Okamura v romské čtvrti. Bral peníze těm, kterým prý nepatří

15.05.2013 4:45

REPORTÁŽ Lichvu a zneužívání doplatků na bydlení považuje v řešení sociálních otázek za prioritu senátor Tomio Okamura. Zda si to myslí i Romové v sociálně vyloučených lokalitách, byl v úterý zjišťovat mimo jiné v mosteckém Chanově v Ústeckém kraji, kam ho doprovodil véčkař David Kádner.

Okamura v romské čtvrti. Bral peníze těm, kterým prý nepatří
Foto: Lucie Bartoš
Popisek: Tomio Okamura v Chanově

Předtím ale ve Šluknovském výběžku tuto problematiku probral s deseti tamními starosty. Už v červnu mají poslanci od obou politiků dostat na stůl legislativní úpravy, které okleští možnosti lichvářů a majitelů ubytoven.

Doplatky na bydlení ovšem nejsou zrovna v Chanově žádným problémem. Byty tu jako jediné z celého Mostu patří městu, nikoli soukromému subjektu či družstvu. Mimochodem zde město eviduje dluhy na nájemném odhadem přes devadesát milionů korun. „To tady vůbec neřešíme, to patří městu. Tady se nic takového nemůže stát. To nehrozí,“ upozornil ho místní obyvatel Petr Bažo, že tady žádný vychytralý ubytovatel dávky za bydlo nepřizpůsobivých neinkasuje. „Ano, ano, vím, já jen, že jsem to řešil ve Šluknovském výběžku. A co říkáte na ty návrhy omezující lichvu? Ne všichni jsou géniové a inteligentní, aby si spočítali, co a jak,“ dal se s ním do debaty senátor Tomio Okamura před chanovským kulturním centrem.

„To jo, to je správné, rozhodně. Ty lidi jsou na dávkách, dostanou je, pak je prohrají, tak to je pak velký problém. Pak přijdou na řadu lichvy a dostanou se do situace, kdy už není cesty zpátky. Takže tohle bychom my a lidi, co tu bydlí, určitě podpořili,“ kýve hlavou Petr Bažo a s ním i ostatní Romové, kteří se postupně k hloučku senátorova doprovodu a novinářů přibližují. „Tak to je skvělé, že tu máme shodu,“ září s úsměvem senátor se zkušenostmi ze Zlínského kraje a dodává, že lichva je pak spouštěčem dalších problémů, zejména zadlužení rodin.

Jedno ministerstvo kašle na to, co vytvořilo druhé. Je v tom guláš

Anketa

Má Okamurovo hnutí šanci ve volbách do Sněmovny?

74%
26%
hlasovalo: 570 lidí
Doplatek na bydlení se stal výdělečným kšeftem řady ubytoven, realitních společností a majitelů jednotlivých bytů, kteří dnes čerpají nebývale vysoké sumy za sociálně slabé občany, aniž by cena nájmu odpovídala kvalitě bydlení. „Chceme tyto částky zastropovat. Za druhé oddělit, co je byt a co ubytovna. A za třetí stanovovat výši doplatku dle sazby za metr, ne za osobu,“ shrnul stručně. S tím podle jeho slov starostové obcí a měst souhlasí. Potvrdil to i David Kádner, který sám je starostou horské obce na Mostecku. 

„Dnes je nájem 2+1 sedm osm tisíc, od sociálky ten člověk může mít osm až jedenáct tisíc a když tam nacpe čtyři lidi, může mít i čtyřikrát jedenáct tisíc,“ uvádí příklad. Přitom Ministerstvo pro místní rozvoj má cenovou mapu, podle které lze určovat rozsah obvyklý v čase a místě, jenže Ministerstvo práce a sociálních věcí, které má v merku sociální systém a  dávky, používá podle Davida Kádnera jako faktor jen lokalitu. „Pak se to snaží obce řešit vyhláškami a je v tom guláš,“ podotýká. Obce totiž nemají zákonný důvod, proč do jednoho bytu nenechat zaevidovat dvě tři rodiny, pokud se do něj přihlásí.

