Jiný svět. Výjezd do Německa: Ukrajina, Česko. Divili jsme se

21.03.2022 13:29 | Reportáž

Zajímá v Bavorsku někoho Ukrajina? Bližší košile než kabát – ceny pohonných hmot vylétly nahoru a dostaly se na vyšší hranici než naše ještě před několika dny astronomická čísla u českých čerpaček. Potraviny prakticky nezdražily – snad jen o pár centů, stejně jako tamní hospůdky a restaurace. Vrací se nám apatie k běžencům z předcovidové doby jako bumerang? Pandemie už u nás není, avšak v Německu je na vzestupu. Pár desítek kilometrů od Plzně a jste v jiném světě…

Jiný svět. Výjezd do Německa: Ukrajina, Česko. Divili jsme se
Foto: Václav Fiala
Popisek: V ulicích Bavorska

Sluníčko svítí a předzahrádky se kolem poledne plní. Obsluha s respirátory nebo alespoň s rouškami jen kmitá. Dovnitř, třeba na toaletu, ale stejně tak do všech obchodů, bez roušky nesmíte. A dodržovat rozestupy. A testovat se…

Pro sichr…

Okresní bavorské město Straubing, ležící na Dunaji, nějakou velkou krizí na východě příliš nežije. I když… světe, div se…i regály v nákupním středisku Edeka jsou občas poloprázdné. Třeba u rýže nebo masových či polévkových konzerv. „Radši do zásoby,“ usmívá se jakoby s omluvou starší, jak jinak než dobře vypadající dáma a má plný košík různých „hotovek“ v plechu.

Čecha šokují směšně nízké ceny zeleniny nebo třeba brambor, které tu jsou ve velkém balení pomalu za pakatel. Věřte nebo ne – dvě a půl kila bratru za třicet korun! Promítla se tu vyšší cena pohonných hmot? V potravinách nikoliv. V gastronomii možná jen mizivě. Ve veřejné dopravě nijak.

Kupují spíše starší lidé. Ti mají zkušenosti z doby, kdy takováto nabídka zboží nebyla. Na dračku jdou baterie, svítilny, malé plynové bombičky, na kterých se dá vařit. U nás by se vám vysmáli.

Prý snad existuje nějaký vládní interní pokyn, aby města připravila větší zásoby. Každopádně strategické zásoby má Německo na zhruba deset dní (my před ukrajinskou krizí na půldruhého dne) a ještě v minulém roce vydala spolková vláda příkaz k jejich časovému prodloužení. To se o ruském vpádu na Ukrajinu ještě nesnilo ani největším konspirátorům.

Půjčka za oplátku, neboli přicházíme s prosíkem

Jeden mladý muž, který udržoval mírové heslo, napnuté na místní kašně na náměstí, se nám poněkud jízlivě svěřil: „Teď bychom vám byli dobří, ale když přišla migrantská krize, tak jste se uzavřeli do sebe…“ A ještě něco povídal o tom, že teď bychom rádi, aby nám Bavorsko pomohlo s Ukrajinci.

Těmto lidem z Východu Němci příliš nevěří. Možná jsou to staré rány z historie, možná častá ruština, kterou hovoří. Nicméně pro katolické Bavorsko jsme ten „Klondike na východě“ a za námi už „jsou snad jen lvi…“

Jediná ukrajinská vlajka minimálně v centru města visí na radnici. Bez přítomnosti bavorské vlajky, což je hodně podivné. O heslu na kašně jsem se už zmínil, takže do třetice, ještě když jste zvedli oči od  čistého chodníku, tak v oknech jakési náboženské školy bylo slovo „mír“.

Velké demonstrace za mír (a nikoliv proti Rusku nebo na podporu Ukrajiny) se před nějakou dobou konaly v Berlíně a přišly tam desetitisíce lidí.

Covid dusí Německo

Více než 180 000 mrtvých v souvislosti s covidem, to je smutná německá bilance, zvláště mezi seniory. A nemoc postupuje dál, čísla u našeho západního souseda trvale stoupají, takže, jak se zdá, roušky v obchodech či dezinfekce všeho a vícekrát už nedostačuje. Zatímco u nás se už tak nesleduje, čísla  skáčou nahoru i dolů, na testování chodí jen ti, co bezpodmínečně musí, tak v Německu jsou stále k dispozici kontejnery se zdravotníky, kde se testuje, ale i očkuje.

