I když existují lidé, co mají hlad, zároveň je stále faktem to, že se v Evropě plýtvá tisíci tunami potravin. Přitom to jsou právě ty, které chudým lidem možná chybějí a mohly by jim být rozděleny. Potravinové banky mají tedy za cíl pomáhat člověku, kterému chybějí prostředky na živobytí tak, aby se mohl najíst. Chtějí zamezit podvýživě nebo špatné výživě. Současně tím však bojují i proti plýtvání. V současné době jich je na území naší republiky šest. V Praze, Ostravě, Liberci, Plzni, na Vysočině a v Ústeckém kraji v Litoměřicích.
„Potravinové banky shromažďují zdarma, většinou a nejčastěji od prvovýrobců potraviny, skladují a rozdělují je humanitárním nebo charitativním organizacím, aby pomáhaly potřebným lidem se najíst. Naše práce se přitom opírá o dobrovolnou bezplatnou pomoc a dárcovství, poněvadž odmítáme diktát peněz. Naopak máme snahu podporovat aktivní a odpovědnou solidaritu,“ řekl ParlamentnímListům.cz Martin Fabrice Plichta, který v tomto projektu působí jako ředitel.
Ročně projdou těmito bankami tuny potravin. Zkazit se nestihnou
Jak dodal, původně s nápadem zřídit potravinové banky přišel v devadesátých letech Ilja Hradecký (zakladatel Naděje, dnes předseda organizace). Kolem roku 2000 se však zdálo, že veškeré jeho snahy přijdou vniveč a skončí. Přesto se podařilo myšlenku na potravinové banky v Česku v roce 2006 obnovit. Jen pro obrázek pak stačí doplnit pár čísel. Například jen v roce 2009 bylo z těchto bank vydáno potřebným celkem 335,691 tun potravin – to jsou v přepočtu potraviny v hodnotě 18 794 727 korun.
Psali jsme:
Pokud by se však někdo domníval, že si do takové banky může přijít pro potraviny sám, byl by na omylu.
Fotogalerie: - Padělaná platidla
„Ne, my potraviny dodáváme organizacím. Za prvé vědí, co ti jejich klienti potřebují a také s nimi mají alespoň možnost dál pracovat, aby nemuseli v té bídě, pokud možno, zůstávat. Jedincům, kteří se na žádnou z těchto neziskových organizací neobrátí, pomoci nemůžeme. Jen v Praze ale mají z čeho vybírat, pokud vím, v hlavním městě jich je něco kolem devadesáti, v Česku pak 130. Ta síť, pokud má někdo zájem se zapojit, funguje – i přesto, že je oblast tohoto sektoru podfinancována,“ pokračoval dál Plichta.
Psali jsme:
Podle něj se chudí lidé vyskytují všude, ale u nás vnímá jako problém to, že se nikdo nesnaží podchytit ty lidi, kteří se pohybují těsně nad hranicí chudoby, ještě než do ní definitivně spadnou. „Hodně z nich by se jich asi dalo zachránit dřív. Poněvadž návrat po pádu na úplné dno je velmi těžký a podaří se opravdu jen poměrně malému zlomku osob,“ konstatoval dál pro ParlamentníListy.cz francouzský novinář a ředitel potravinových bank. Poukázal pak ještě na jeden zcela zásadní fakt, který nás odlišuje od ostatních zemí. Na exekuce.
Skandální exekuce ožebračují i slušné lidi, kteří padají na dno
„Ten systém vymáhání dluhů je v České republice naprosto skandální. Všude samozřejmě lidé do dluhů padají a pokud je nechtějí splácet, musí počítat s tím, že budou vymáhány, ovšem to, co se děje tady, je naprostá tragédie. Omluvitelné je vymáhání dluhu samotného, plus nějaké navýšení, ovšem nepochopitelné je to, že se ty původní, malé dluhy navyšují o sto i tisíce procent. Ten, kdo je za to odpovědný, zcela jistě věděl, komu tím bude nahrávat obrovské zisky do kapes – právníkům, exekutorům a dalším, co se na tom byznysu podílí. Ti lidé, mnohdy jinak velmi slušní, padají kvůli tomu do nenávratné chudoby, ožebračují se,“ poukázal Martin Fabrice Plichta na bolestný český nešvar, o kterém i zákonodárci rádi často hovoří, ale k podstatné změně již řadu let, kdy je jeho zrůdnost evidentní, dosud nikdy nedošlo.
