Prdlajs, Hřibe. Chlast a ohrožení: Hlavní nádraží stále romské, a to není vše

16.05.2022 14:54 | Reportáž

Konec problémů s těžkými podmínkami ukrajinských Romů na hlavním nádraží v Praze? Kdepak. ParlamentníListy.cz se vydaly místo prohlédnout. Přes deklarovaná prohlášení, že pro uprchlíky bude vyhrazen prostor ve stanovém městečku v Troji, stovky lidí se na nádraží zdržují i nadále. Leží po chodbách na zemi, děti pobíhají v blízkosti rušné magistrály a padla varování před noční situací.

Prdlajs, Hřibe. Chlast a ohrožení: Hlavní nádraží stále romské, a to není vše
Foto: Radim Panenka
Popisek: Ukrajinští Romové na pražském hlavním nádraží

Přesun romských ukrajinských uprchlíků z pražského Hlavního nádraží se dosud nekoná. Ani přes deklarované sliby pražského primátora, že k tomuto účelu bude vybudováno stanové městečko v Troji. To bylo krátce po zbudování naplněné do plné kapacity 150 lůžek. 

Anketa

Souhlasíte s trvalým umístěním vojsk jiných členských států NATO na území ČR?

4%
95%
hlasovalo: 46923 lidí

Početné romské rodiny z Ukrajiny, které do Prahy dorazily, tak stále bezprizorně přebývají na chodbách historické budovy hlavního nádraží v centru Prahy. Tam spí a celý den prožívají na chodbách na zemi či na lavičkách. Přitom ještě začátkem minulého týdne prohlašoval pražský primátor Zdeněk Hřib, že pokud se město rozhodne k vybudování stanového městečka, bude primárně určeno právě pro ukrajinské Romy, kteří se zdržují na hlavním nádraží. 

Stanové městečko mezitím vzniklo, celé se naplnilo, ale uprchlíci na hlavním nádraží jsou i nadále. Redakce ParlamentníchListů.cz v pondělí dopoledne místo navštívila, aby se přesvědčila, jaká je na největším nádraží v zemi situace. 

Během pondělního dopoledne je hlavní nádraží v metropoli přeplněné. Park i přilehlé prostory z Opletalovy ulice zažívají šrumec běžně, nyní je místo vytížené ještě víc. Na okolních lavičkách často v průběhu celého dne i noci pobývají bezdomovci či jiní lidé v sociálně obtížné situaci. Místy není snadné rozeznat, zda se v současné době jedná právě o tyto lidi, či některé z ukrajinských Romů, pro které se nádraží rovněž stalo domovem. Jediným znamením je komunikace či občasný výkřik v ukrajinštině. Uprchlíci se od budovy nádraží příliš nevzdalují, spíš pokuřují v blízkosti vchodů.

Vstupem do rozlehlých budov nádraží se situace lehce promění, počty uprchlíků bivakujících v halách i zákoutích se zvyšuje. Hlavním „sídlem“ ukrajinských Romů je historická budova nádraží, přesněji jedno z jejích křídel. Tam mají k dispozici i dobrovolníky, kteří jsou jim k ruce, a také „vlastní“ ostrahu. Tito strážci s širokými rameny, kteří místo obcházejí, se na „nezvané“ kolemjdoucí netváří zrovna přívětivě. Reportér ParlamentníchListů.cz při fotografování těchto prostor čelil řadě ne zrovna přátelských pohledů. Nutno podotknout, že nejde o prostory čistě vyhrazené pro uprchlíky a jinak uzavřené, naopak, jde o klasický nádražní vestibul, kudy je možné projít k prvnímu nástupišti.

Děti, kterých mezi tamními uprchlíky není málo, si krátí čas pobíháním v okolí. Vybíhají před historickou budovu nádraží a mnohdy i značně riskují. Pár metrů od vchodů je rušný provoz magistrály. Jen během několikaminutového pozorování reportéra ParlamentníchLitů.cz málem došlo ke srážce. Dva romští chlapci ve věku zhruba šest až osm let pobíhali v těsné blízkosti dopravní tepny a nebýt zásahu procházejícího strážníka, mohlo dojít k tragédii. Chlapci si z toho nic nedělali a odběhli jiným směrem zpět k budově nádraží. Po jejich rodičích nebylo ani vidu, ani slechu.

Během dne, kdy se naše redakce na místo vypravila, panují kromě dopravního shonu relativně klidné poměry. Chtěli jsme se zeptat drážních zaměstnanců, co situaci na hlavním nádraží říkají a zda je vše bez problémů. 

Příliš jsme neuspěli. Pracovníci buď pospíchali, anebo na rovinu řekli, že se nechtějí k ničemu vyjadřovat. Mírně sdílnější nakonec jeden drážní zaměstnanec byl. „Teď (během dne, pozn. red.) je to celkem dobrý. Viděl jste, posedávají uvnitř, každou chvíli chodí ven kouřit a děti pobíhají kolem. Dojděte si později večer, ale raději nechoďte sám. Děti i ženy většinou spí a někteří chlapi dělají bordel,“ sdělil nám opatrně. Při dotazu, co má na mysli, jen pokrčil rameny a stručně dodal: „Chlast, samozřejmě.“

Jedno je jisté. Ubytování uprchlíků na hlavním nádraží je dlouhodobě neudržitelné. Jak pro samotné Ukrajince, tak pro chod nádraží i komfort cestujících. Některá média již v minulém týdnu informovala, že řešení problému není jednoduché, protože mnozí z romských uprchlíků mají kromě ukrajinského i maďarské občanství a z toho titulu nemají nárok na pomoc v České republice. 

Pražský primátor Zdeněk Hřib čelil ostré kritice, že před problémem zavírá oči, a ze situace vinil vládní kabinet. Vláda jako řešení nechala zbudovat už zmíněné stanové městečko v Troji, které bylo prakticky během jediného dne obsazené a stovky ukrajinských Romů tak na pražském hlavním nádraží bivakují dál. ParlamentníListy.cz budou situaci nadále sledovat. 

 
 
 
 

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Radim Panenka

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

předsednictví EU

Pořád se mluví, jak je to pro nás prestižní a důležité. Ale mění se tím něco i pro vás jako europoslance? Jste třeba víc sledovaní, máte víc prostoru? A není celá událost nebo co to je, příliš přeceněvána?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Na to vše nelze zapomínat.“ Docent Valenčík a věci, o kterých se na Západě mlčelo

13:13 „Na to vše nelze zapomínat.“ Docent Valenčík a věci, o kterých se na Západě mlčelo

POLOČAS ROKU HRŮZY Evropa dělala mrtvého brouka a nechala těžkou situaci na Ukrajině přerůst do válk…