Výzkumníci se ve studii zaměřili na skupinu 2240 lidí, z nichž 1917 byla ze západu Německa a 503 z východní části, aby analyzovali postoje k problémům, jako je diktatura, antisemitismus, nenávist k cizincům, šovinismus, sociální darwinismus a trivializace národního socialismu. Tyto výzkumy potom zasadili do celkem šesti sociologických prostředí.
Podle studie došlo ve srovnání s rokem 2014 k určitým změnám v pravicově extremistickém prostředí, kde je více lidí ochotno sáhnout k politickému násilí. U těchto lidí také narostla nedůvěra ke společenským institucím, jako je policie nebo politické strany. Tito lidé se cítí nereprezentováni.
V Německu krystalizuje radikalizace a polarizace kolem otázky uprchlíků, kde jsou lidé, kteří uprchlíky vítají a chtějí aktivně pomáhat, a naopak lidé, kteří se jim aktivně staví na odpor. Podle studie se nicméně jedná o vývoj posledních zhruba dvou let. V letech 2002 až 2014 xenofobie v Německu stagnovala či pomalu klesala. Rok 2014 se stal klíčovým pro její další nárůst.
Odmítání cizinců se také týká konkrétních sociálních skupin, jak autoři studie uvedli. Například se zvýšila netolerance ke skupinám, jako jsou muslimové, Sinti (tj. část romské populace v Evropě) nebo Romové, k žadatelům o azyl a také k homosexuálům. V konkrétních statistických datech to znamenalo například, že 46,4 % dotázaných si myslelo, že Romům má být zakázán pobyt v centrech měst (47,1 % v roce 2014). Celkem 40,1 % považovalo za nechutné líbání homosexuálů na veřejnosti (24,3 % v roce 2011) a 50 % dotázaných pak uvedlo, že se cítí být cizinci ve vlastní zemi v souvislosti s počtem muslimů v Německu. V roce 2014 tak uvažovalo 43 % dotázaných v rámci šetření, které Lipská univerzita provádí. Ne pro všechny Němce tedy funguje liberálně právní stát a jeho principy, řekl k těmto číslům jeden z autorů.
Studie se věnovala podporovatelům hnutí PEGIDA, kteří většinou sdílejí postoje spojené s krajně pravicovým světonázorem, islamofobii, a také s vírou v nejrůznější temné síly a konspirace. Studie ukázala, že v případě podpory PEGIDY nehraje roli ani věk, ani výše vzdělání a příjem domácností. Dále se studie věnovala příznivcům Alternativy pro Německo (AfD), které sociálně-sociologicky vyhodnotila jako lidi, kteří mají nepřátelské postoje k jiným lidem a sdílejí negativní názory či předsudky vůči Romům nebo Sinti a dalším. Studie tvrdí, že podpora AfD nemá nic společného s pocitem zklamání z jiných politických stran. Tyto předsudky se objevují i u nevoličů AfD, což podle autorů studie znamená, že „potenciál krajní pravice nebo pravicových populistů je ještě větší než ukazují volební výsledky“.
Rozdíly mezi západní a východní částí země nejsou podle poznatků studie tak velké. Jako xenofobní udává studie ve svém vzorku na východě 22,7 % a na západě 19,8 % dotazovaných. V celoněmeckém průměru má jít o číslo 20,4 %. Jisté rozdíly se ale našly v případě věkových skupin. Ve východní části Německa je náchylnost ke xenofobním názorům vyšší ve věkové skupině od 14 do 30 let (a to 23,7 %). V západní části se ve stejné věkové skupině jednalo jen o 13,7 %. Jak odborníci doplnili, tento trend je nebezpečný do budoucna, a také proto, že velká část mladých je připravená použít násilí.
V konkrétním výzkumu se autoři studie například dotazovaných ptali, jestli Německo potřebuje vůdce, který by mu vládl tvrdou rukou ku prospěchu všech. Na otázku odpovědělo, že absolutně ne, 56,8 % respondentů, 17,9 % uvádí převážně ne, 14,7 % odpovědělo, že částečně souhlasí a částečně nesouhlasí, 7,4 % částečně souhlasí a 3,2 % zcela souhlasí.
