„Scházíme se zde opět po roce, kdy jsme zde instalovali desku na paměť odsunutým Čechům, Židům, antifašistům a migrantům z Německa. Je odhadováno, že do vnitrozemí tehdy odešlo z oblasti Liberecka a Jablonecka asi deset tisíc Čechů, několik tisíc antifašistů, občanů Československé republiky, ale i těch, kteří imigrovali z Německa,“ řekl na úvod za organizátory Leoš Hamrský z Klubu českého pohraničí.
Velká většina Němců připravovala rozvrat našeho státu
Poté vystoupil oblastní jablonecký předseda Českého svazu bojovníků za svobodu František Radkovič. „Představitelé Československa v čele s prezidentem Beneše se až do roku 1938 pokoušeli o domluvu v době, kdy velká většina našich Němců horečně připravovala rozvrat našeho státu. Kladli totiž stále další Hitlerem podsouvané nepřijatelné podmínky. Důvod? Chtěli se zmocnit celého Československa ve spojení s Německem, aby tak neslýchaným způsobem, barbarsky a nelidsky nás a naši zemi tyranizovali. Všechny mosty mezi nimi a námi byly jejich postupem navždy strhány. Společný život s nimi přestal být možný. Což je citace z projevu Edvarda Beneše z prosince 1945,“ konstatoval.
„Po mnichovském diktátu z rána 30. září 1938 vrcholí nárůst násilí proti obyvatelstvu na Němci obsazeném území. Je pácháno na českém, židovském a německém antinacistickém obyvatelstvu,“ upozornil a připomněl, že o tomto útlaku pojednává kniha Jana Bendy „Útěky a vyhánění z pohraničí českých zemí 1938–39“, kterou vydala Univerzita Karlova.
Uvedl též střípky ze zápisů z té doby. „V Nové Vsi a v Rychnově u Jablonce nad Nisou, Smržovce, Velkých Hamrech vyhrožovali tamním Čechům, že budou krmit prasata. Zapsal to četnický velitel v Mladé Boleslavi 11. listopadu 1938. Rozkaz pro Freikorps z 1. října 1938. Zakazuje žhářství, ale nařizuje – rudí a Češi na útěku mají být zlikvidováni. V Liticích u Plzně přinuceno pět set českých rodin opustit svoje domovy. Nacisté vyháněli české duchovní, někteří dáni do koncentračních a vyhlazovacích táborů v Německu,“ přečetl Radkovič své výpisky z uvedené knihy. „Henlein v srpnu 1943 prohlásil, že takzvaná Sudetská župa musí být čistě německá, zbavena Čechů,“ zdůraznil. Na závěr připomněl, že Němci rozpoutaná druhá světová válka měla padesát pět milionů obětí, a podivil se nad nedávným výrokem kancléřky Merkelové.
Oblastní jablonecký předseda Českého svazu bojovníků za svobodu František Radkovič. Foto: Oldřich Szaban
Nehorázný výrok Angely Merkelové je neomluvitelný
Následně rozdal stanovisko Českého svazu bojovníků za svobodu k němu. „Ústřední výbor ČSBS jménem svých členů postižených vyhnáním z českého pohraničí v roce 1938 po mnichovské dohodě, okupace, válečných veteránů, československých politických vězňů německých nacistických káznic, koncentračních a vyhlazovacích táborů a dalších důrazně protestuje proti veřejně deklarovanému stanovisku německé spolkové kancléřky Angely Merkelové, podle níž neměl a nemá poválečný transfer Němců do Německa ze zemí sousedících s Německem morální a politické ospravedlnění. Takový vskutku nehorázný výrok je neomluvitelný. Zejména v době, kdy si pozůstalí po obětech německé nacistické okupace a další občané České republiky připomínají zlo a teror německých nacistů v období heydrichiády, kdy si připomínají vyvražděné Lidice, Ležáky, kdy se sklánějí před hrdinstvím těch, kteří dali svoje životy v boji s nacismem, který vzešel z německé země a tam také byl na hlavu poražen spojenými silami celého světa. Méně slov a více pokory by slušely německé kancléřce, která se vyjadřuje k tomu, co je už neměnným časem historie,“ píše se v něm.
Na závěr pietního setkání promluvili ještě zástupci německé delegace a po minutě ticha položili někteří účastníci květiny pod pamětní tabulku. Prchající zmiňovaní v jejím textu mnohdy tehdy dojeli na dnešní Masarykovo nádraží v Praze. I zde se konalo pietní shromáždění. Právě sem přijíždělo v září a říjnu 1938 mnoho vlaků s uprchlíky z pohraničí. Nádražím tehdy prošlo podle odhadů 300 tisíc lidí. Do konce roku 1938 podle statistik muselo z pohraničí odejít více než 114 500 Čechů, 11 500 německých antifašistů, 7 tisíc Židů a tisíc osob jiných národností. Vyhnaných a jinak postižených však bylo zřejmě mnohem více.
Na pietním aktu. Foto: Oldřich Szaban
autor: Oldřich Szaban