Za klasické plagiátorství je považována práce, ve které jsou používány cizí zdroje a nejsou řádně odkazovány. U self-plagiátorství nebo autoplagiátorství, které představuje opisování, kopírování výtvorů vlastní osoby, či svých dřívějších prací, aniž by byly zmíněny, není odhalení tak jednoduché. Můžeme si klást otázku, je vůbec možné opisování od sebe samé nebo samého považovat za plagiátorství? Vždyť takový autor nikoho nepoškozuje a ani neporušuje autorská práva. Dalo by se říci, že takové počínání je minimálně neetické. Pokud se chce autor takovému podezření jednoznačně vyhnout, je na místě se řádně citovat, což se v případě Hany Zemanové nestalo.
Hana Zemanová, ještě pod svým jménem za svobodna Kuchařová, odevzdala a obhájila diplomovou i rigorózní práci v roce 2007 na už zmiňované Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Vedoucím jejích prací byl docent Josef Salač.
Tématem prací je společné jmění manželů. Při porovnání i neerudovaný laik zjistí, že text obou prací je totožný, rigorózní práce obsahuje v drtivé většině pasáže z práce diplomové. V rigorźní práci je sice poněkud změněno stránkování a doplněno o 37 stran kapitolou o podnikání, ale z textu je evidentní, že autorka překlopila 64 stran ze své diplomové práce a v závěru práce vůbec necituje, z jakých zdrojů čerpala. V seznamu použité literatury v kapitole 11 je hned několik citací na zdroje – knihy, články, studie - ale nenachází se tam velmi podstatná informace, že autorka čerpala ze své původní práce. Což je dosti podstatná informace nejen pro čtenáře, ale i odborníky), kterým by mohla vyvrátit podezření ze self plagiátorství. Nezapomínejme, že plagiátorství, jako takové, je i trestným činem.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jaroslav Šťastný