Dlouho se politická kariéra Bohuslava Sobotky zdála být křišťálově čistou. První „škraloupek“ na povrch vyplaval v létě 2009. To už skoro rok vlastnil Sobotka v Praze čtyřpokojový byt v pražských Stodůlkách o rozloze 120 metrů čtverečních s terasou ještě o padesát metrů větší. Tehdy „hnidopiši“ z časopisu Týden spočítali, že podle majetkového přiznání nemohl Sobotka z běžných příjmů na byt ušetřit.
Sledujeme téma Škoda Plzeň
Nic nezákonného, snad jen nedobře vypadající...
Týden pak Sobotka popíral, že by si na byt nastřádal jinak, než poctivě. Dokonce rozeslal tiskovou zprávu, v níž informace časopisu označil za politicky motivovaný hrubý a ničím neodůvodněný útok na svoji osobu. Nakonec ale kápl božskou. Žádný zákon totiž neporušil, jen vychytrale využil toho, co by jiní mohli nejvýš označit za nemorální.
Nakonec však přiznal: „Ano, používal jsem k tomu i peníze z poslaneckých náhrad. Neznám ústavního činitele, který by plat a náhrady odděloval," uvedl tehdy pro deník MfD. Pro HN pak dodal: „Příspěvky na dopravu nebo na reprezentaci jsem málokdy vypotřeboval, takže mně zůstaly. Ale to přece není nic nezákonného, možná to jen nepůsobí dobře."
...a nedají mu pokoj
A zase ten Týden. Tentokrát přišel s informací, že v roce 2006 předložil coby ministr financí do vlády návrh na příspěvek 1,5 miliardou korun na likvidaci ekologických zátěží ve společnosti Škoda Holding.
Časopis Týden v té souvislosti upozorňuje na podivné okolnosti oné transakce. A o co šlo? Podle Týdne si plzeňskou Škodovku za 800 milionů (prodejní cena státního podílu byla 350 milionů) pořídila před osmi lety společnost Appian Machinery.
Stát se v té souvislosti zavázal likvidovat ekoškody v privatizovaných společnostech, a to pouze do výše prodejní ceny podniku. Jenže nakonec byl nepoměrně štědřejší. Nejprve se zavázal přispět dvěma miliardami, později jeho garance likvidace ekologických škod vystoupala až na 9,5 miliardy korun, tedy až do výše kmenového jmění firmy.
Napsali jsme:
Za dva týdny končíme, tak ještě pár set milionků
Ani to však majitelům Appianu nestačilo a požádali si o další 1,5 miliardu. Tu jim čtrnáct dní před volbami v roce 2006 přiklepla Paroubkova vláda, po nich už se ale řízení státu chopila vláda Mirka Topolánka. Celkově tak sanace ekozátěží podle časopisu Týden stála státní kasu 10,8 miliardy, zatímco likvidace obřích vysoce toxických mazutových lagun v Ostravě, kterou dělá také Geosan, přišla stát „pouze“ na dvě miliardy. Navíc se podle časopisu zdá, že podíl ve Škodovce tehdy držel také tehdejší šéf ČEZ Martin Roman.
Co na na kauzu říkají spolustraníci Bohuslava Sobotky? Spekulace o jakémkoli možném pochybení stranického šéfa odmítají takřka jako jeden muž. Jeden z nich přesto svalení viny jen na předvolební čas, kdy se prefabrikují kauzy na poškození politických konkurentů, odmítl.
Senátor ČSSD Vladimír Dryml sice nepochybuje o tom, že kauza je časována na předvolební čas, současně ale připustil, že časopis Týden nebývá až tak úplně mimo mísu. „Já myslím, že už jsme si mohli zvyknout, že když se blíží volby, jsou otvírány různé kauzy, které mají diskreditovat tu či onu stranu. Je to tak na západě stejně jako u nás,“ reagoval na dotaz ParlamentníchListů.cz senátor.
Hromosvod Paroubek už není, ČSSD si musí zvykat
Podle něj, dokud šéfoval ČSSD Jiří Paroubek, byl to on, kdo schytával jako hromosvod všechny rány. Bez Paroubka si tak sociální demokraté musí zvykat, že žádný podobný hromosvod už zde není.
Podle Drymla je na orgánech činných v trestním řízení, aby odhalily jaká je pravda: „A na každém politikovi je, aby jej nemělo co z minulosti dohnat. Nicméně je fakt, že Týden mívá obvykle velmi dobré informace,“ poznamenal lakonicky i s odkazem na kauzu Sobotkova bytu.
Jenže se zdá, že tím to nekončí, v sociálnědemokratických kuloárech se se šušká, že zdaleka ještě neskončila kauza privatizace OKD majetkové účasti státu ve společnosti OKD v roce 2004. Oznámení na expremiéra Stanislava Grosse a tehdejšího ministra financí Bohuslava Sobotku podala Jana Volfová ze Suverenity Jany Bobošíkové.
Kostlivec ve skříni? Prý OKD
Pointa? Znalecký posudek společnosti Ernst&Young hovoř o tom, že tržní hodnota necelých padesáti procent státního podílu ve společnosti OKD byla zhruba 24 miliard korun. Jenže „do světa šla“ společnost za 4,1 miliardy.
„Já k tomu mohu říct pouze to, že Evropská komise mi nedávno vydala komplexní stanovisko k celé privatizaci OKD a potvrdila, že prodej proběhl za tržních podmínek. Komise vyvrátila všechny námitky stěžovatelů. Potvrdila, že akcie OKD, které byly prodávány, byly prodávány i za cenu vyšší, než jaká byla cena v té době volně obchodovatelných akcií. A vláda neudělala při privatizaci žádnou chybu, která je jí vytýkána,“ reagoval v této souvislosti na dotaz ParlamentníchListů.cz Sobotka.
„To je stanovisko Evropské komise, což je vlastně dnes nejvyšší kompetenční orgán v Evropské unii, který se takovouto záležitostí může zabývat,“ dodal. On sám pak podání na policii pokládá spíše za politicky motivované.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Ondřej Vaněk
