O co ve videu jde? Zasahující policista směrem ke skupině lidí pod sochou sv. Václava pronesl: „Mohlo by se jednat o trestný čin projevu sympatií ke hnutí směřujícímu k potlačování práv a svobod.“ Poté vyzval mladíka držícího vlajku, aby ji rozvinul.
„Určitě nebyla oprávněná,“ míní o policistově výzvě Josef Skála. „On přišel a žádal prokázat totožnost mladého kluka, který držel v ruce svinutou vlajku, nebyl to transparent, byla to vlajka. Policista hovořil o transparentu, ale to je detail. Ten mladý kluk vytáhl občanku a byl v takové hloupé situaci. Já jsem se toho policisty zeptal, co ho k tomu vede, z jakého důvodu vůbec žádá prokázání totožnosti. A on prohlásil, že je tu podezření, použil pojem „extremismus“ a měl takovou tu naučenou formuli, že je tu podezření z podpory nebo sympatií k hnutí směřujícímu k potlačování práv a svobod,“ řekl Skála.
„Přesná slova jsou možná zachycena na tom videu, nejsem si jistý. To video zachycuje incident až od chvíle, kdy ta debata pokračovala. Já jsem trval na tom, aby byl konkrétní, co má na mysli. On byl v hloupé situaci, ale nakonec z něj vypadla ta strašlivá věta, že to byl jeden z největších masových vrahů v dějinách. Já jsem vzal tu vlajku, rozvinul jsem ji a strčil jsem mu pod nos tu podobiznu Guevary. A ta vlajka, na té stojí pouze dvě věci – podobizna Guevary a pod tím nápis „Komunistický svaz mládeže“, nic jiného tam není. Já jsem ho žádal, jestli by mi to mohl vysvětlit, a on jak byl v koutě, díval se na to, fotil si to a pak prohlásil, že to je jeden z největších masových vrahů v dějinách,“ vysvětluje dále Skála, k čemu na Václavském náměstí došlo.
„Tam jde o to, že člověk, který je rukou zákona, je schopen pronést něco tak strašlivého. Che Guevara byl obětí masových vrahů, a nikoli masový vrah. Tam nejde jen o toho policistu, toho někdo poslal, ono jich bylo pět. On si nasadil tmavé brýle, aby mu nebylo vidět do očí, to bylo legrační, ti ostatní brýle neměli. Tvářil se autoritativně. Tam nejde jenom o ně, tam jde o to, kdo je poslal, oni tam očividně nešli z vlastní vůle, říká se, že někdo z Magistrátu, nebo z Prahy 1,“ podotkl Skála k výroku policisty o tom, že Che Guevara byl jedním z nejhorších masových vrahů v dějinách.
Che Guevarovi věnoval Skála i samostatný článek. K přečtení ZDE
Fotogalerie: - Mnichov se vrací
„Vůbec nepasu po tom, aby někdo toho policistu trestal, jemu bylo do třiceti let, jeho tam prostě někdo poslal, a že je navíc negramotný, tak dobře… Já nechci, aby si teď všichni policisté, které pošlou do ulic, mysleli, že jim snad my jdeme po krku, to je nesmysl. Tam jde o tu atmosféru, o to, že je tohle vůbec možné, že se v téhle zemi může vyslovit tak sprostá lež na adresu člověka, který byl bestiálně umučen,“ pokračoval Skála na adresu mladého policisty.
„Lenka Procházková tam stála vedle a vzpomněla si, že ve své knize napsala, že snad někdo na Kubu poslal uříznuté ruce mrtvého Che Guevary, aby si mohli podle otisků prstů ověřit, že to byl skutečně on,“ vzpomněl Skála na svědectví známé české spisovatelky.
