Analýzu zpracovali odborníci Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem. Rozebrali data z celkem devíti monitorovacích stanic v letech 2006 až 2011. „Cílem analýzy bylo stanovit možný původ prašného aerosolu, sledovat jeho pohyb a současně zhodnotit vliv meteorologických podmínek na kvalitu ovzduší v Ostravě. Pro hodnocení původu prašného aerosolu byla použita speciální metoda „Zpětných trajektorií,“ uvedl Jiří Bílek, vedoucí oddělení ovzduší ostravského Zdravotního ústavu. Analýza přišla Ostravu na 456 tisíc korun.

Největšími znečišťovateli v zimě jsou lokální topeniště a Polsko

Podle Bílka vybrali v průběhu uvedených uplynulých let data z monitorovacích stanic, kde průměrná koncentrace polétavého prachu dosáhla 200 mikrogramů na metr kubický. Což se v uvedeném čase stalo celkem 22 krát, vždy jen v průběhu topné sezony.  Těchto 22 epizod odborníci zanalyzovali podle dostupných dat z měřících stanic a došli k překvapivému závěru. Největším znečišťovatelem nejsou průmyslové podniky, ale lokální topeniště a vliv z Polska. „Z celkových 22 epizod nebyl patrný vliv Polska jenom čtyřikrát, naopak v patnácti případech byl vliv Polska i díky směru větru významný,“ uvedl Bílek, který rozdělil znečišťující vliv na průmyslový a sídelný. Jak dále vysvětlil – pojmem sídelný označují odborníci mimoprůmyslové zdroje, do kterých patří významnou měrou lokální topeniště a doprava.