Jeptišky, tuto nemocnici nedostanete. Rudá akce proti restitucím

Církevní restituce ve sněmovně jsou sice prozatím u ledu, ale přesto se tu a tam objeví jednotlivé akce, které mají na hrozbu restitucí upozornit. Jednou z nich je bezesporu i ta, kterou pořádají ve čtvrtek komunisté před soukromou nemocnicí na Žižkově, kterou provozuje společnost SDI s.r.o. Ústav je sice pod palcem státu, dokud se nevyřeší majetkové záležitosti, a SDI s.r.o. je jen provozovatelem tohoto zdravotnického zařízení sídlícího v Kubelíkově ulici, ale i tak hrozí, že nemocnice kvůli církevním restitucím může spadnout do klína jeptiškám. Proto chtěji komunisté před budovou od 16:00 hodin formou petiční akce poukázat na tento problém.

„Že by to mohlo připadnout jeptiškám, to je věc známá již od začátku devadesátých let, kdy byl pozastaven převod vlastnictví mnoha zdravotnických objektů na Prahu 3. Jenže my jsme již od těchto let věděli, že se do Kubelíkovy ulice mají vrátit jako majitelé jeptišky. Vycházíme z toho, že jeptišky v těch devadesátých letech o to zájem měly. Takže chceme v rámci této petice upozornit i na tento objekt, neboť Nemocnice na Žižkově nejspíše do těchto restitucí také spadne,“ vysvětlil smysl akce ParlamentnímListům.cz komunistický kandidát do Senátu Pavel Ambrož (KSČM).

Podle něj celou čtvrteční petiční akci bude pořádat právě Komunistická strana Čech a Moravy. „Po přijetí zákona se má vrátit ten majetek, na který církev ukáže a bude dokladovat, že byl její. Předpokládám tedy, že se o majetek přihlásí v takovém případě jeptišky stejně, jako před lety. Je tam ale ten problém, že ani v tehdejší době neměly v tom objektu zájem pokračovat ve zdravotnických službách. Takže městská část by přišla o další ze zdravotnických zařízení,“ upozornil dále Ambrož.

SLEDUJEME téma: Miliardy pro církve

Byla tam zrušena interna

Jakési posuny kolem poskytování zdravotnické péče se podle něj v ústavu činily již před dvěma lety. „Pojišťovna třeba tehdy nechtěla, aby tam pokračovala interna. Byly tam navíc dost dobré laboratoře - ty pracovaly i pro jiné polikliniky - a také byly zrušeny. Někteří doktoři pak přešli jinam, ti, co zůstali, tak už tam pracují v rámci ´lepší LDN´ pro lidi, kteří jsou v náročnějším zdravotním stavu na obsluhu, tedy potřebují neustálý dozor. Jsou tam proto speciální lůžka pro dlouhodobě nemocné. Ale i o to by byla škoda přijít,“ zmínil dále komunista.

Od ledna 2010 se totiž nemocnice proměnila v zařízení s osmdesáti lůžky následné péče.

"Zatím je to tam pod palcem státu, dokud se nevyřeší majetkové záležitosti. Firma SDI tam je jen provozovatelem zdravotnického zařízení a mají to v nájmu. Vím, že mají dokonce smlouvu s VZP," upozornil také Ambrož.

Jenže místostarosta městské části Prahy 3 Josef Heller s jeho názory nesouhlasí. „To, že tam komunisté chystají jakousi demonstraci, nevím, ale považuji to za docela možné, neboť před volbami je vždy nutno se zviditelnit, že ano? Podle mne ale ta situace tam vůbec nenazrála k tomu, že by se ta nemocnice měla rušit, či cokoliv jiného,“ řekl Heller ParlamentnímListům.cz.

Je to balón, se kterým se před volbami kope první liga

„To, že je tam jakýsi restituční nárok, tak to se skutečně ví už dvacet let. To není žádná novinka. Otázkou je, zda-li to bude, nebo nebude realizováno. V současné době se už řadu měsíců vedou jednání mezi Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových a společností, co tuto nemocnici provozuje. Já jsem těm jednáním byl dokonce přítomen osobně a tak vím, že tam nepadlo jediné slovo o tom, že by se nemocnice měla rušit. Pokud vím, tak církevní řády či církev jako taková i v minulosti dostávaly některá zdravotnická či sociální zařízení zpět a dodnes tam přitom provozují zdravotnickou činnost dál. Takže bych tu věc tak horkou neviděl. Zdravotnictví je ale vždycky balón, se kterým se před volbami kope první liga. Takže chcete-li získat voliče, začněte vykřikovat: vezmou vám vaši nemocnici,“ pronesl dále Heller.

