„Těm, co budou oslavovat, uřežeme hlavy!“ Zprávu zhruba takového znění rozšířili bojovníci Islámského státu. Kurdové si ale své oslavy nového roku Newroz nedají vzít a na tyto hrozby zvysoka kašlou. Všude v horách pořádají rodiny pikniky, lidé posedávají či tancují kolem ohňů. Parlamentní listy se mimo jiné zúčastnily obrovské slavnosti u uprchlického tábora Domiz nedaleko zhruba milionového města Dahúk.
Fotogalerie: - Islámskému státu navzdory
Fotogalerie: - Uprchlický tábor v Ankawě
U ohňů na horách
Dahúk je obklopen horami podél řeky Tigris. Právě do nich se o Newrozu, kdy se podle legend oslavuje osvobození Kurdů od tyranie, vydávají místní obyvatelé, aby si užili svátků. Podle kurdského letopočtu jsme totiž v roce 2716. Také míříme na jeden z vrcholků, odkud zhruba po každých padesáti metrech svítí do daleka ohně. Kolem nich posedávají rodiny anebo skupinky mladíků. Každý je vítán. U největšího sedí s kamarády i čtyřiadvacetiletý student zemědělství a lesnictví Karvan Faraj Saadollah.
„Jsme muslimové a tento svátek je o našich kurdských kořenech. V těchto dnech bojujeme proti Islámskému státu, což dost ztěžuje naše životy. Nicméně život Kurdů je o neustálém boji. Před lety zde vládl Saddám Husajn. Byl jsem malý, ale věděl jsem, že je nebezpečím. Nyní je zde Islámský stát. Nemáme strach, protože za nás bojují jednotky pešmergů. Bůh nám dal čest a sebedůvěru. Oni nejsou muslimové, jsou teroristé, kteří bojují ve jménu smrti. Život je ale krásný, takže zvítězíme,“ mluví jako profesionální řečník. Podle něj je větším nebezpečím než Islámský stát globální oteplování.
V táboře na korze
Na druhý den jedeme kolem bývalých luxusních vil důstojníků diktátora Husajna do uprchlického tábora Domiz. Byl vybudován v roce 2012 a v jeho dvanácti čtvrtích by mělo být ubytováno necelých šedesát tisíc Kurdů převážně ze Sýrie. Na hlavní silnici korzují stovky lidí, většina ve svátečním, někteří v uniformách. Mnoho z nich nese červenobílozelenou vlajku, z níž svítí sluníčko. Zástavu iráckého Kurdistánu. Po stranách ulice stojí improvizované restaurace, obchody, ale i jedna galerie s obrazy místního prezidenta Masúda Barzáního a jeho otce, nacionalistického vůdce Mustafy Barzáního.
Obrazy na prodej si prohlíží v uniformě, baretu a s rudou „palestinou“ kolem krku Seyid Zeravany. Předevčírem se vrátil z fronty, kde bojuje s dvěma bratry. On odjel do tábora za příbuznými, oni museli zůstat. Oslavy Newrozu jsou totiž sice radostnou událostí, ale na druhou stranu představují značné bezpečnostní riziko, že mezi slavící proniknou teroristé. Proto jsou zesílené kontroly a hranice ze Sýrií by měla být uzavřena. „Bratři na frontě Newroz oslavují vnitřně v duši. Kurdové, kteří žijí všude ve světě, jsou v boji či slaví, mají v duši světlo. Náš oheň nás spojuje a vybojovat si svobodu – to už nás nikdo nezastaví. Dokud je neporazíme, nepřestaneme bojovat,“ říká muž s vytetovaným hadem na hřbetu ruky. „Ten had je velmi nebezpečný,“ varuje s urputným výrazem ve tváři, který se po chvíli protáhne do úsměvu.
Mezi davy na loukách
Nedaleko od oploceného tábora na louce vyrostlo improvizované pódium, je tady hlava na hlavě. Mezi muži s hrdě vztyčenými hlavami pobíhají děti, které zanedlouho v prachu a loužích získávají přírodní maskování. Na pódiu místní krasavice zpívají a recitují básně, muži nešetří plamennými projevy, mladí tančí. Slova jako Kurdistán či Rojava se stále opakují. Vzduchem se nese táhlé tililili... Jde o výkřik ženy, která překračuje práh do ložnice ke svatební noci, ale zde má dost posunutý význam. Kurdky, které bojují v ženských obranných jednotkách, tak výsměšně vyzývají nepřítele ve smyslu: „Tak se jen ukažte, jestli jste chlapi.“
Podle oficiálních zpráv by měl zanedlouho začít dělostřelecký útok samohybnými houfnicemi na město Mosul, jehož okrajové čtvrti leží jen pár desítek kilometrů odsud. Z vyvýšených míst jsou vidět jakož i klíčová přehrada, o kterou se v srpnu 2014 vedly tvrdé boje; až ji nakonec kurdské ozbrojené milice, takzvaní pešmergové, získaly zpět. Kdyby se totiž největší nádrž v Iráku, která je i tak v dost špatném stavu, islámským radikálům podařilo provalit, zničilo by to dvě třetiny města. V kdysi téměř dvoumilionovém Mosulu totiž žije stále obrovské množství civilistů. Je vidět, že na oslavách Newrozu všichni smýšlejí stejně: „Je třeba vyhladit ty zrůdy, co vraždí civilisty po celém světě!“
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
