Do Chorvatska jezdí Fantovi od roku 2001. Deset let jenom jednou v hlavní sezoně o prázdninách s dětmi, od roku 2012 dvakrát mimo sezonu v červnu a v září. Jaroslav vysvětluje, že se svými rodiči jezdil k moři už od dětství. „Hlavně na Balt nebo k Černému moři do Bulharska a Rumunska, po revoluci do Itálie,“ vysvětluje. V dospělosti už se mu k moři nechtělo. „Přišlo mi v té době, že je lepší zůstat s partou kamarádů a jezdit po fesťácích po Česku,“ objasnil.
Jedete letos na zahraniční letní dovolenou?Anketa
„Přemlouvala jsme ho dva roky, protože já jsem u moře nikdy nebyla,“ říká Renata. Nakonec se to podařilo a zrodila se láska na celý život mezi Chorvatskem a Fantovými. „Jen mi asi tři sezony trvalo, než jsem si zvykl na vedro. I v červnu – když už se pomalu blíží červenec – už odtamtud zase rádi prcháme. Také už se to tam začíná zaplňovat, to víme, že je nejlepší čas odtamtud zmizet,“ říká Jarda. Mají jedno oblíbené místo na Makarské riviéře. „Tam jezdíme jako na chatu. Pak máme ještě tři oblíbená místa, která střídáme. A v poslední době s námi jezdí i další naši přátelé,“ upozorňuje. „Nejsme tedy takoví zdivočelí cestovatelé, co by obráželi každé místo, ale také nejsme ti, co celou dobu leží na pláži u moře,“ uvádí.
Neznamená to však, že by na ní vůbec nebyli. „Když přijedeme, tak se na ní dva dny opravdu jen válíme,“ vysvětluje Renata. Jarda ji však poopravuje. „To neznamená, že pořád ležíme, ale třeba se pár kilometrů po pláži kolem moře projdeme.“ A doplňuje, že kupříkladu Makarská riviéra skýtá možnost dlouhého pohodového treku po různorodém pobřeží, kdy míjíte zátoky, pláže velké, malé i intimní zákoutí. „Pobřežní letoviska a vesničky distribuují potřebné doplnění tekutin a pochutin prostřednictvím konob, restaurací, barů, kaváren, pekárniček, slastičáren a minimarketů. Tyto procházky bývají většinou nenáročné, vhodné pro děti i méně aktivní či pohyblivé jedince,“ upozorňuje s tím, že v normálních dobách je možné se vrátit i autobusovou linkou, která staví nad každým letoviskem.
Fantovi však po tomto úvodním relaxu vyrážejí do hor. Je sice možné si tam půjčit i kola, oni raději chodí pěšky. Tam se nabízí několik možností. „Jsou tam staré cesty do vesniček v úrovni dvě stě až čtyři sta metrů nad mořem,“ vypráví Jarda. Tyto vesničky byly dle jeho zjištění houfně opuštěny v druhé polovině 20. století, kdy místní překotně sestupovali k moři za vidinou prosperity ze vzmáhajícího se turismu, a povětšinou opuštěná stavení chátrala. „Přeplněnost plážových resortů a touha mnohých turistů po aktivněji strávené dovolené přinesla oživení i do této nadmořské výšky. Každým rokem je tam víc opravených domů. Houfně vznikají panoramatické restaurace s úžasným výhledem a skvělou stravou,“ všímá si Jarda.
Chorvatsko, Jaderské moře. Foto: Jaroslav a Renata Fantovi
Starousedlíci i čile obchodují. „Víno, rakije, nepřeberná nabídka domácí kořalky a likérů – ochucené vším, co tu roste: anýz, levandule, růže, svatojánský chléb, olivy, citron, ořechy – tu teče proudem. Sežene se tu lahodný med vonící po stráních plných mateřídoušky, šalvěje a levandule. Vynikající olivový olej, lahodné měkoučké sušené fíky, šťavnaté mandarinky s neskutečně citrusovým nádechem, sladké melouny, obří rajčata, a na podzim, jediný den v roce – naprosto výtečný červený burčák,“ popisuje.
„Cesta se vine v blahodárném stínu borovic kolem údolí, lemovaná roztroušenými kapličkami, do následných vsí s nádhernými výhledy jak na blankytné moře, tak i na hradbu hor,“ uvádí. Tady má výletník dvě možnosti. „Buď seběhne dolů k moři, dá si jídlo, něco k pití a vrací se zpět podél moře,“ říká Jarda. Anebo vyrazí ještě výše. Tady jsou opět dvě možnosti – cesty do výšek 400 až 600 metrů nad mořem, anebo vrcholovky. „Byť se bavíme o nadmořských výškách 700 až 1 762 metrů nad mořem, které mohou zprvu někomu připadat úsměvné, je třeba si uvědomit, že stoupáme od moře prakticky z nuly,“ upozorňuje. „Když vyrážíme na tyto vrcholovky, jdeme brzy ráno po šesté, aby nebylo takové vedro,“ doplňuje ho Renata. Obdobné výpravy podle jejich zkušeností se dají praktikovat i jinde než na Makarské riviéře, ještě větším soustem je trek po Paklenici. „Ale i křižování skrze a podél ostrovů, i těch bez výrazného horstva, má svá kouzla,“ dodávají.