Jako protiargument pak zmínil Nemocnici Pod Petřínem, která byla kdysi vrácena Voršilkám a ty tam zdravotnickou činnost provozují už léta dál. To, že tuto věc dokáže posoudit z části i jako odborník, Heller zdokumentoval na tom, že on sám býval před lety ředitelem různých nemocnic – například Na Vysočanech, Železniční nemocnice v Italské a pak také šéfoval dvěma pražským hospicům.

Vždyť už podobně zanedbali Jarov!

Komunista Ambrož ale trvá na svém. Poukázal na to, že již podobně i v minulosti radnice Prahy 3 zaspala. „Vždyť si vzpomeňme na polikliniku na Jarově, o níž žižkovská radnice dlouhou dobu neprojevovala zájem a ministerstva financí a zdravotnictví si pak tento ústav daly do výběrového řízení. Teď je to zcela soukromá záležitost. Přitom tam stát do toho dlouhá léta cpal peníze...“ vytáhl Ambrož další svůj argument.

„Navíc zpráva o ´kubeličce´ přišla před nějakými dvěma měsíci na přetřes ve sdělovacích prostředcích. Proto se ozýváme, proto děláme petiční akci, aby se to nezanedbalo. Já bych byl nerad, aby v této věci radnice opět usnula,“ dodal Ambrož s tím, že doufá, že na akci dorazí hlavně obyvatelé Prahy 3, neboť právě oni mohou mít zájem na tom, aby takovéto zařízení nezaniklo.

Senátem norma neprošla

Zákon o majetkovém vyrovnání se s církvemi neprošel Senátem letos 15. srpna. Horní komora podle očekávání především hlasy levice odmítla vládní podobu normy, díky níž by církve měly dostat majetek v hodnotě 75 miliard a k tomu během tří desetiletí 59 miliard jako finanční náhradu. K této částce by se připočítávala inflace. Stát by naopak měl církvím přestat vyplácet mzdy duchovních.

Proti vydání majetku se ale již předtím zvedala vlna nevole, a to nejen ze strany opozičních ČSSD a KSČM. Kritici s odvoláním na normy přijaté za Josefa II. například tvrdí, že církev ani před rokem 1948 majetek nevlastnila, ale pouze jej jako veřejnoprávní korporace spravovala, v nakládání s ním totiž byla omezena požadavkem státního souhlasu. Proti tomuto názoru stojí zejména argument, že jednotlivé církevní právnické osoby byly podle občanského zákoníku z roku 1811 uvedeny v pozemkových knihách jako vlastníci. O správnosti knih ale přitom existují pochyby. Terčem kritiky je také klíč pro vydání majetku nebo jeho ocenění.

Podle opozice tak zákon umožní překročit hranici února 1948, kdy moc v zemi převzali komunisté. Restituční nároky by se tak případně mohly týkat i pozemků zabraných podle revize pozemkové reformy z předchozího roku, které ale byly právně zúřadované až později. Například podle názoru poslance Stanislava Polčáka z TOP 09 a Starostů je ale vymezení restituční hranice srozumitelné a jasné.

Města mají ztížené možnosti územního plánování

Dlouhá léta se táhnoucí jednání o majetkovém vyrovnání přitom není důležité jen kvůli odluce církví od státu. Od počátku 90. let, kdy byla část majetku vrácena takzvanými výčtovými zákony, totiž platí omezení v nakládání s někdejšími církevními nemovitostmi. Kvůli němu mají potíže se svým dalším rozvojem stovky českých obcí. Premiér Petr Nečas (ODS) v této souvislosti hovořil o 1500 městech či vesnicích, které mají například ztížené možnosti územního plánování.

Právě ale premiér nedávno dal najevo, že bez schválení klíčových vládních návrhů – tedy daňového balíčku a restitucí - nebude jeho kabinet pokračovat. Opozice totiž v září žádala odklad schvalování restitucí ve sněmovně poté, co se norma do dolní komory z horní vrátila. K negaci se pak připojili další zástupci vládní koalice. Strana LIDEM kolem vicepremiérky Karolíny Peake svou podporu podmínila přijetím daňové novely, proti níž se naopak zase bouří část občanských demokratů.

Mládek: Kolik nemocnic je ohroženo? Není seznam...

Kolik nemocnic či jiných zdravotnických zařízení ale může být církevními restitucemi ohroženo, to podle finančního experta ČSSD Jana Mládka známé není. Podle něj to ale nebudou stovky.

"Nemyslím, že by jich bylo tolik. Není totiž k dispozici seznam majetku, který bude restituován. Přesně to chce ale i petiční výbor v Parlamentu po Ministerstvu kultury, aby předložilo seznam, co bude kompenzováno a vydáváno a pak se všichni dovíme, kde všude budou nároky ze strany církví uplatňovány. Zatím k dispozici ten seznam není,“ upozornil Mládek.