Strážci zákona si vyslechnou nejrůznější jadrné nadávky, naštěstí však povětšinou v cizí řeči. A o nějakého toho „fakana“ není rovněž nouze.

Pěsti nejen ve tmě

Veřejné mínění vzrušil nedávný případ rvačky skupinky Ukrajinců, kteří uráželi a napadali před večerkou kolemjdoucí, až musela zasáhnout policie (informovala Krimi Plzeň včetně videa). Obtěžování okolí a k tomu ještě alkohol, který nabízejí vietnamské večerky, je spouštěčem pro problémy. Podle sociálních pracovníků, kteří nechtějí být jmenováni, je problémem i frustrace lidí, kteří tu jsou bez rodin. To je u zahraničních pracovníků běžné. Týká se to Slováků, Moldavanů, Rumunů.

U Ukrajinců je situace jiná. Pravdou je, že jich tu nebylo ještě před válečným stavem málo. Bohužel, statistiky se nevedou, nebo jsou zcela interní, protože dnes pojmenovat pracovníka z východu, to je zadělat si na problém být minimálně pokárán, že jste proputinovský agent. „Posílat je šupem zpátky, vyhostit,“ říkají plzeňští občané. „Nemůžeme je vyhostit, když v jejich zemi probíhá válka,“ kontrují sociální pracovníci. A tak mnohdy si policie může dovolit jen „tytyty“. A z toho mají cizinci neskonalou legraci.

Načerno neboli neofiko

Velký problém je i se zaměstnavateli. Podle informace příslušníků IZS, na jižním Plzeňsku se stalo to, co je i jinde téměř pravidlem. Alkoholicky ovíněný řidič stavební firmy nezvládl řízení a svojí dodávkou s několik let prošlým technickým stavem si to vybral přímo do stromu u silnice. Hrůzně vypadající nehoda nakonec skončila jen se zraněnými. Stavební dělníci cizí národnosti ani nechtěli ošetřit a rozutekli se do lesů, byť jeden silně kulhal, druhý zas sípal, což by mohlo znamenat několik zlomených žeber. Ti tady pracovali minimálně na „poločerno“.

Kdo tyto lidi vyléčí, je otázka. Určitě to nebude „na pojišťovnu“ a budou se snažit „makat“ zas co nejdříve.

Fotogalerie: - Squat v Plzni

Lavičky á la humus

Zdá se, jako by orgány týkající se bezpečnosti práce, úřady práce a další neřešily tyto lapsusy, které jednoznačně hovoří o zaměstnávání načerno, o černé ekonomice, které se v krajské metropoli evidentně daří. Ale jistě v tom není mezi dalšími městy osamocena.

Sednout si na špinavé lavičky v centru města je jen pro otrlé. Pokud tedy na nich nespí bezdomovci nebo alkoholem zmožení cizojazyční pracovníci. Těch přibývá, protože montoven v okolí Plzně neubývá – naopak. S hrůzou se místní občané obávají megatovárny na baterie, která by se pro německý Volkswagen měla stavět v Líních, kde ještě za minulého režimu bylo vojenské letiště a jeho část se ponechávala pro případné letecké spojení „města piva a televizorů“, jak se Plzni také říkalo.

Bordel, ale skutečný

Ale vraťme se do centra, kde, když se zešeří, potkáváte postavy jak z románu Viktora Huga. Rozumný člověk, doprovází-li ještě partnerku, se vyhýbá i Americké třídě, která se prý stala rájem prodejců lehkých drog, když prostitutky „vyšoupli“ na jejich bývalé hlavní stanoviště v části města Nová Hospoda. Ovšem kněžky lásky to mají těžké. A centrum města oživuje jen typická „Pamela“, bývalý dům krajského stranického deníku Pravda (později po revoluci Nová Pravda, než ho koupila bavorská skupina Passauer Neue Presse). V tomto „baráku“ podle bývalých novinářů byl už tehdy „bordel“ a nyní se tedy dílo naplnilo a je skutečný. I tady „pracují“ cizinky, aby uživily své děti. Bohužel…

