Podle podnikatele, blogera a muže, který se zřejmě chystá vstoupit do vysoké politiky, Tomia Okamury, chybí v Česku vize na dvacet třicet let dopředu, která by přispěla k tomu, abychom mohli být opět pokládáni za pracovitý národ.
„Málokdo si u nás uvědomuje, jak je důležité lidem práci dát a hledat ji. Nejde o to nechat je nezaměstnané a nepostarat se o ně. Na to tady máme nějaká ústavní práva. Když lidem nedáme práci, zaplatíme to, aby mohli přežít, my všichni, co pracujeme. A proto bychom se k tomu měli umět aktivně postavit,“ řekl ParlamentnímListům.cz Okamura. Řešením by podle něj mohl být model takzvaných „nádenických prací“ známý z dob první republiky.
„Prostě takové burzy práce, ve kterých by si i drobní podnikatelé hledali na záskok nárazově někoho na nějakou určitou práci. Je ale třeba vymyslet mechanismus, aby při tom nebyla natolik složitá byrokracie, že by se to těm drobným poskytovatelům práce nevyplatilo, nebo že by je to složitostí odrazovalo od toho práci nabízet,“ vysvětlil dále Okamura. Jak dodal, na politické scéně tento svůj návrh s nikým dosud neprojednával.
Psali jsme:
„Hned ze dvou důvodů – jednak proto, že to není můj vlastní nápad, ale věc, kterou již známe z historie. A také proto, že jako občan řeším a vstupuji v posledních měsících i do jiných společenských témat – například exekucí, trestního zákoníku a v minulosti také například úpravě cizineckého zákona,“ objasnil Tomio Okamura.
Drábek: Něco podobného je u nás už možné
ParlamentníListy.cz oslovily Jaromíra Drábka s otázkou, jak se na nápad přednesený Okamurou dívá ministr práce a sociálních věcí. Jeho odpověď zněla poněkud překvapivě – ovšem spíše než kvůli tomu, že by představovala nějaký názorový veletoč, tak proto, že moc lidí není s detaily jeho řešení nezaměstnanosti zcela seznámeno.
Psali jsme:
„Něco podobného je přece možné již dnes. Jen od ledna tohoto roku není povinnost volné místo (i krátkodobě) hlásit. Je to jen na rozhodnutí zaměstnavatele, zda hledá prostřednictvím úřadu práce, či jinak,“ sdělil ministr Jaromír Drábek ParlamentnímListům.cz.
Nádenická práce - řešení z první republiky aktuální i nyní?
Jak Okamura k nápadu přišel? „Tuhle jsem projížděl jedním městem na Svitavsku. U přechodu stáli dva lidé v reflexních vestách. V první chvíli jsem myslel, že to jsou policisté, ale na druhý pohled - podle zježených vlasů a vousů - se jevili jako bezdomovci. V ruce měli červené stopky. Zřejmě měli hlídat přechody u škol a zastavovat auta, když přechází děti. Jenže právě v okamžiku, kdy mi ty děti skočily málem pod auto, na sebe tito lidé přes silnici něco pokřikovali a dětem se ani za mák nevěnovali,“ popsal v blogu svoji nedávnou zkušenost.
Psali jsme:
A dodává, že podobný obrázek se mu naskytuje i v Praze. V Dejvicích prý občas ulicí projde tlupa v reflexních vestách s košťaty v rukou, co symbolicky namete několik papírků.
Práce je kolem nás fůra, tak proč ji nezadávat?
„Když jsem mládencům ukázal na chodníku obrovský exkrement od psa, ohrnuli nos, že "tohle nedělají". Na psí exkrementy je prý speciální vysavač. No potěš pámbů, protože psích exkrementů je v Dejvicích na každém rohu dvanáct do tuctu. Nezaměstnaní takto vykonávají veřejné práce, protože města pro ně údajně jinou práci nemají. Co je tohle za hloupost? Chcete mi říct, že tu není práce? Možná nejsou peníze, ale práce? Té je kolem nás taková fůra, že ji nikdy pořádně neutáhneme. A tou prací nemyslím ani postávání u silnice, ani šmudlání košťaty,“ konstatuje Okamura a připomíná, že v prvé řadě je třeba začít práci hledat. A když to neumí nezaměstnaný, musí se podle něj snažit úřad práce.
Psali jsme:
„V každém městě, v každé obci je každý den spousta práce - a nejsou na ni lidé. Tu někdo potřebuje vykopat výkop, tu jiný potřebuje pohlídat dítě, tu v hospodě onemocní kuchař nebo servírka. Nebo potřebujete odvézt bojler na chalupu a zoufale sháníte šoféra, co by tam jel místo vás. Co brání tomu, aby člověk, který potřebuje výpomoc, zavolal nebo napsal na pracovní úřad a řekl: potřebuji udělat to či ono za tolik peněz. A úřad práci zadá vhodnému uchazeči o zaměstnání jako krátkodobou brigádu. S tím, že peníze za práci si nechá nezaměstnaný, ale o tuto částku méně mu vyplatí stát,“ vysvětluje Okamura.
Nahradit jen výpadky
Samozřejmě počítá s tím, že by šlo o krátkodobou práci, aby zaměstnavatelé takto nenahrazovali trvalá pracovní místa. V praxi to znamená, že firma či živnostník může takto zaměstnat člověka pouze několik dní v měsíci. Třeba týden s tím, že do roka by celkový součet nesměl překročit nějaký limit. A také s tím, že odměna za práci by měla odpovídat skutečnému platu za tuto činnost. Cílem totiž není najít novou levnější pracovní sílu, ale skutečně nahradit krátkodobé výpadky.
Psali jsme:
„Spokojený může být zaměstnavatel, protože se udělá práce. Koneckonců každý z nás občas potřebujeme zoufale nějakou výpomoc - v domě, na zahradě, při stěhování... A každý víme, jak se občas velmi těžko hledá člověk, který nám pomohl. Stát ušetří něco na výplatě dávek a nezaměstnaný udělá užitečnou práci, při které jednak může získat praxi, anebo dokonce, když se osvědčí, nové trvalé zaměstnání. A co je nejdůležitější - nebudeme plýtvat lidmi jako dnes. Té práce tu přeci je víc než dost,“ uzavírá Okamura.
{relatedarticles title="Psali jsme:" articles=&
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
