Politici se o zemědělství nestarají, protože jde o odvětví z hlediska volebních hlasů zanedbatelné. Pracuje v něm totiž jen 2,3 procenta občanů. Nicméně hospodářství ovlivňuje dost silně, čímž má vlastně dopad na všechny. „Když se politici nechají zvolit, měli by být voličům vděční a pracovat pro ně,“ sdělil agronom František Čuba na nedávné konferenci ve Zlíně, která se zabývala příštím dvacetiletím tuzemského zemědělství. Tam naznačil i několik cest, jak by se mohli sedláci do budoucna zachránit.
Psali jsme:
Centrály vědění a kytky
V podnětech, které do přednášky Čuba zpracoval se svým dlouhodobým spolupracovníkem Josefem Hurtou, je nespočet velmi odvážných nápadů. Strojové vybavení stárne, ropný zlom nastává, a tudíž to zemědělci do budoucna nebudou mít vůbec lehké. V Česku je přitom zhruba 45 000 zemědělských podniků různých velikostí. A co jim Čuba radí? Pod pojmem využití intelektualizovaných služeb se skrývá touha po vybudování sítě vědeckých pracovišť, která budou poskytovat zemědělcům aktuální zaručené informace z jejich oboru.
Zemědělci by se prý také měli zčásti přeorientovat na aktivity jako prodej vody, květin či hospodaření s odpady. Například velké množství květin je do Evropy dováženo, takže jde alespoň na starém kontinentu o díru na trhu. Navíc by měli podle Čuby založit a vést koncernové podniky, kde by byli sdruženi. Takto organizovaně by daleko lépe odolávali tlakům mezinárodních sítí supermarketů, které jim dnes diktují ceny. Prostě jde o přežití v globalizovaném světě. „Při veškeré úctě tohle není možné převést do současnosti. Považuji to za nerealizovatelné sociální inženýrství. Ve starých časech, tedy dvaadvacet let nazpět, to sice fungovalo nadprůměrným způsobem a vytvářelo přidanou hodnotu, ale čas trhnul oponou a jsme někde jinde,“ zkritizovala návrhy šéfka Suverenity Jana Bobošíková.
Psali jsme:
Zelenina a mořské ryby
Mezi potraviny, které na tuzemském trhu schází, řadí Čuba zeleninu, ryby a luštěniny. Kvůli tomu by rozšířil skleníkové plochy a zeleninu prodával hlavně u skleníků. O produkci ryb napsal toto: „Nejvíce nadějným systémem je chov ryb v nevyužitých halách, bývalých opuštěných stájích, které jsou zateplené. V nich mohou být chovány ryby v bazénech, a jsou intenzivně krmeny kvalitními krmivy. Jde o chov mořských ryb, vyšlechtěných pro tento způsob chovu. Byl vyvinut v Izraeli a je velmi úspěšný.“
Současné farmářské trhy pořádané jednou měsíčně jsou prý doménou náhodných prodejců, kteří se zemědělstvím nemají nic společného. Měly by se naopak vybudovat moderní stálá tržiště, na okres o velikosti hektaru, kde by se prodávaly kvalitní a čerstvé výrobky přímo z farem. „Kupujeme levné jídlo, proto se dováží. Existují dva způsoby, jak řešit jeho kvalitu. Zavést tvrdý režim, tedy zpřísnit kontrolu a dávat sankce. Druhá cesta je aktivizace lidí, aby byl zájem mít ve městech a na vesnicích špičkové restaurace či obchody, které budou mezi sebou soutěžit a přežijí ti nejlepší. Druhý způsob považuji za míň nákladný a účinnější. Přesto se to řeší hlavně násilím,“ řekl ParlamentnímListům.cz Čuba. „Nové cesty pro české zemědělství jsou v dnešních podmínkách přenositelné do praxe,“ dodal.
Fotogalerie: - Zemědělství se Zemanem
Čuba zas v politice
Bylo překvapením, když se na kandidátce za Stranu práv občanů – Zemanovci (SPOZ) do voleb ve Zlínském kraji objevil i šestasedmdesátiletý František Čuba, architekt hospodářského zázraku ve Slušovicích za bývalého režimu. „Docent Čuba je garantem zemědělského programu Zemanovců a velmi si vážíme, že svou garanci potvrdil i svou kandidaturou. Je to vůbec poprvé v polistopadové historii, kdy se objeví na nějaké kandidátce. Je na čase, aby do vedení kraje přišli opravdoví odborníci, kteří mají za sebou skutečné výsledky,“ řekl k tomu mimo jiné předseda SPOZ Vratislav Mynář.
- Politika a společnost JINÝMA OČIMA
V JZD Slušovice později přejmenovaném na Agrokombinát Slušovice byl František Čuba předsedou v letech 1963 až 1990. Na konci osmdesátých let procházel Agrokombinát Slušovice neskutečně úspěšným údobím. Podle některých zdrojů hospodařil s obratem sedm miliard, měl zisk 700 milionů korun a zaměstnával bezmála 7000 lidí. Podle jiných však daleko méně. Po převratu se agrokombinát rozpadl. „Exprezident Havel zlikvidoval agrokombinát Slušovice,“ sdělil Čuba k zániku podniku kdysi s tím, že Slušovice nemohly válku se státem vyhrát.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