Ohledně případného dalšího postupu policie v celé věci si Skála není jistý. „My jsme tam hlasitě opakovali ta policistova slova, tím jsme přivolali pozornost okolostojících. Já to tam hlasitě říkám a ti ostatní mi přitakávají, což na tom videu, točeném na mobil, není úplně dobře slyšet. Také tam říkám, že tomu mladému klukovi půjdeme kamkoliv dosvědčit, co se stalo, protože je to nehoráznost. Nemyslím si, že v tom policie bude pokračovat, uřízli by si strašlivou ostudu. Co je zvláštní, oni tu perlustraci, pokud to správně vnímám, dokončili. To přesto, že byli konfrontováni s naprostou skandálností celé situace. Úkon dokončili a poté se vzdálili,“ popsal postup policie Josef Skála.
„Chci věřit, že poté, až toto video proběhne internetem, a i díky vám, tak každý jen trochu moudrý policejní náčelník to hodí někam do koše, to by byl blázen, kdyby v tom pokračoval. Pokud snad ne, tak to by svědčilo o něčem mnohem vážnějším,“ doufá Skála.
Na otázku ohledně osoby samotného Che Guevary odpovídal Skála obsáhle. Che Guevara, o kterém se mluví jako o popravčím Fidela Castra, je kontroverzní osobností. Mimo jiné osobně podepisoval rozsudky nad vězni. Počet jeho obětí se odhaduje od 100 do 2000 v závislosti na zdroji informace. „Podívejte, já jsem dokumenty tohoto typu neviděl a mohu připodotknout pouze dvě věcí. První, odpor proti kubánské revoluci byl brutální a krvavý. Mohli bychom nyní půl hodiny hovořit o tom, kdo za ním stál a co všechno zahrnoval. Možná víte, že americký generál Lemnitzer tehdy dokonce přišel za prezidentem Kennedym a dožadoval se zásahu proti Kubě, známém dnes jako Operace Northwoods,“ kontroval Skála připomínkami z turbulentní situace v šedesátých letech.
„Tam se ve velkém vraždilo, na Fidela Castra bylo spácháno snad 320, nebo 620 pokusů o atentát, ty všechny byly proradné, brutální, hanebné. Čili ano, ta revoluční moc na malém ostrůvku vedle obra se také bránila represí. Já neumím posoudit, který z těch rozsudků byl nebo nebyl spravedlivý, kdo to z nás může posoudit,“ pronáší Skála řečnickou otázku.
„Jako analogii vám dám jiný námět. Je v módě hovořit o zločinech komunismu, kdy někteří vypočítávají desítky milionů mrtvých, ale třeba o represích v Sovětském svazu ve dvacátých a třicátých letech a také několik let po válce, se uvádějí cifry, které jsou totálně urvané ze řetězu. A když potom přistoupí seriózní historik a prohrabe se dokumentací, tak se ukáže, že ta pravda je úplně jiná. V tomto případě nejserióznějším zdrojem je ruský historik Viktor Zemskov, který byl také diplomatem. Ten spočítal, že celkový počet popravených v jakékoliv spojitosti s politikou za celé období od konce občanské války až po smrt Stalina je někde v řádu 800 tisíc. To ale samozřejmě zahrnuje i popravené za kolaboraci s nacisty, za špionáž, atd. Když to srovnáte s těmi desítkami milionů, o kterých píše kdejaký trouba, Solženicynem počínaje a Tuckerem konče, tak to je rozdíl v celých řádech,“ kritizuje Skála historický pohled na poměry v Sovětském svazu.
„Já nejsem z těch, kteří by tvrdili, že to bylo všechno v pořádku. Ne, nebylo, já vím. A proč se to mohlo stát? Ta stopa bohužel vede i k lidem, jako je Chruščov a podobně, kteří z toho poté udělali politický kapitál pro sebe, umyli si vlastní hanebné ruce a tak dále, to by bylo na velmi dlouhou debatu. Ale hovořit o Che Guevarovi jako o nějakém vrahovi nemá morální právo nikdo, kdo stojí například na straně americké politiky vůči Kubě. Pokud to chce říkat nějaký humanista, který nestraní ani jednomu, tak dobře, můžeme o tom diskutovat,“ dodal Skála na adresu sovětského režimu.
O názor ParlamentníListy.cz požádaly i dva odborníky, profesora Miroslava Mareše z Masarykovy univerzity v Brně, který se dlouhodobě zabývá pravicovým i levicovým extremismem, a také politologa doktora Petra Sokola z vysoké školy CEVRO Institut.