„Hlavně zdraví,“ pokyne nám manželský pár při konzumaci bavorského pšeničného piva. O míru nebo třeba o Ukrajině ani slovo. Vzpomínají, jak bylo kdysi v Praze blaze, ale od doby covidu už české hranice nepřekročili. Stejně jako desítky tisíc jiných Němců, kteří si návštěvu „Tschechei“ odpustí, protože jsme pro ně prostě nevyzpytatelní, a tak trochu „schmutzig“, a to hlavně covidově. Nevěří, že bychom všechno tak rozvolnili. Nevěří, že se pořádají koncerty bez omezení počtu a jsou konsternováni tvrzením, že na fotbalu řvou fanoušci sobě navzájem do uší i úst, bez jakékoliv „slepé uličky“. Místa, která musí být volná, jsou v Bavorsku všude – ve zdravotnických zařízeních, v hromadné dopravě, v restauracích. Není možné, abyste se uvnitř tísnili a – nedej bože – dýchali si navzájem na krk.

Panika se nepřipouští, panika se nekoná

Zvýšení cen pohonných hmot vzali Němci na vědomí, ale jezdili stále. Nikdo jim nedomlouval ani nepřipomínal, že by měli omezit cesty, šetřit, uskrovnit se.

„Jestli k nám přestane z východu proudit ropa a plyn, padneme na kolena za pár dní. A odnese to celá západní Evropa, a vy v Česku budete jedni z prvních,“ významně prorokuje dobře oblečený Bavorák. „Vy si myslíte, že bychom se uskromnili, zavřeli fabriky a posílali těch pár kubíků z Norska k vám?“ chichotá se potutelně a oceňuje „ekonomicky prozíravou“ politiku spolkové i bavorské vlády, Bundestag nevyjímaje. Nu, jestliže končí provoz jaderných elektráren, víc větrů asi z Baltu pro vrtule nebude.

A tak si přemítám, jak se asi na konflikt na Ukrajině dívají v Beneluxu, a pak ve vzdálené Andalusii či dokonce na druhé straně světa v Chile či v Paraguai. Nepostiženého nepálí.  A dostáváme „za uši“, jak jsme se vysmívali Merkelové a její otevřené náruči pro migranty a uprchlíky.

Čím více aktivní, tím více nepochopitelní

Němci příliš nechápou, proč  se v konfliktu na Východě tak angažujeme. Mnozí mají panickou  hrůzu, abychom je „nezatáhli do konfliktu“. Dobré bydlo poněkud zastínilo současnou realitu.

Na druhé straně se však aktivizují levicové organizace a připomínají, jaká je potřeba světového míru. Jak to bude s plánovanými mírovými pochody k americkým vojenským základnám, které se pravidelně již desetiletí konají v celé západní Evropě na Velikonoce, to se ještě neví. Ale jak říkají příznivci Antify, na které jsme v tomto bavorském městě na hranici Bavorského lesa a Falce narazili, obavy, že budou nazváni rusofoby nemají. Vlastně, oni tomu ani nerozumí. „Moc politizujete,“ říkají kluci a holky ve vysokých černých botách, na hlavě číro. U nás takové byste pohledali. V Německu je najdete. V Bavorsku sice méně, ale o to více v postkomunistickém Sasku a Prusku, a Berlín – tam to prý žije. I když squaty policistům  nedají spát.

Poté, co v Německu byli poměrně důrazně zpacifikováni „antivaxeři“, kteří nedostávají prostor v žádném opravdu velkém médiu, ať již vládním, opozičním nebo regionálním – je tabuizovaným tématem válka, a ještě ke všemu jaderná, o které se u nás hovoří jaksi mírnyx týrnyx. Strašit své občany je podle německých politiků dvojsečné. Už takto je vidět prázdná místa v regálech, to tu desetiletí ještě nebylo. Naštěstí jsou ty volné prostory rychle zaplňovány. Přece jen však mnohdy jsou určité trvanlivé výrobky vykoupeny dříve, než se zavezou nové.
Že do Česka, a potažmo samozřejmě také do Polska a na Slovensko, proudí stovky a tisíce ukrajinských žen a dětí, se samozřejmě v německých novinách dočtete. Nikoliv však na přední straně.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Václav Fiala

migrační pakt

Paní poslankyně mám tento dotaz. Je vůbec možné, aby ministr vnitra Rakušan schválil migrační pakt v Bruselu, aniž by to předtím projednala poslanecká sněmovna. Vy poslanci, které jsme si my občané zvolili, aby vedli a spravovali tuto zem, ku prospěchu nás občanů, kteří si vás platíme, přece nejde o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Akce zakázána. Ne zrušena, zakázána. Dvojka Konečné terčem cenzury. Pátrali jsme

9:25 Akce zakázána. Ne zrušena, zakázána. Dvojka Konečné terčem cenzury. Pátrali jsme

Akce zakázána. Doslova. Plzeňsko je, zdá se, „průkopníkem“ praxe, kterou najdeme možná v padesátých …