Proč by měl být člověk hrdý na to, že je Moravan?

Každý člověk by měl být hrdý na své rodiště, na svoji zem. Já se narodil na Moravě a ta mi přirostla k srdci. Velká Morava je obecně známá jako období příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje v roce 863, jako éra mocných knížat z rodu Mojmírovců s bohatou kulturní historií, což dokládají archeologické výzkumy v oblasti jižní Moravy. Součástí dějepisu by měla být i kniha Dušana Třeštíka „Vznik Velké Moravy“. Tam se dozvíte vše podstatné. Za oficiální datum vzniku Velké Moravy je uznáván rok 833. Ale již v letech předcházejících začal postupný proces sjednocování kmenů obývajících Moravu. Po seznámení se s historií musí být všichni lidé na Moravě hrdi na svoji zem. Víc toho o ní zpravidla lidé nevědí. Především pak mladým lidem to současná vládní garnitura upírá.

Když je řeč o mladých lidech, vaše strana se prý těší poměrně slušné oblibě právě u mladé generace. Co je k tomu podle vás vede?

Mladí lidé jsou vzdělaní a zvídaví. Od nepaměti se pokouší odhalovat to, co se před nimi ukrývá. Právě mladý člověk využívá internet a snaží se dozvědět co nejvíce. A právě zde se jim strana Moravané prezentuje svým programem, který je jim bližší než současná ideologie vládnoucích stran. Vidí, že za 22 let jejich vlády jsme se nikam nepohnuli, ba naopak. Strana Moravané ve svém programu dlouhodobě prosazuje zrušení krajů již od vzniku krajského uspořádání a vytvoření samosprávy na Moravě. A právě rozhodovat o samosprávě se nebojíme nabídnout mladým lidem a to na všech stupních vládnutí. Ve svých obcích, městech, ve svém svébytném regionu a rovněž na celostátní úrovni. Současní politici jim dennodenně dokazují, že od nich se zlepšení nedočkají. Oni se totiž ve své aroganci dokonce odmítají s nimi i bavit.

Jak se díváte na aktuální dění na české politické scéně?

Tak jako většina obyvatel České republiky, ale soustředím se jen na Moravu. Dosavadní vývoj po roce 1989 nenaplňuje představy moravských občanů o spokojeném životě. Pražská vláda nezohledňuje potřeby Moravanů, krajská zastupitelstva na Moravě nemají potřebné kompetence, ani finanční prostředky k rozvoji moravského území a moravská města a obce nemají k dispozici ani tolik finančních prostředků, aby zajišťovaly základní potřeby svých obyvatel. Tento stav je pro nás, obyvatele ještě v minulém století svébytné a samosprávné Moravy, neudržitelný. Vláda ignoruje přání těch, co je volili. Všechny předvolební sliby vzaly brzy za své. Trojkoalice se rozpadla a současný slepenec se drží jen díky tomu, že poslanci nechtějí ztratit svoje výhody a neskutečné platy. Lidé už mají všeho dost a věřím, že už na podzim v krajských volbách jim to pořádně sečtou.

To však platí i o ČSSD. Její senátoři se svými rozhodnutími o loterijním zákonu a zdanění hazardu přičinili o to, že Kalouskem proklamované úsloví o podpoře malých kluků v trenýrkách donutilo rodiče těchto dětí, aby jim trenýrky koupili ze svého, pokud chtějí, aby jejich děti se i v současných složitých podmínkách dál věnovaly sportu a nevysedávaly doma u počítačů. Byli to rovněž senátoři ČSSD, kteří zabránili přijetí zákona o zrušení imunity, aby se v zápětí divadelním způsobem horlivě bili za vydání svého hejtmana do vyšetřovací vazby. A tak bych mohl pokračovat, třeba v zametání korupčních afér pod koberec, vyplácení zlatých padáků, zatímco důchodce málem připravili o důchody a řadu dalších nepopulárních rozhodnutí.

Kde jsou podle vás kořeny současného stavu české společnosti?

Vše začalo nesmyslnou kuponovou privatizací a snahou některých mocných urvat si z republikového sousta co nejvíce. Pokračovalo to likvidací prosperujících podniků. Mezi nejmarkantnější zlodějiny patřilo doslova rozkradení SAZKY a. s. a to před zraky úředníků Ministerstva financí a všech těch papalášů, kteří se nechovali s péčí řádných hospodářů. A za milionové tantiémy drželi pusy a říkali si to, co stále víc letí - po nás potopa.

Kdo by měl být příštím prezidentem a proč?

Příštím prezidentem by podle mě měl být Tomio Okamura. Sledujeme jeho názory, jeho vystoupení v televizi. Dá se mu věřit v tom, co říká. Navíc stojí za Moravou, protože je rodák z Bystřice pod Hostýnem. Chtěli jsme ho proto mít na své kandidátce už pro krajské volby s tím, že bychom ho podpořili i v senátních volbách, ale to se nám nepovedlo, protože jsme začali jednat pozdě.

Zmínil jste krajské volby. Co je potřeba z vašeho pohledu prioritně změnit ve Zlínském kraji?

