Občané, během 90. let jsem zachránil vaše úspory, pochlubil se Klaus a rýpl do Topolánka. Toto se mimo veškerou pochybnost zdařilo. A tohohle jsem se moc bál...

12.01.2016 11:55 | Zprávy

REPORTÁŽ V pondělí se v pražském Autoklubu uskutečnil seminář Institutu Václava Klause na téma „25 let od liberalizace cen a zahraničního obchodu“. Vystoupil na něm sám hlavní aktér, bývalý prezident Václav Klaus, který byl federální ministr financí v letech 1989–1992. Akci moderovali Jiří Weigl a Dušan Tříska.

Občané, během 90. let jsem zachránil vaše úspory, pochlubil se Klaus a rýpl do Topolánka. Toto se mimo veškerou pochybnost zdařilo. A tohohle jsem se moc bál...
Foto: VŠE
Popisek: Václav Klaus při přednášce k 25. výročí pádu komunismu na VŠE v Praze

Exprezident Klaus označil liberalizaci cen a zahraničního obchodu za jeden z rozhodujících transformačních manévrů a za radikální systémové revoluční změny, které způsobily zásadní přelom. Svobodné určování cen jednotlivými tržními subjekty bylo základním krokem k tržnímu hospodářství. „Tento krok se mimo veškerou pochybnost zdařil,“ řekl Klaus. Bylo podstatné, aby k oběma krokům došlo najednou, aby nedošlo k nerovnováze.

Podařilo se zachovat úspory, v jiných postkomunistických zemích mnohem větší inflace

Klaus přiznal, že měl „strašnou“ obavu, aby nevznikla cenová spirála, protože nebylo možné pohyby cen nijak spočítat a odhadnout. Exministr financí Klaus považuje za zásadní, že se u nás podařilo zamezit hyperinflaci. Inflace v ČR byla nejnižší z postkomunistických států a na rozdíl od jiných států se tím pádem u nás podařilo zachovat úspory občanů. V jiných státech proběhla hyperinflace, která sice pomohla smazat dluhy podniků, ale občané tak přišli o své úspory. V naší zemi mohly zůstat staré peníze bez „přidávání nul“.

U nás došlo k inflaci 56 procent za jeden rok od zavedení liberalizace a za osm let k inflaci 354 procent. V Polsku například proběhla inflace řádově vyšší, za rok 1990 ve výši 550 procent a za osm let 5086 procent. O Rusku, Ukrajině a podobných státech ani nemluvě.

Makroekonomické stabilizující kotvy

Klaus a jeho tým se snažili o co největší makroeknomickou rovnováhu. Podle Klause, pokud šlo o státní rozpočet, nešlo fakticky o „utahování opasků“, nýbrž o zamezení uvolňování opasků. Nestabilitě měly zabránit kotvy ve formě fiskální discipliny a pevného měnového kursu. Klaus se též obával, zda se pevný kurs koruny a její devalvaci podařilo správně stanovit, protože jinak by fixní kurs nefungoval jako stabilizující faktor. Dalším stabilizujícím prvkem byla regulace mezd – díky ní tolik nevyskočily ceny. Obchodníci si nemohli dovolit zboží tolik „nadražit“.

Připomněl, že v roce 1996 činil státní dluh 9,2 procenta HDP a byl 154,4 miliardy korun, dnes je 41 procent HDP a je ve výši 1664 miliard. Vývoz po liberalizaci zahraničního obchodu v roce 1991 vzrostl o devět procent a dovoz poklesl o 10 procent, bilance zahraničního obchodu byla 25 miliard v přebytku.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Lukáš Petřík

Kde berete jistotu, že většina občanů ČR chce EURO?

Tvrdit, že jsme se k tomu zavázali při vstupu není argument, od té doby se toho přeci dost změnilo. A já třeba nevidím v přijetí žádný přínos pro obyčejné lidi, jako jsem třeba já. Můžete mi vysvětlit, co mi přinese? Zvýší se tím třeba má mzda nebo zlevní se ceny bydlení, potravin, služeb? Podle mě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Jsem vlivná,“ chlubí se Nerudová. Jenže kdo to o ní řekl? A za kolik?

4:44 „Jsem vlivná,“ chlubí se Nerudová. Jenže kdo to o ní řekl? A za kolik?

Žebříček vlivu českých europoslanců? Na předních příčkách se umísťují poslanci Luděk Niedermayer z T…