Sesazení Tomia Okamury: Takhle to dopadne. Počty hlasů, kličky, finty jeho odpůrců... Čtěte

30.04.2018 10:28

Sociální demokraté chtějí, aby jim vládní hnutí ANO pomohlo sesadit Tomia Okamuru (SPD) z funkce místopředsedy Poslanecké sněmovny. ParlamentníListy.cz prozkoumaly proces sesazování člena vedení Sněmovny z hlediska zákona o jednacím řádu. Z analýzy plyne, že bez dohody nejen s premiérem v demisi Andrejem Babišem (ANO), ale i s komunisty, to legálně proveditelné není.

Sesazení Tomia Okamury: Takhle to dopadne. Počty hlasů, kličky, finty jeho odpůrců... Čtěte
Foto: Hans Štembera
Popisek: Tomio Okamura ve sněmovně

Předseda SPD Tomio Okamura byl zvolen místopředsedou Sněmovny již na ustavující schůzi. V tajné volbě, takže nelze stoprocentně říci, kterými hlasy. Ale počty zhruba odpovídají neformální hlasovací koalici stran ANO + SPD + KSČM.

Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, připouští možnost odvolání předsedy nebo místopředsedy Sněmovny. Podle § 31 však návrh na odvolání musí být předložen dvěma pětinami poslanců. Což je 80 poslanců, kterými ČSSD nedisponuje. Sociální demokraté mají po debaklu v podzimních volbách ve Sněmovně pouze 15 poslanců. Tedy stejně jako komunisté. Z hlediska volebního výsledku skončili socialisté mezi stranami, které se do Sněmovny dostaly, čtvrtí od konce. Méně poslanců mají už jen lidovci, kterých je 10, TOP 09 se 7 poslanci a Starostové, kterých bylo zvoleno 6.

Anketa

ČT odvysílala úspěšný film Metanol. Myslíte si, že stát ošetřil věci tak, aby se ,,Metanolová aféra" už nemohla opakovat?

4%
96%
hlasovalo: 3190 lidí

SPD je naopak třetí nejsilnější stranou ve Sněmovně. Mají stejně jako Piráti 22 poslanců. Početnější je už jen poslanecký klub ODS s 25 poslanci. A vládní hnutí ANO, které má ve Sněmovně 78 členů.

Z uvedeného výčtu vyplývá, že pokud by návrh sociálních demokratů odmítli spolupodepsat poslanci za ANO, tak by ČSSD měla teoreticky možnost se spojit s pravicovou opozicí a Piráty.

Spolu s ODS, Piráty, TOP 09, lidovci a Starosty, by teoreticky mohli dát dohromady 85 podpisů. Což by k předložení návrhu na odvolání Okamury z místopředsednického křesla stačilo.

Zdaleka však není jisté, že by se pod příslušnou listinu všichni poslanci těchto stran podepsali. Již během ustavující schůze Sněmovny byl ze strany vedení tzv. Demokratického bloku, který sdružuje poslance za ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a Starosty, kritizován Václav Klaus mladší, který při potvrzování zvolených předsedů výborů plénem Sněmovny veřejně hlasoval i pro zástupce SPD. Svůj postup zdůvodnil tím, že předsedové výborů byli zvoleni na základě dohod politických stran. A že rozdělení předsednických křesel respektuje volební výsledek a odpovídá zásadě poměrného zastoupení.

Jedna věc je ovšem něco navrhnout – a druhá věc je v hlasování to prosadit. A na to sociální demokraté při plné účasti nemají dost hlasů ani s občanskými demokraty, topkou, lidovci, Starosty a Piráty. Bez toho, že by se k nim přidalo Babišovo vládní hnutí ANO, se nemohou dostat na počet 101 a více hlasů, které jsou podle jednacího řádu Sněmovny k odvolání místopředsedy nezbytné. Dokonce, i kdyby se k celé pravici, socialistům a Pirátům teoreticky přidali komunisté, tak dají dohromady pouze rovnou polovinu hlasů. A jeden by jim chyběl. Tuto možnost však asi můžeme vyloučit, protože KSČM vždy prosazovala zásadu obsazování funkcionářských křesel podle systému poměrného zastoupení. Nesouhlas komunistů s návrhem ČSSD ostatně na jednání o sestavení vlády minulý čtvrtek tlumočili vedení ČSSD i předseda KSČM Vojtech Filip a předseda komunistického poslaneckého klubu Pavel Kováčik. Z uvedeného lze vyvodit, že pokud Okamurovi místopředsednickou židli nepodtrhne Babiš, tak v ní bude pevně sedět až do sněmovních voleb.