Mapa cen se již naplňuje, Ústecký kraj ji již má.

Podle Tomio Okamury bude pro řešení dalekosáhlého problému stačit do zákona o pomoci v hmotné nouzi doplnit jednu větu. „V tom smyslu, že doplatek na bydlení je vyplácen jen do výše nájmu obvyklého v místě a čase a že se nestanovuje na osobu, ale za metr plochy. Tím se vyhneme problémům s předraženými ubytovnami,“ říká. Novela je tak nenáročná a mohla by platit už od roku 2014.

Druhý zákon, který Tomio Okamura s poslancem za Ústecký kraj Davidem Kádnerem řeší, se týká lichvy, konkrétně maximální výše úroků u spotřebitelských půjček. „V legislativě není dnes explicitně stanovena úroková míra, která by stanovila, co už je lichva. Soudem se sice řešily dva případy, v jenom případě šlo o 60 a v druhém o 70 procent, ale... My navrhujeme přidat do zákona o spotřebitelských úvěrech tři věty, týkající se roční přípustné míry nákladu lombardní sazby. To je procentuální sazba, za kterou si banky mohou půjčit peníze u centrální České národní banky. Za současného stavu by tak lichva byla při úrocích od 20 či 25 procent,“ vysvětluje Tomio Okamura.

Současná vláda slibovala. Kde nic, tu nic

Oba návrhy zákona se prý setkaly s velkou podporou desítky starostů v Ústeckém kraji. „Byl jsem překvapen, došlo k vzácné shodě se starosty,“ uvedl. Přestože s nimi dnes chtěl návrh pouze konzultoval, došlo prý v podstatě okamžitě k připomínkování z jejich strany. „Do týdne chceme mít připomínky doladěné. Už si snad starostové nebudou stěžovat na sliby současné vlády, která jim slíbila, že už letos se změní zákony k lepšímu ve věcech, týkajících se problémů sociálně vyloučených lokalit. Ale nic se nepohnulo,“ dodal Tomio Okamura v závěru své návštěvy Ústeckého kraje. „Byla se tu podívat řada politiků, ale návštěvou to skončilo. Řešení je v nedohlednu,“ říká například starosta Varnsdorfu Martin Louka.

Tomio Okamura je podle svých slov ve všech směrech pro řešení, která neznevýhodní určitou skupinou proti jiným. „To pak zvyšuje napětí mezi určitými skupinami,“ podotkl a poukázal na to, jak je za svá realistická slova často pranýřován, jako v případě svého nedávného blogu, kdy některé matky označil za příživnice využívající rozením dětí jen štědrý sociální systém. „Jsem pro rovné podmínky pro všechny,“ říká senátor, jehož častým citátem je, že v České republice nevidí menšiny. „Není cílem segregovat Romy, ale určit takové podmínky, aby se zamezilo lichvě a dalším problémům,“ zní jeho postoj k otázce romské komunity, s níž má ovšem neblahé zkušenosti i v rámci profesní aktivity s turisty-Japonci u nás, kteří jsou denodenně okrádáni.

Okamura si včera prohlédl i janovské romské sídliště v Litvínově na Mostecku a podíval se i přímo do Mostu.

Tomio Okamura

  • SPD
  • Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD)
  • poslanec


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Lucie Bartoš

Ing. Klára Dostálová byl položen dotaz

migranti

Dobrý den, prohlášení Nerudové o migrantech jsem taky nepobral. Ale můj dotaz zní, zda se ví, kolik je v ČR aktuálně migrantů? A co si myslíte o migrantech z Ukrajiny? Máme je přijímat?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

To Rakušan nechtěl: Ve věci migrace úder z nečekané strany

13:22 To Rakušan nechtěl: Ve věci migrace úder z nečekané strany

Ministr vnitra Vít Rakušan neříká české veřejnosti pravdu o migračním paktu. Tvrdí to už i koaliční …