Stav podle úředníků, řečeno husákovským známým sloganem: „Situace není dobrá, ale v globálu naprosto výtečná.“ 

Jedním z mála subjektů, které informují o dění nejen plzeňské galérky, ale o celé bezpečnostní situaci, je již zmíněný portál Krimi Plzeň, který je poměrně silný v zádech, má mimo jiné dobré právníky. Ať je to ten nebo ten, bezdomovec nebo zdrogovaný řidič, cokoliv se přihodí, za hodinku dvě to je na stránkách. Což mnohé přivádí k zuřivosti, ale jiní to naopak kvitují s povděkem.

O tom, že v kraji je nejvážnější situace právě v Plzni, hovoří bývalý voják z misí, expert na bezpečnost, Waldemar Janeček. Žádné jiné město v západních Čechách nemá tak pošramocenou pověst.

Fotogalerie: - Slavnosti svobody v Plzni

Nová krev

Je samozřejmě logické, že do města se stahují všechny možné „živly“, protože je tu přece jen snadnější přežití, jako v každé větší metropoli. Těch pár „klasických“ bezdomovců, Čechů a Slováků, kteří přežívají v Plzni, je vytlačováno novou vlnou bezdomovců, mladších a zdravějších, a také vytrvalejších, kteří se neštítí vytáhnout nůž, okrást spícího, nátlakově žebrat, a tak dále. Charita a sociální služby nemají takové množství zaměstnanců, aby pokryly i tato s prominutím „individua“, nemající ani zájem se jakkoliv socializovat. Někteří z nich nemluví česky, takže je s nimi velmi těžká práce. Chuť něco udělat, na rozdíl od těch původních „bezdomovců-starousedlíků“, je u nich minimální. Tedy udělat něco, ve smyslu něco tvořivého, ne jen „binec a svinčík“, jak to trefně poznamenala jedna starší žena bydlící ve městě. „Na ryčnou hudbu při koncertech na náměstí jsem si už zvykla. Ale na křik opilců, kteří vylézají z hospod, až už je opravdu vykopou z důvodů zavíračky, si nezvyknu nikdy. A k tomu teď ještě tihle asociálové, se kterými se nedá moc dělat.“

Rady nad zlato

Místní občan se prostě raději vyhne. To radí i zkušený bezpečnostní expert Janeček. A když už k něčemu dojde a není čas útočníka obejít, tak najednou z plna hrdla zařvěte. Získáte čas, abyste se vzdálili. A můžete přitom i obětovat deštník, ten za to přece stojí. Prostě to se dnes učí důchodci nejen v Plzni. Už jde nejen o šmejdy z podvodných obchodů, ale i o překážky v podobě nepřizpůsobivých, kterým je mnohdy jedno, jestli je den či noc.

Tvrzení, že centrum je vybydlené, se nezakládá na pravdě. Stejně tak to, že větší bezpečí je někde na předměstí. A Ukrajinci v autech, kteří projíždějí Plzní, pracující třeba v obchodech jako prodavači, nejsou rozhodně ti, kteří s nožem v ruce ohrožují kolemjdoucí. Ovšem je tady nebezpečí, že rozezlení občané nebudou rozlišovat. Ostatně, víte, zda jde o rusky hovořícího Ukrajince nebo o Rusa? Rozeznáte Moldavana od Rumuna? A v noci jsou přece všechny kočky černé…

Psali jsme:

Peněz se vzdát nelze. Co udělají poslanci s příplatkem? Máme odpověď

Armáda ČR nasadila k ochraně vnitřních hranic vojáky aktivní zálohy

V Praze se sejdou ministři k dvoudenní debatě o migraci. Proberou spolupráci

Evropa krvácí, Česká republika krvácí, Američané se smějí. A Fiala? Okamura to pro PL řekl natvrdo

Líbil se Vám tento článek?

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

123 - 4175230287/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.