Socani z nějakého důvodu jeho odvolání považují za svoji největší prioritu. Což za ně vyjádřila v minulém týdnu ve svém vyhlášení bývalá ministryně školství Kateřina Valachová. Zřejmě to považují za důležitější i než zvyšování platů učitelů. O nutnosti prosadit zvyšování platů učitelů, nebo lékařů a sester či policistů a hasičů sociální demokraté žádné zvláštní usnesení neschválili. Zato se však na jednání Ústředního výkonného výboru (ŮVV) v sobotu 28. dubna v Hradci králové usnesli, že požadují odvolání nejen Okamury z funkce místopředsedy Sněmovny, ale všech poslanců za SPD z funkcí ve vedení sněmovních výborů a komisí. ÚVV navíc sociálním demokratů zakázal na centrální úrovni i veškerou spolupráci s SPD. Stejně jako si socialisté v roce 1995 usnesením bohumínského sjezdu zakázali vládní spolupráci s KSČM. ÚVV je mezi stranickými sjezdy nejvyšším orgánem.

K praktickému naplnění tohoto požadavku by však potřebovali hlasy nejen Babišova hnutí ANO, ale ještě nejméně části pravicové opozice nebo Pirátů. ČSSD spolu s ANO disponuje ve Sněmovně pouze 93 hlasy.

Prakticky vyloučené je s ohledem na jednací řád Okamurovo sesazování „nadivoko“. Tedy tak, že by bod byl navržen třeba v době Babišovy nepřítomnosti např. z důvodu zahraniční cesty. V některých mainsteamových médiích se o této možnosti spekulovalo s tím, že by se při hlasování část poslanců ANO jakoby „utrhla“ a podpořila odvolání Okamury. Tato možnost je však vyloučená nejen proto, že poslanci za ANO se chovají jako Babišovi zaměstnanci. A když nemají od svého šéfa rozkaz, tak raději nedělají nic. Což se ukázalo v případě návrhu na projednání pozice ČR k reformě evropské azylové politiky Dublin 4. Tento bod navrhla zařadit do programu prosincové schůze SPD. Pokud by návrh prošel a Sněmovna odhlasovala odmítavé stanovisko, tak by tento postoj byl pro vládu závazný. A premiérovi by nezbylo nic jiného než jej v Bruselu tlumočit. Usnesení Sněmovny ve věcech evropské legislativy totiž vládu podle Ústavy a jednacího řádu zavazuje. Návrh byl však SPD předložen v době, kdy byl Babiš už v Bruselu, kam odletěl již dva dny před samotným zasedáním k poradě s ostatními premiéry zemí Visegradské čtyřky. Ani předsedovi poslaneckého klubu ANO Jaroslavu Faltýnkovi se nepodařilo Babišovi dovolat, aby zjistil šéfův názor. Takže se poslanci ANO při hlasování o návrhu raději zdrželi.