Psali jsme:
Do Chorvatska i kvůli pivu
Jako správní Češi jsou Fantovi pivní fajnšmekři. Pro české zmlsané pivní jazýčky byla v chorvatských střediscích dlouho k dispozici pouze nevýrazná produkce místních velkých pivovarů, jako Karlovačko nebo Ožujsko. Ale na jaře 2018 učinil Jarda v kempovém minimarketu v Perně u Orebiče na poloostrově Pelješac velký objev. „V chladicím boxu na mě vykukovaly lahve s vyobrazením draka v různobarevném provedení z produkce Zmajska pivovara. Nápisy na etiketách slibovaly obsah z várek řemeslného pivovaru, na nichž těžce ulítávám – svrchně kvašená piva, porter a pro drahou polovičku oblíbený pšeničák,“ vzpomíná. Zakoupil od každého vzorek a nelitoval. „Už přivonění vyvolalo slibný úsměv a po napití bylo jasno. Naprosto jiný rozměr ve vnímání pivního Chorvatska a rozšíření důvodů o jeden dílek mozaiky, proč tuto zemi i nadále navštěvovat. Pivo patřilo rozhodně k tomu lepšímu, co lze v této kategorii očekávat,“ okomentoval.
Později ho nadchl i vzorek z produkce pivovaru Varionica. Další pivní ráj objevili Fantovi na Makarské riviéře v podniku Pivac v obci střediskové Makarska. Zde nalezli nabídku nepřeberného množství lahvového piva z celé Evropy. Doporučují rovněž ostrov Murter, kde se nacházejí dva pivní bary s nesčetnou nabídkou. „Beer bar Kantun je umístěn ve vzdálenějším správním centru městečka Murter. Naší domovskou scénou se stal Ninkasi beer bar v Tisnu. Tato zařízení se orientují na čep chorvatských řemeslných piv a obě stojí za návštěvu,“ láká.
Vzorek chorvatských piv. Foto: Jaroslav a Renata Fantovi
Jak do této idylky zasáhla doba covidová? „Loni v červnu, když jsme přijeli do kempu, tak tam nefungoval jediný obchod,“ říká Renata. „Ale jinak jsme měli pláž třeba úplně sami pro sebe. Zatímco když jsme si u nás v Liberci v té době vyjeli na kole do Jizerek, byla tam hlava na hlavě,“ uvádí Jarda s poukazem na řeči nezodpovědných turistech, které tehdy zaznívaly. Obchody se však posléze rozběhly, a tak jediný větší problém byl cestou zpátky na hranicích se Slovinskem. „Slovinci náš autobus nechali čtyři hodiny čekat na hranicích. Načež přišlo rozhodnutí, že na to kašleme, a vzali to přes Maďarsko, čímž vznikl značný časový skluz. Šlo o lidský faktor. Nějaký vyšší policejní orgán řekl, že nám sice dává za pravdu, ale rozhodnutí je na konkrétním celníkovi. A ten se zasekl a nechtěl měnit své rozhodnutí. Další autobusy už však projely,“ zmiňuje Jarda. V září pak zažili opět minimum lidí, pláže prázdné. „Poprvé jsem v Chorvatsku zažil, že odchytávali na ulicích lidi, aby šli do restaurace, což běžně dělají Řekové,“ upozorňuje. V době covidové – tedy loni a letos – přestaly jezdit meziměstské linky. „Když jsme chodili na výlety, někdy jsme je využívali, teď jsme nemohli,“ říká Renata.
Letos v červnu jeli opět. „Byli jsme po první dávce očkování a lhůtě 22 dní, takže jsme projeli bez problémů. Chtěli vidět jenom občanku, jinak nic,“ líčí Renata. „Než jsme ale odjeli, museli jsme vyplnit formulář na chorvatské stránky a do přílohy se mohl nahrát certifikát. Kdyby ho někdo nenahrál, tak nevím, co by se stalo,“ vysvětluje Jarda. V restauracích po nich žádné papíry nechtěli. „Je však třeba říci, že tam se žije v této době venku,“ upozorňuje Jarda. A opět málo lidí. „Jednou jsme zašli do baru, když se hrál fotbal Česko–Chorvatsko. A v něm jen my a tři Chorvati,“ konstatuje. „Byli jsme na Murteru a bylo to tam poloprázdné. Když jsme odjížděli, tak jsme viděli, že sezona začíná. My jsme měli klid, ale o prázdninách už je to jiné,“ je si vědom.
Mluví se o zdražování, ale Fantovi si ničeho takového nevšimli. „Jen před třemi lety – tedy ještě před covidem – se zdražily mořské plody,“ vzpomíná Jarda. „Co se týče piva – v největších střediscích stojí od 25 kun výše. Ale tam, kam jezdíme, stojí pivo v rozmezí 15 až 20 kun těch 20 let,“ informuje. „Jedna věc ale zdražila – zmrzlina za 10 kuna, to mě překvapilo,“ napadá přece jen Renatu.
Ježdění mimo sezonu do Chorvatska Fantovým vyhovuje. „Chceme mít svůj klid. Navíc se k nám začali přidávat kamarádi, takže máme svoji bandu. A už známe i místní, a to i ve vesničkách. Jsou na nás milí,“ říká Renata. Závěrem je třeba říci, že jezdí do Chorvatska s cestovkou a v kempech bydlí v mobilhousech. „Stalo se mi, že mi jeden cool týpek tvrdil, že cestovka je naprosto zbytečná, finančně parazitující instituce pro neschopné jedince, a že aktivní jedinec si umí vše zajistit sám a levněji. Ztuhnul však v okamžení, když jsem mu řekl, za kolik jsem to s cestovkou komplet pořídil,“ uzavírá Jaroslav Fanta.
Podgora – Jadran, Chorvatsko. Foto: Jaroslav a Renata Fantovi
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
COVID
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Oldřich Szaban
