Výzkumníci se ve studii zaměřili na skupinu 2240 lidí, z nichž 1917 byla ze západu Německa a 503 z východní části, aby analyzovali postoje k problémům, jako je diktatura, antisemitismus, nenávist k cizincům, šovinismus, sociální darwinismus a trivializace národního socialismu. Tyto výzkumy potom zasadili do celkem šesti sociologických prostředí.

Podle studie došlo ve srovnání s rokem 2014 k určitým změnám v pravicově extremistickém prostředí, kde je více lidí ochotno sáhnout k politickému násilí. U těchto lidí také narostla nedůvěra ke společenským institucím, jako je policie nebo politické strany. Tito lidé se cítí nereprezentováni.

V Německu krystalizuje radikalizace a polarizace kolem otázky uprchlíků, kde jsou lidé, kteří uprchlíky vítají a chtějí aktivně pomáhat, a naopak lidé, kteří se jim aktivně staví na odpor. Podle studie se nicméně jedná o vývoj posledních zhruba dvou let. V letech 2002 až 2014 xenofobie v Německu stagnovala či pomalu klesala. Rok 2014 se stal klíčovým pro její další nárůst.