Rtuť, arzen, olovo. Novohradsko zamořeno jedem z Rakouska? Místní se bouří

Spustit čtení článku
Tato funkce je dostupná jen pro přihlášené uživatele s aktivním předplatným typu Lepší čtení a vyšší. Předplatné můžete získat i zdarma, prozkoumejte možnosti předplatného.
  • hlasování v anketě pod článkem = 1 prémiový bod
  • zapnutí čtečky pro daný den = připravujeme
  • přehrání audiočlánku (TTS) = připravujeme
  • 28.08.2023 20:18 | Reportáž

    Jedovatý odpad v přírodě okolo Novohradských hor a v blízkosti zdroje známé minerální vody? Takovou otázku si kladou místní obyvatelé poté, co na několika místech objevili podezřelé hromady materiálu, kterým je nejspíš struska pocházející z Rakouska. Lidé nechápou, jak může někdo skladovat materiál obsahující toxické látky v takto citlivé přírodní oblasti, a obávají se otravy podzemních vod i rybníků. Objevil se rozbor, který mluví o přítomnosti arzenu, rtuti a dalších jedů.

    Rtuť, arzen, olovo. Novohradsko zamořeno jedem z Rakouska? Místní se bouří
    Foto: Radim Panenka
    Popisek: Lidé v Novohradských horách se bojí skládek strusky

    Přírodní park Novohradské hory, Šumava, Chráněná krajinná oblast (CHKO) Třeboňsko, stáčírna známé minerální vody, známé rybníky, farmy. Tato část jižních Čech je nejen oblíbenou rekreační destinací, ale též unikátním kusem téměř panenské přírody. 

    O to hůř nesou obyvatelé města Nové Hrady a okolních obcí existenci několika skládek strusky, která vzniká jako vedlejší produkt průmyslového procesu při tavení železné rudy. Obávají se, že skladování strusky, která může obsahovat řadu nebezpečných a jedovatých látek, mimo oficiálně povolené a schválené skládky, může kontaminovat podzemní vody, vodu v chovných rybnících a celkově znečistit tamní čistou přírodu.

    Podle sdělení tamních obyvatel, kteří se problémem měsíce zabývají, mají mít některé z místních samospráv k dispozici certifikát vypracovaný v Rakousku, jímž se prezentuje rakouská společnost, která na české území materiál na skládku vozí. Obsah těchto materiálů ale veřejnost nezná. Podobně jako mají existovat vyhotovené laboratorní rozbory skladované strusky, které rovněž dosud nebyly zveřejněny. 

    Existuje ovšem neoficiální rozbor, který si na vlastní náklady nechal zpracovat jeden z občanů. Přestože rozbor pochází z akreditované laboratoře, nejsou jeho závěry oficiálně uznatelné, protože byl zadán soukromě. A výsledky nepůsobí zrovna dobře. 

    Skládka uprostřed lesů a nedaleko této značky označující CHKO Třeboňsko a biorezervaci.

    Podle tohoto zkoumání obsahuje struska skladovaná na Novohradsku rtuť, arzen, baryum, beryllium, olovo a další kovy nebo též polycyklické aromatické uhlovodíky. Celá řada z těchto látek je toxická, nebo dokonce prudce jedovatá. Některé uhlovodíky mohou být dokonce karcinogenní. Výsledky rozboru v písemné podobě má redakce ParlamentníchListů.cz k dispozici.

    „Problém je v tom, že to, co je na korbě náklaďáku na rakouském území označováno jako struska, nebo dokonce nebezpečný odpad, se přejetím hranice na české území záhadně papírově promění na stavební materiál. Nikdo neví, jak je to možné, ale podle toho, co jsme měli možnost dosud vidět, to tak prostě je. Ten, kdo to dělá, asi umí leccos zařídit,“ prozrazuje pro ParlamentníListy.cz jeden z obyvatel Nových Hradů. Redakce jeho identitu zná a osobně s ním hovořila, pro účely tohoto článku ale jméno uvádět nebudeme.

    ParlamentníListy.cz oblast navštívily a měly možnost hovořit s celou řadou zdejších obyvatel. Někteří z nich se problematice skládek strusky věnují dlouho, snaží se na problém upozornit, pomoci s řešením, ale dosud marně. 

    „Všichni kolem toho našlapují po špičkách, jako by se báli. Pakliže na tom někdo vydělává stamiliony, což je náš podložený odhad na základě množství skládek, není to žádná sranda. Opatrnost je třeba, ale přece si nenecháme otrávit naši vodu, naši přírodu a naše rybníky?! Bojíme se i toho, že by toxické látky mohly poškodit Dobrou vodu, kterou tady stáčí Mattoni, dovedete si představit, co by to způsobilo?“ řekl nám další z angažovaných občanů, jehož identitu také z bezpečnostních důvodů nebudeme uvádět. 

    Minerální voda se stáčí v blízkém okolí.

    Faktem je, že jedna ze skládek se opravdu nachází jen pár kilometrů od místa, kde je minerálka známá pod názvem Dobrá voda stáčena. Skupina Mattoni 1873, která značku Dobrá voda vlastní, se touto otázkou zabývá. Podle sdělení, které mluvčí společnosti Lutfia Volfová nedávno poskytla serveru Echo24.cz, jsou zdroje přírodní minerální vody hlubinné a chrání je nepropustné horninové vrstvy s tím, že firma požádala o prověření u Českého inspektorátu lázní a zřídel.