Tak než bychom přistoupili k radikálním změnám, tak bychom tyto kraje zrušili. Kraje v současném uspořádání, by měly spravovat a dohlížet nad své územními celky. To znamená, že jejich úkolem je sloužit všem občanům jednotlivých obcí a měst. Mezi nejvýznamnější, ale mnohdy pro občana  neviditelné,  patří správa evropských dotací. Přímo na občana pak dopadá vytváření nových pracovních míst, zabezpečení dostupné zdravotní péče, regionální i vysoké školství, veřejná doprava, správa komunikací. Chod kraje je určován politikou jeho zastupitelstva, především radních. Ale o tom, jak se svého úkolu zhostili, se můžeme jen těžko přesvědčit. Žádné konkrétní a ucelené informace kraj nezveřejňuje. Vše umně zaobalí miliony, jejichž účel je nejasný, natož abychom se dozvěděli, kam doputovaly.

Řekne se, že doputovaly třeba do zdravotnictví a přitom se Zlínská nemocnice topí v dluzích, ruší se nesystematicky mateřské, základní i střední školy a  mladé rodiny, které chtějí do práce, nemají děti kam dávat. Ruší se spousta spojů a ty co zůstávají, jsou zastaralé a nekvalitní. Někdy musíte projít i dva vagóny, abyste našli fungující dveře. Katastrofální vsetínské vlakové nádraží se mělo začít opravovat před rokem a dodnes silní muži sundávají stařenky do hlubokých propadlišť. Kraj neřeší ani další problém, jakým se stala průmyslová zóna v Holešově. Výsledkem činnosti kraje jsou i silnice II. a III. třídy, nekvalitní potraviny a výčet by mohl pokračovat. Všude vidíme, že kraj je nefunkční a od svého zřízení stagnuje. Množí se korupce, kamarádičkování, klientelismus. Voliče by mělo zajímat, co pro ně volení zástupci udělali, co vlastně vyřešili a jak plní své předvolební sliby. Vsetínský okres doplácí na to, že ze Zlína za kopec Syrákov není vidět.

Proč se podle vás Češi brání obnovení Moravy jako samosprávného území?

Protože si uvědomují, že bez peněz z Moravy by si i oni museli více odtrhávat od pusy. Krajská zastupitelstva, složená vesměs z členů vládních stran, se chovají loajálně a poslušně k nabubřené Praze a jsou jen prodlouženou rukou Nečasovy vlády – nevlády. Moravané chtějí oslovit především moravské voliče. A záleží jen na nich, komu uvěří a komu sají svůj hlas.

Jak by se žilo v samostatném moravském státě, pokud by se Morava v roce 1991 osamostatnila?

O osamostatnění nikdo příliš neuvažoval. Vždy hovoříme jen o samosprávě a to je podstatný rozdíl. Pokud by tehdejšího uznávaného představiteli Moravanů doc. PhDr. Boleslava Bártu nezastihla při diskusním vystoupení, kdy hovořil zejména o výsledcích Sčítání lidu z března 1991, ve kterém se spontánně přihlásilo k moravské národnosti více než 1,3 milionu obyvatel srdeční slabost, na jejíž následky zemřel, mohl bych Vám to dnes říci s hrdostí a přesně.  Během krátké doby dokázal tento skvělý leader motivovat velké množství lidí, kteří se následně angažovali ve snaze o obnovení moravské samosprávy. Boleslavu Bártovi nicméně nikdy nešlo o rozbití Československa, sám byl velkým zastáncem trojfederace. Před volbami v roce 1990 se stal prvním předsedou nově vzniklého Hnutí za samosprávnou demokracii a zároveň se stal trnem v oku pro řadu lidí prahnoucích po moci.

Jaký ze sousedních národů je Moravanům nejblíže a proč?

Po  linii státního uspořádání je to Spolková republika Německo, kde vše o co usilujeme již léta funguje. Co se týká lidského hlediska pak je to jednoznačně Slovensko. Důvod je jednoduchý. Na bratislavském hradu najdete velkomoravskou síň slávy. U nás naopak ze zámku zmizela do Prahy i vzácná Muchova Slovanská epopej.  Problém je u nás třeba jen vyvěsit na obecní úřady moravské vlajky na svátek Cyrila a Metoděje. Nejkřiklavější příklad arogance vůči Moravě a Slezsku se objevil nyní při fotbalové horečce spojené s EUREM 2012. A to s odkazem na zákon o užívání státních symbolů, který jasně říká, že velký státní znak, obsahující i moravskou a slezskou orlici, se užívá k zevnímu označení dresu sportovců reprezentujících Českou republiku. Fotbalisté původní znak nahradili českým lvem a obě orlice nahradil pouze fotbalový míč. Že by symbolika toho, že se do něj kope? Přitom naši fotbalisté nejsou jenom reprezentanty Čech, ale České republiky  a měli by to respektovat. Vždyť my na Moravě a ve Slezsku je máme stejně rádi a stejně jim fandíme,akorát s tím rozdílem, že nehopsáme při tom a neprovoláváme to nevkusné „Kdo neskáče, není Čech“.

Jaký je váš vztah k Čechům?

Stejný jako k Moravanům, Slezanům a Slovákům. Já nerozlišuji člověka podle toho, odkud je, ale jak se ke mně chová. A v Čechách mám spoustu dobrých přátel a znamenitých lidí. My přece nikdy nehodláme společně proti sobě bojovat. Snahou nás obou ale musí být zajištění důstojných podmínek obyčejných lidí.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.