Na otázku, jestli si dotazovaný myslí, že cizinci do Německa přicházejí jen využívat místní sociální systém, odpovědělo 18,2 %, že absolutně ne, dále 15,5 % spíše ne, 34,2 % částečně ano a částečně ne, 20,4 % částečně ano a 11,7 % s výrokem zcela souhlasilo. Konečně, na otázku, zda by měli být cizinci při nedostatku pracovních míst posláni domů, odpověděli dotazovaní následovně: 26,8 % nesouhlasilo zcela, 19,7 % částečně souhlasilo, 27,4 % se domnívalo, že částečně ano a částečně ne, 15,1 % spíše souhlasilo a 11,0 % souhlasilo zcela.
Studie brala v potaz také otázky, jako je sociální a politická deprivace (= nedostatečné uspokojení společenských a politických potřeb) respondentů. 13,0 % nesouhlasilo, 27,0 % spíše nesouhlasilo, 33,6 % spíše souhlasilo a 26,4 % zcela souhlasilo s tím, že nemá smysl se politicky angažovat. Dále 7,2 % zcela nesouhlasilo, 20,1 % spíše nesouhlasilo, 38,6 % spíše souhlasilo a 34,1 % zcela souhlasilo s výrokem, že lidé jako oni nemají na to, co dělá vláda, žádný vliv. Ohledně vlastní ekonomické situace ji 5,5 % vidělo jako velmi dobrou, 47,8 % jako dobrou, 32,2 % jako částečně dobrou a částečně špatnou, 8,6 % jako spíše špatnou a 4,1 % jako zcela špatnou. Ve vztahu k perspektivě německé ekonomiky v následujícím roce respondenti odpovídali, že bude velmi dobrá (0,3 %), dobrá (7,4 %), že bude částečně dobrá a částečně špatná si myslí 47,6 % respondentů, 28,7 % uvádí spíše špatná a 8,5 % dotazovaných říká, že zcela špatná.
Autoři studie k tomu píší, že „ekonomická deprivace ve svých různých variantách (subjektivní a objektivní, individuální a kolektivní) platí za jeden ze základních vysvětlujících faktorů pro antidemokratické a rasistické postoje“.
V případě důvěry v instituce se za rok 2016 ukázalo například, že mezi dotazovanými 65,5 % důvěřuje policii, 54 % justici, 44,2 % německému parlamentu, 38 % německé vládě, 36 % sociálním médiím a jen 31,1 % církvím a 23,1 % politickým stranám. Nedůvěra v instituce jde, jak autoři konstatují, ruku v ruce s míněním, že osudy země rozhodují „zcela jiné síly“. Kupříkladu 34,8 % dotázaných souhlasilo s tím, že politici a další vůdčí osobnosti jsou jenom loutky, které řídí síly v pozadí. Zcela s tímto výrokem nesouhlasilo 37,2 % dotázaných a 28 % si myslelo, že je to částečně pravda a částečně nikoliv.
V delších časových řadách studie konkretizovala vývoj v jednotlivých kategoriích pomocí grafů. Například ze studie vyplynulo, že německý šovinismus nejvíce narostl v roce 2012, poté výrazně poklesl, a od roku 2016 zase stoupá. Sociálně-darwinistické postoje se výrazně zvýšily v celoněmeckém kontextu po roce 2008. Xenofobie kumulovala mezi roky 2008 až 2014, poté se snížila, a nyní zase pomalu roste. Konečně antisemitismus v delší časové perspektivě v Německu ztrácí podporu a je na trajektorii dlouhodobého poklesu. Podpora autoritářských tendencí v Německu prochází od roku 2002 pravidelnými, ale mírnými vlnami, ukazuje studie, která shromažďuje data od roku 2002.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vss
