Merkelová, slova o sudeťácích jsou nehorázná! Veterán se neudržel na připomínce vyhnání Čechů

02.10.2018 7:32

REPORTÁŽ „Liberec 1938. Přes toto nádraží prchaly v září 1938 za pomoci dobrovolníků z řad Československého červeného kříže před terorem henleinovců a nastupující okupací nacistickým Německem rodiny občanů české národnosti, Židé a němečtí antifašisté. Mnozí se osvobození nedožili.“ U této pamětní cedule u vchodu do libereckého nádraží se v pondělí odpoledne v době 80. výročí mnichovské dohody sešli zástupci Českého svazu bojovníků za svobodu, Klubu Českého pohraničí a nechyběli ani hosté z Německa, zástupci politické strany Die Linke.

Merkelová, slova o sudeťácích jsou nehorázná! Veterán se neudržel na připomínce vyhnání Čechů
Foto: Oldřich Szaban
Popisek: Pamětní deska

„Scházíme se zde opět po roce, kdy jsme zde instalovali desku na paměť odsunutým Čechům, Židům, antifašistům a migrantům z Německa. Je odhadováno, že do vnitrozemí tehdy odešlo z oblasti Liberecka a Jablonecka asi deset tisíc Čechů, několik tisíc antifašistů, občanů Československé republiky, ale i těch, kteří imigrovali z Německa,“ řekl na úvod za organizátory Leoš Hamrský z Klubu českého pohraničí.

Anketa

Cítíte se na ulicích svého města (své obce) bezpečně?

23%
77%
hlasovalo: 4474 lidí

Velká většina Němců připravovala rozvrat našeho státu

Poté vystoupil oblastní jablonecký předseda Českého svazu bojovníků za svobodu František Radkovič. „Představitelé Československa v čele s prezidentem Beneše se až do roku 1938 pokoušeli o domluvu v době, kdy velká většina našich Němců horečně připravovala rozvrat našeho státu. Kladli totiž stále další Hitlerem podsouvané nepřijatelné podmínky. Důvod? Chtěli se zmocnit celého Československa ve spojení s Německem, aby tak neslýchaným způsobem, barbarsky a nelidsky nás a naši zemi tyranizovali. Všechny mosty mezi nimi a námi byly jejich postupem navždy strhány. Společný život s nimi přestal být možný. Což je citace z projevu Edvarda Beneše z prosince 1945,“ konstatoval.

„Po mnichovském diktátu z rána 30. září 1938 vrcholí nárůst násilí proti obyvatelstvu na Němci obsazeném území. Je pácháno na českém, židovském a německém antinacistickém obyvatelstvu,“ upozornil a připomněl, že o tomto útlaku pojednává kniha Jana Bendy „Útěky a vyhánění z pohraničí českých zemí 1938–39“, kterou vydala Univerzita Karlova.
Uvedl též střípky ze zápisů z té doby. „V Nové Vsi a v Rychnově u Jablonce nad Nisou, Smržovce, Velkých Hamrech vyhrožovali tamním Čechům, že budou krmit prasata. Zapsal to četnický velitel v Mladé Boleslavi 11. listopadu 1938. Rozkaz pro Freikorps z 1. října 1938. Zakazuje žhářství, ale nařizuje – rudí a Češi na útěku mají být zlikvidováni. V Liticích u Plzně přinuceno pět set českých rodin opustit svoje domovy. Nacisté vyháněli české duchovní, někteří dáni do koncentračních a vyhlazovacích táborů v Německu,“ přečetl Radkovič své výpisky z uvedené knihy. „Henlein v srpnu 1943 prohlásil, že takzvaná Sudetská župa musí být čistě německá, zbavena Čechů,“ zdůraznil. Na závěr připomněl, že Němci rozpoutaná druhá světová válka měla padesát pět milionů obětí, a podivil se nad nedávným výrokem kancléřky Merkelové.

Oblastní jablonecký předseda Českého svazu bojovníků za svobodu František Radkovič. Foto: Oldřich Szaban

Nehorázný výrok Angely Merkelové je neomluvitelný

Následně rozdal stanovisko Českého svazu bojovníků za svobodu k němu. „Ústřední výbor ČSBS jménem svých členů postižených vyhnáním z českého pohraničí v roce 1938 po mnichovské dohodě, okupace, válečných veteránů, československých politických vězňů německých nacistických káznic, koncentračních a vyhlazovacích táborů a dalších důrazně protestuje proti veřejně deklarovanému stanovisku německé spolkové kancléřky Angely Merkelové, podle níž neměl a nemá poválečný transfer Němců do Německa ze zemí sousedících s Německem morální a politické ospravedlnění. Takový vskutku nehorázný výrok je neomluvitelný. Zejména v době, kdy si pozůstalí po obětech německé nacistické okupace a další občané České republiky připomínají zlo a teror německých nacistů v období heydrichiády, kdy si připomínají vyvražděné Lidice, Ležáky, kdy se sklánějí před hrdinstvím těch, kteří dali svoje životy v boji s nacismem, který vzešel z německé země a tam také byl na hlavu poražen spojenými silami celého světa. Méně slov a více pokory by slušely německé kancléřce, která se vyjadřuje k tomu, co je už neměnným časem historie,“ píše se v něm.

Na závěr pietního setkání promluvili ještě zástupci německé delegace a po minutě ticha položili někteří účastníci květiny pod pamětní tabulku. Prchající zmiňovaní v jejím textu mnohdy tehdy dojeli na dnešní Masarykovo nádraží v Praze. I zde se konalo pietní shromáždění. Právě sem přijíždělo v září a říjnu 1938 mnoho vlaků s uprchlíky z pohraničí. Nádražím tehdy prošlo podle odhadů 300 tisíc lidí. Do konce roku 1938 podle statistik muselo z pohraničí odejít více než 114 500 Čechů, 11 500 německých antifašistů, 7 tisíc Židů a tisíc osob jiných národností. Vyhnaných a jinak postižených však bylo zřejmě mnohem více.
 

Na pietním aktu. Foto: Oldřich Szaban


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Oldřich Szaban

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jejda, pirátské špinavé prádlo. „Řežou se mezi sebou.“ V Praze problém až u soudu

4:44 Jejda, pirátské špinavé prádlo. „Řežou se mezi sebou.“ V Praze problém až u soudu

Prozradil pirátský poradce Petr Beneš z pražského magistrátu citlivé informace protistraně, s níž se…