Fotogalerie: - Russia, free Nadiya Savchenko
Jaromír Štětina na úvod připomněl vznik konfliktu, který vyústil v boje v ulicích Kyjeva. Těsně před jejich vypuknutím byl totiž ve městě v hotelu Ukrajina, který se později stal jedním z míst, kde byli ošetřováni ranění. „Ve čtvrtek 20. února 2014 začala střelba do lidí a mrtvé a raněné nosili k nám do hotelu. Ještě v pátek tam bylo ve vestibulu hotelu deset mrtvých. Skoro všichni byli zranění do hlavy nebo do krku, takže bylo jasné, že po nich stříleli profesionální odstřelovači, bylo to komando, které mělo za úkol destabilizovat situaci, aby se pak silou mohl zlikvidovat Majdan,“ řekl Jaromír Štětina. Úspěchem Majdanu bylo podle něj to, že prezident Janukovyč zmizel ze scény, když uprchl do Ruska, plány s destabilizací ale vyšly i Kremlu, když za tři týdny nato obsadili Krym.
Europoslanec se poté vrátil k důvodům, proč ukrajinská revoluce vůbec vznikla, když prezident Janukovič neodjel na summit, kde měl podepsat asociační dohodu s EU. To vyvolalo povstání, lidé v dvacetistupňových mrazech stanovali v centru Kyjeva a Janukovyč pak vydal rozhodnutí o tom, že všichni, kdo protestují na Majdanu, se dopouštějí kriminálních činů. „To způsobilo první výbuch v ulicích. Revoluce nevznikla proto, že by lidé na Majdanu nějak zvlášť chtěli do Evropské unie, celé povstání mělo a dodnes má protikomunistický a protisovětský charakter,“ vysvětlil Štětina. Ukrajinci ale podle něj nechtějí vstoupit do nově vznikajícího sovětského bloku, který vzniká jako Euroasijský svaz. „Putin pro tento svaz potřebuje Ukrajinu, protože bez ní by to nebylo to pravé ořechové. Ukrajinci ale mají stále v paměti hladomor z doby Stalina, odporný brežněvovský režim, který přišel po Chruščovovi, a nechtěli strčit hlavu do nového chomoutu,“ uvedl Jaromír Štětina k příčinám ukrajinské revoluce.
Dobrovolníkům je třeba dodávat zbraně
Ve filmu Zajatci bylo několik připomínek dobrovolníků, kteří bojují na východní Ukrajině. Ti podle Štětiny zachránili oblast Donbasu před osudem Krymu, protože tím zamezili Rusku vstoupit po zemi na Krym. „Na východě Ukrajiny stále dobrovolníci umírají, není tam pravidelná ukrajinská armáda, která by zemi před ruskou agresí bránila; a to se od ní ani nedá očekávat, protože jí velí staří sovětští generálové, kteří nemají důvod bojovat proti Kremlu. V europarlamentu jsem ve výboru pro obranu a bezpečnost a vidím, jak Hollande a Merkelová tlačí toho nešťastníka Porošenka, aby vyjednával. Ti kluci, kteří tam umírali, ale říkají, že není možné vyjednávat s teroristy a nepřítelem, který napadl jejich zem. Minské dohody už jsou dávno mrtvé, je to jen naivní představa některých evropských politiků,“ řekl Šťětina, podle nějž se Ukrajina musí ubránit a potřebuje k tomu dodávky zbraní, potřebuje rekonstruovat armádu a potřebuje nové zkušené velitele z řad těch, kteří dnes brání Donbas.
„Pokud to Porošenko nepochopí, může se stát, že brzy na Ukrajině vypukne nový Majdan, který bude horší než ten první, a svrhne prezidenta, to je podle mne dnes hlavní nebezpečí,“ varoval Jaromír Štětina. „Když jsem v Evropském parlamentu řekl, že je dobrovolníkům na Ukrajině třeba dodávat zbraně, aby mohli uzavřít a kontrolovat hranici, kolegové hrůzou lezli pod stůl a od českých komunistů jsem si vysloužil označení válečný štváč,“ řekl Štětina s tím, že obránci Ukrajiny už dostávají výzbroj od některých evropských zemí NATO.