Jak vidí historie Che Guevaru? Byl to masový vrah? A lze jej srovnávat s těmi nejhoršími?
Sokol: „Myslím, že je vždy složité poměřovat lidi, kteří se dopustili politických vražd podle toho, kolik musíte zabít lidí, abyste už byl tím nejhorším masovým vrahem. Che Guevara nebyl, pokud bychom se dopustili toho nešťastného počítání mrtvých, někde v čele žebříčku. Na druhou stranu, pokud byste vytáhl transparent, na kterém by byl nějaký nižší představitel nacistického režimu, tak by asi nikdo neváhal, že je to u nás trestné. V těchto věcech se doposud měří dvojím metrem, což je celoevropský problém. Pokud si dáte na tričko nacistu Bormanna, policie nekompromisně zasáhne. Pokud si tam dáte nějakého komunistického zločince, tak se vedou tyto debaty. V tom konkrétním výroku to policista přesně nepopisoval, nicméně si myslím, že v principu pravdu měl, ač jsem to video neviděl a beru tu informaci tak, jak jste mi ji říkal.“
Mareš: „Težko se dá říct, že to byl úplně masový vrah, ale za dobu, kdy působil v těch různých guerillových jednotkách, se udály věci, které lze označit třeba za válečné zločiny, nebo za zločiny proti lidskosti, protože pod jeho vedením byli masakrováni někteří lidé; a dodnes mu to vyčítají například anarchisté, neboť pod jeho vedením jich byla část zmasakrována. Ovšem on vzhledem k tomu, že nebyl přímým vůdcem, byl ministrem v Castrově vládě, tak lze těžko říkat, že by byl na stejné úrovni masových vrahů, jako třeba Stalin nebo Pol Pot. Zodpovídal za některé zločiny, které se udály, ale ten počet obětí je řádově menší.“
Běžně se prodává známá rumová lihovina s názvem Che Guevara, kde je tento guerillový vůdce vyobrazen. A co trička, prodávaná prakticky všemi obchody se suvenýry v centru Prahy? Měla by tato symbolika být zakázána?
Sokol: „Ono to vyplývá z toho, že se to exportuje někde z Latinské Ameriky a exportuje se to zrovna do země, která má s komunismem špatné zkušenosti a kde byl komunismus velmi krvavý. Myslím si, že by se všem mělo měřit stejným metrem. Asi je jiná věc, pokud máte z cizí země dovezený likér a něco jiného, když půjdete na politickou manifestaci a tam budete těmto lidem provolávat slávu. Myslím si, že ta hranice je tady. Aby se někdo trestal za to, že dováží kořalku s obrazem někoho takového, to osobně nevidím jako problém, který by se měl trestat, ale u té politické manifestace je jednoznačné, že se k té ideologii, která je u nás postavená mimo zákon, hlásíte.“
Mareš: „Domnívám se, že záleží na motivu, který za tím je. Pokud je to prodáváno třeba z recese, tak tam není ten úmysl propagovat a podporovat to hnutí. Pokud by chtěl někdo ty jeho ideje násilné revoluce používat v současnosti, tak si myslím, že tam to podezření může být legitimní.“
Kdyby vám student přišel do školy s tričkem Che Guevary, vyhodil byste ho? U levicově smýšlejících studentů jde o populární symboliku, taková trička nosí často.
Sokol: „Nevyhodil, ale řekl bych mu to, že to je špatně. Že také nenosíme do škol trička s nějakými teroristy, nebo představiteli nacistického režimu. Vysvětloval bych mu to takto.“
Mareš: „Ne nevyhodil, na to ani nemám pravomoc jako vyučující, ale je velmi časté, že se to nosí. Byly o tom mnohé diskuze, zda trestat trička s Che Guevarou, nicméně přesto, že se tak u nás neděje, náš zákon k tomu poskytuje určitou možnost, na druhou stranu pokud vím, nikdy u nás k soudu nedošlo.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