Tomio Okamura

  • SPD
  • Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD)
  • místopředseda PS PČR

Jednací řád navíc proces odvolávání členů vedení Sněmovny vyhradil do samostatného ustanovení již zmíněného ustanovení § 31. V tomto případě tedy nelze použít procedurální fintu v podobě „zabalení“ návrhu pod všeobjímající bod „změny v orgánech Sněmovny“. Na začátku každé schůze si Sněmovna stanoví program jednání a pořadí jednotlivých bodů. Návrh programu předkládá poslancům předseda Sněmovny na základě podkladu vypracovaného organizačním výborem. Podle § 54 odst. 5 jednacího řádu sice může poslanecký klub nebo i jednotlivý poslanec navrhnout změnu pořadí projednávaných bodů, nebo i rozšíření programu o nový bod. O tomto návrhu se pak hlasuje. Za takový návrh však nemůže být označeno zařazení nového bodu, v jehož rámci by bylo „schováno“ odvolání místopředsedy Sněmovny. K tomu, aby se o odvolání Okamury mohlo začít vůbec hlasovat, je nutné, aby návrh byl předložen písemně nejméně 80 poslanci. Jak je to stanoveno v § 31 jednacího řádu.

Sociální demokraté sice mohou třeba i jedním svým poslancem navrhnout zřízení nového orgánu.

Například nové sněmovní komise, v jejímž čele by mohl stanout jejich bývalý předseda poslaneckého klubu Roman Sklenák. Ten se do Sněmovny nedávno vrátil poté, kdy se poslaneckého mandátu vzdal bývalý premiér Bohuslav Sobotka. A protože „naskočil“ až v průběhu volebního období, a tedy po skončení ustavující schůze Sněmovny, tak na něj žádné „koryto“ v čele výborů nebo komisí nezbylo. Sněmovna sice výbory a komise zřizuje na své ustavující schůzi. Nový orgán však může vzniknout i v průběhu volebního období. V rámci takového nově navrženého bodu však není možné sesazovat ani Okamuru ani jiné poslance za SPD ze sněmovních funkcí. I kdyby se o to někdo pokusil a předsedající schůze o tom chtěl dát hlasovat, tak takový návrh mohou podle podle § 54 odst. 6 zablokovat vetem dva poslanecké kluby nebo 20 poslanců. K zablokování takového postupu by tedy SPD nepotřebovala ani poslanecký klub KSČM. Jejích 22 poslanců by na to stačilo.

Podobná je situace i v případě předsedů výborů. Za SPD byl podle stranických dohod zvolen předsedou hospodářského výboru Radim Fiala a v čele bezpečnostního výboru stanul Radek Koten. V rámci výboru mohou podle § 35 odst. 4 jednacího řádu dvě pětiny jeho členů navrhnout volbu nového předsedy.  Hospodářský výbor má 23 poslanců a návrh na převolbu předsedy by tedy muselo předložit 10 poslanců. Bezpečnostní výbor má 18 poslanců, takže návrh by musel být předložen nejméně 10 poslanci.

V minulém volebním období proběhl pokus o „puč“ ve školském výboru. Návrh na sesazení tehdejšího předsedy Jiřího Zlatušky (ANO) předložila jeho stranická kolegyně Ivana Dobešová. Ve výboru její návrh podpořila celá opozice a poslanci za ČSSD. Puč však ztroskotal na nutnosti potvrdit volbu nového předsedy výboru celou Sněmovnou. Celá Sněmovna tehdy výměnu předsedů nepotvrdila.  Do doby potvrzení nového předsedy plénem Sněmovny zůstává ten původní podle § 35 odst. 5 jednacího řádu stále ve funkci.

Bez návrhu z výboru ale Sněmovna nemůže jako celek již zvoleného a řádně potvrzeného předsedu výboru sama odvolat.

Vzhledem k popsaným početním stavům tedy i Radek Koten a Radim Fiala budou na svých předsednických židlích sedět pevně tak dlouho, dokud se jim je premiér v demisi Andrej Babiš nerozhodne podtrhnout.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Martin Kunštek

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Sekyra jak prase? Tyhle peníze chce ČT. Z jednání se chodilo „na slovíčko“ ven, tak ostré to bylo

4:38 Sekyra jak prase? Tyhle peníze chce ČT. Z jednání se chodilo „na slovíčko“ ven, tak ostré to bylo

Rada ČT by měla příští středu schvalovat rozpočet veřejnoprávní televize na rok 2020. ParlamentnímLi…