Označení fašismus je vítězství propagandy
K otázce paralelních vojenských struktur na Ukrajině Štětina uvedl, že jsou různé, například Pravý sektor je vojenská struktura, která usiluje o sesazení prezidenta Porošenka, naopak jednotka Azov s prezidentem jedná. Stát dobrovolníkům přidělil výcvikové základny a dobrovolnické oddíly spadají pod ministerstvo vnitra, kdežto armáda pod ministerstvo obrany.
Jeden z dotazů mířil i na vyhraněný profil jednotky zvané batalion Azov, která používá k označení tzv. vlčí runy a bývá někdy viněna z fašistických tendencí. „Bavil jsem se s nimi o tom a vysvětlili mi, že runy jsou staroukrajinské a že nevěděli, jaký poprask v Evropě to způsobí. Ruská propaganda je obviňuje, že jsou to nacisti a fašisti, ale to v žádném případě není pravda. Jsou to tvrdí nacionalisté rozhodnutí bránit vlast, ale o tom, že to nejsou žádní náckové, svědčí třeba to, že u Mariupolu spolu s nimi bojuje spousta mariupolských židů, ale i Kavkazané. Proto jsem háklivý na označení fašisté, je to pro mne další vítězství hybridní války, kterou Rusko proti Ukrajině vede,“ řekl Jaromír Štětina.
Kataklyzma způsobí uprchlickou vlnu
Mluvilo se také o síle prezidenta Porošenka. Ten byl podle Štětiny demokraticky zvolen a má silný mandát, jeho pozice je ale složitá, na Ukrajině jsou např. „bohatci, kteří financují na Donbasu soukromé jednotky“. Europoslanec ale hlavně varoval před riziky příštího vývoje na Ukrajině i v Rusku. „Pokud na Ukrajině nastane jakékoli kataklyzma, ať už sociální, nebo kvůli rozsáhlé vojenské operaci, může pak spustit úplně novou uprchlickou vlnu. Ukrajinci to k nám mají pár hodin cesty autem a ta vlna by mohla být mnohem větší malér než to, co je zde teď. A když nastane velká krize v Rusku, vlny se mohou spojit. Proto jsou tak nebezpečné tanečky Visegrádské čtyřky včetně České republiky, když si dělá svou vlastní politiku. Na Ukrajině je už dnes 1,5 milionu lidí, kteří ztratili své domovy. Co asi po zkušenostech s naším přístupem udělají Němci, až se to hne směrem k nám?“ ptal se v Třebíči europoslanec Štětina.
Odpovídal pak i na otázku případné hybridní války v Pobaltí vyvolané Ruskem. Podle Štětiny si mnozí lidé kladou otázku, zda NATO skutečně použije článek 5 o pomoci v případě, že prezident Putin uplatní „zelené mužíky“ i v Pobaltí. „Myslím, že NATO je připraveno a dává to zcela jasně najevo. Nemám Putina rád, proto do Ruska taky nesmím, za to, co se odehrálo v Čečně jej považuji za válečného zločince, který patří před soud v Haagu. Když to ale řeknete, jste válečný štváč,“ řekl europoslanec.
V závěru besedy Jaromír Štětina řekl, že události na Majdanu je možné označit za občanskou válku, to, co se dělo na Krymu a na Donbasu už je ale napadení jednoho státu druhým státem. „Je to poprvé od konce druhé světové války a je to obrovsky nebezpečné. Putin může pomocí hybridní války rozložit celý bezpečnostní systém Evropy a on o to usiluje. Po mnoha letech mír v Evropě skončí. Ať je Evropská unie jakkoli velkým molochem, brání tomu, aby byly mezi evropskými státy války. Mír je drahá záležitost, ale válka je mnohem dražší. Mír se dnes stává velmi důležitou obchodní komoditou a my si ten mír musíme koupit,“ uzavřel debatu v Třebíči Jaromír Štětina.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
