Politické vraždy na Ukrajině: Nové souvislosti. Hrozba povstání a boj o moc

23.04.2015 12:40 | Zprávy

Kdo a proč přináší teror do ukrajinské politiky, ptá se Dmitrij Korotkov ve svém obsáhlém komentáři pro časopis Reporter, vydávaný ukrajinským zpravodajským serverem Věsti. Zavraždění proruského žurnalisty Olesy Buzina podle něj otevřelo novou kapitolu v dějinách ukrajinské revoluce, která pokračuje už rok a půl. Do ukrajinské politiky vstoupil individuální teror. Zabití Buziny, kterému předcházela vražda bývalého regionála Kalašnikova, ukazuje na tendenci, která je pro Ukrajinu nová. Podle Korotkova i přesto všechno bylo zabíjení kvůli myšlence či politice nevyřčené tabu, které vražda Buziny překročila.

Politické vraždy na Ukrajině: Nové souvislosti. Hrozba povstání a boj o moc
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Náměstí Nezávislosti jako na dlani

Dmitrij Korotkov nabízí celkem čtyři různé scénáře Buzinovy (a také Kalašnikovy) vraždy a ptá se klasicky cui bono, ale i na to, jaké konkrétní následky mají obě vraždy na ukrajinskou politiku a na postavení politické opozice v zemi. 

Verze 1: Nezávislý útok radikálů 

V prvním případě mohlo jít o nezávislý krok radikálů, kteří dlouhodobě nesouhlasili s Buzinovými politickými názory. Buzina napsal už v roce 2000 knihu, která byla mezi radikálně laděnými ukrajinskými nacionalisty vnímána krajně negativně. V posledním roce a půl vystupoval proti současné vládě, především proti válce na Donbasu, a jeho vystupování dráždilo. „…když se začátkem války získal ukrajinský radikální nacionalismus přístup ke zbraním, bylo jasné, že dříve nebo později přejde od hrozeb na Facebooku k zabíjení v realitě. Radikálně pravicových skupin je nyní v zemi spousta, panuje mezi nimi specifická konkurence, a proto jsou hlasité politické vraždy způsobem, jak se z obecné masy vydělit.“

Verze 2: Objednavatelem Kyjev

Ve druhém scénáři Korotkov podrobuje analýze možnost, že objednavatelem byla současná ukrajinská moc. Na první pohled je taková verze absurdní, protože ani Buzina ani Kalašnikov nepředstavovali pro dnešní vládu v Kyjevě reálnou hrozbu. Určitě nepřesahovala riziko, které by podobný krok pro vládu mohl znamenat. Ostatně, vraždy vyvolaly mezi řadou Kyjevanů, velkou částí střední třídy a žurnalistů negativní reakci, která posílila pocity zranitelnosti a nestability. 

Existují ale také argumenty pro tuto verzi. V případě Olega Kalašnikova existují informace o tom, že Kalašnikov vedl jednání ohledně vzniku ozbrojených opozičních formací, které by byly alternativou Sebeobrany Majdanu a Pravého sektoru. Oles Buzina byl jedním z mála představitelů Antimajdanu, který byl schopen sehrát roli „lidového tribuna“ v případě vypuknutí protivládních protestů. Nikdo podobný na Ukrajině dnes v podstatě není.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Veronika Sušová-Salminen

MUDr. Ivan David, CSc. byl položen dotaz

Jak přesně chcete docílit těch sankcí za omezování svobody slova?

Jak by to jako vypadalo v praxi, protože to omezování tu je, i když ti, co se ho dopouští tvrdí opak. Problém taky je, že vás třeba nechají nechají říci svůj názor, ale vzápětí vás za něj nálepkují. Třeba tato vláda. Na takové případy by se postihy také vztahovaly? A jaká? A jak chcete postihnout om...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pod šéfem hasičů Vlčkem se kýve židle

17:31 Pod šéfem hasičů Vlčkem se kýve židle

Vladimír Vlček je od roku 2021 generálním ředitelem Hasičského záchranného sboru České republiky. A …