    Nakolik jsou skládky hrozbou, by mělo být posouzeno řadou kontrol a rozborů, z nichž některé si zadávají také okolní města nebo obce. Například Nové Hrady.

    Strach místních obyvatel z potenciálně rizikových skládek potvrzuje ale i zastupitel Nových Hradů a předseda kontrolního výboru Zdeněk Dorschner. 

    „Tyto skládky se jeví jako ekologický problém pro okolí Novohradských hor a do budoucna to může způsobit obrovskou ekologickou zátěž. Očekáváme od vedení města Nové Hrady, že se problému věnuje a řeší to a bude o všem informovat občany. Dosavadní informace, které se objevily, jsou mimořádně znepokojivé a lidé jsou vystrašení,“ uvedl Dorschner pro ParlamentníListy.cz.

    Další ze skládek. Na první pohled by se zdálo, že jde o běžný kámen.

    Mluvčí České inspekci životního prostředí v nedávnem vyjádření pro Echo24.cz ovšem konstatoval, že na základě provedených kontrol nic závadného zjištěno nebylo.

    „Uvedené složení předmětného materiálu (struskového kameniva) je inspekci dlouhodobě známo z její kontrolní činnosti. Inspekce zahájila od 1. 1. 2021 celkem tři kontroly zaměřené mimo jiné na provoz skladu struskového kameniva v Byňově u Nových Hradů. Kontrolami zahájenými v roce 2021 nebylo zjištěno porušení platných právních předpisů v oblasti odpadového hospodářství při skladování struskového kameniva v Byňově, třetí kontrola zahájená v roce 2023 nebyla dosud ukončena. Ve věci nakládání se struskovým kamenivem v Byňově nebylo ze strany inspekce dosud zahájeno žádné řízení. Nicméně s ohledem na povinnost mlčenlivosti podle zákona o kontrole však není možné poskytnout bližší informace,” uvedl pro Echo24 mluvčí ČIŽP Jiří Ovečka.

    Vyjádření společnosti Voestalpine Stahl Linz GmbH

    Článek, který stojí čistě na údajných tvrzeních anonymních zdrojů a zcela vynechává nejen vyjádření námi zastoupené společnosti, ale i dozorového orgánu ČIŽP, zásadním způsobem poškozuje pověst společnosti Voestalpine Stahl Linz GmbH. Ve skutečnosti jde o vysoce kvalitní materiál pocházející z ocelárny v Linci, který se vyrábí v kontrolovaných podmínkách a má stále stejnou kvalitu.

    Konvertorová struska se celosvětově používá jako stavební materiál, zejména díky své pevnosti, která je v některých případech lepší než přírodní hornina. Voestalpine Stahl Linz GmbH vyrábí tento materiál za stále stejných a kontrolovaných podmínek a provází výrobní proces analytickými zkoumáními dle aktuálního technického standardu. Některé z Vámi uvedených látek, jako je například rtuť, nejsou a ani fyzikálně nemohou být součástí konvertorové strusky.

    Protože se stále objevují nesprávné informace o strusce, Voestalpine Stahl GmbH již v roce 2013 shrnula fakta o struskách v bílé knize "LD-struska: Data a fakta". Tento dokument byl vytvořen ve spolupráci s nezávislou ekologickou organizací Greenpeace a dokazuje, že materiál je zcela nezávadný.

    V Jihočeském kraji vhodnost použití strusky pro různé účely prověřil příslušný úřad ČIŽP. Kromě toho bylo při mnoha kontrolách a po důkladné analýze materiálu ČIŽP potvrzeno, že jeho použití je zcela legální a nejsou žádné obavy ohledně jeho využití jako vysoce kvalitního stavebního materiálu. Překvapuje nás, že jste tento orgán, který disponuje všemi daty a analýzami, při přípravě článku vůbec neoslovili.

    Rád bych dodal, že struska vyrobená v Třineckých železárnách je vyráběna stejnými procesy jako v Rakousku a je v Česku běžně používána jako stavební materiál bez jakýchkoliv obav. Využitím konvertorové strusky se šetří přírodní zdroje kamene a významně tak přispívá k cílům recyklace a oběhového hospodářství. Díky tomu není nutné ničit krajinu a otevírat nové lomy, což aktuálně v Jihočeském kraji hrozí. V příloze pak zasílám certifikát, který potvrzuje nezávadnost materiálu.

    Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

    Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

    reklama

    autor: Radim Panenka

    Ing. Martin Kukla byl položen dotaz

    EET

    Pane Kuklo, o co opíráte vaše tvrzení, že by EET do státního rozpočtu přineslo desítky miliard? Víte, jak to chodí? Buď za něco zaplatíte méně, a bez papíru nebo více s papírem. Co myslíte, že si většina lidí, co počítá každou korunu vybere? A co tedy řeší EET? Já vám to řeknu, vůbec nic.

    Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


    Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

    Uživateli nejlépe hodnocený komentář

    Česko, Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré DiskuseJirka Nový , 29.08.2023 8:18:00
    Takže nejen krmelec Evropy, ale i popelnice. Skvělý výsledek 30. let budování demokracie.

    |  8 |  0

    Další články z rubriky

    Deset let od únosu Pavla Buráně. Stále věří ve spravedlnost a nevzdává boj proti justiční mafii

    9:47 Deset let od únosu Pavla Buráně. Stále věří ve spravedlnost a nevzdává boj proti justiční mafii

    Dne 7. října 2014 začal příběh, který dodnes Pavla Buráně pronásleduje. Úspěšný podnikatel, který dn…