Psali jsme:
Nicméně, vrátíme-li se k podstatě potravinových bank, ve kterých tedy může nakonec i pro lidi, kteří se ocitnou na dně kvůli dluhům vymáhaným exekucemi, jež nedávají lidem příliš šancí na to se z nich vymanit, spočívat tedy poslední pomoc, připomínají autoři myšlenky to, že každý má právo na takovou životní úroveň, která by byla s to mu zajistit jeho zdraví a blahobyt i zdraví a blahobyt jeho rodiny. Počítá se v to podle Všeobecné deklarace lidských práv a svobod (článek 25, odst.1) zejména výživa, šatstvo, byt a lékařská péče, jakož však i nezbytná sociální opatření. Z toho tedy podle této deklarace má mít každý též právo na zabezpečení v nezaměstnanosti, v nemoci, při nezpůsobilosti k práci, při ovdovění, ve stáří nebo v ostatních případech ztráty výdělečných možností, nastalé v důsledku okolností nezávislých na jeho vůli.
I proto se potravinové banky obracejí na aktéry v zemědělském a potravinářském sektoru, v distribuci potravin, výrobce a prodejce, poněvadž oni všichni mohou pomoci.
Psali jsme:
„Jak už jsem zmínil, posláním České federace potravinových bank, jak se přesně naše organizace jmenuje, je boj proti hladu a boj proti plýtvání potravinami. Ve svém poslání respektujeme Chartu evropských potravinových bank, která je nedílnou součástí našich stanov. Pomáháme jen na území České republiky,“ vysvětlil Plichta.
V bankách se pak za přísného dodržování hygienických zásad shromažďují zemědělské přebytky, přebytky produkce potravinářského průmyslu nebo neprodejné, ale poživatelné potraviny, také přebytky z veřejných jídelen a restaurací. Mohou se tam samozřejmě objevit i příspěvky shromážděné při veřejných sbírkách v supermarketech, ve školách atd. Podmínkou je jen to, že všechny takto získané věci musí být zdarma.
Potravinové banky zná už i historie ve světě i u nás
V roce 1967 John Van Hengel založil první potravinovou banku ve Phoenixu v Arizoně (USA) , aby čelil nárůstu chudoby a současně bojoval proti plýtvání potravinami.
Psali jsme:
V roce 1984 několik charitativních asociací založilo v Paříži první francouzskou – potažmo evropskou - potravinovou banku podle modelu amerických „Food Banks". Podle stejného principu potravinové banky vznikly ve více než 13 evropských zemích a jsou sdružené v národních federacích. Od roku 1986 se tyto federace spojily do Evropské federace potravinových bank (EFPB).
V roce 1992 založil v ČR Ilja Hradecký, zakladatel charitativní organizace Naděje, společně s dalšími Společnost pro rozvoj potravinových bank, o dva roky později Českou federaci potravinových bank. Česká federace v roce 2005 požádala o přijetí do Evropské federace potravinových bank, prošla a stále ještě prochází transformačním procesem s cílem naplnit ustanovení Charty evropských potravinových bank.
Od července 2005 jsou členy ČFPB tyto charitativní organizace: Adra, Armáda spásy, Emauzy, Maltézská pomoc, Naděje a Sdružení azylových domů.
Psali jsme:
Potravinové banky i jinde v Evropě
Od roku 1984 vznikají potravinové banky po Evropě, po dvaceti letech už bylo celkem 13 národních federací. V roce 2005 byly přijaté první německé a maďarské potravinové banky.
„Devět procent obyvatel Česka žije v současné době pod hranicí chudoby a potravinovou pomoc potřebuje. Protože se skupina obyvatel závislá na pomoci potravinových bank postupně rozrůstá, věřím, že je tato snaha užitečná,“ uzavřel Plichta.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
