Torubarov dle svých slov nevěděl, v kolik hodin transport proběhne a kam bude vůbec převezen. „Celou noc jsem z toho nespal, ráno mi dali věci a tři lidi v maskách v plné výzbroji mě odvezli na letiště. Tam mě posadili do takové klece, kde jsem byl asi 2 hodiny, a asi hodinu do plánovaného odletu jsem byl předán Rusům (asi ve dvanáct). V letadle mi pak řekli: zpozdili se o hodinu, ještě před hodinou jsme jim vás mohli předat,“ vzpomíná.

Poté, co se ocitl v ruských rukou, ho prý doprovázela celá delegace z ruského velvyslanectví. „Z Ruska pro mě přiletělo šest lidí z Interpolu a řekli mi, že byli už asi tři dny v Praze. Vedli mě spoutaného, prošli jsme kontrolou, první nás odvedli do letadla bez pasažérů. Potom přišli ostatní pasažéři,“ uvedl a dodal, že se mu zdálo, jako by všichni přítomní oslavovali vítězství.

Rusové byli agresivní, zastřelili by mě

Torubarov vyprávěl i tom, co se dělo na palubě letounu, když si pro něj přišli čeští policisté. „Najednou přišel český policejní důstojník, s překladatelem - pracovníkem Aeroflotu. Říkal, že zrovna dostali rozhodnutí ministerstva spravedlnosti: nevydávat Torubarova. Velmi skromně, snad omluvně mluvil s lidmi z Interpolu. Rusové se začali smát, že letadlo je ruské území a ať si váš ministr moc nevyskakuje,“ nechal se slyšet. Rusové pak prý zavolali do Moskvy konzulovi, začali být nervózní, stěžovali si, že se něco děje, že je zadržují.