Podle zjištění STEM důvěra ve členy vlády neustále klesá. Jednoznačnou odpověď – tedy to, že vládě věří určitě – odpověděla jenom dvě procenta dotázaných. Naopak důvěra v prezidenta Václava Klause je vysoká stabilně. Nyní mu věří 70 procent lidí, nejvíce pravicově orientovaných (80 procent), ale také 60 procent voličů KSČM či těch, kteří se nehlásí k žádné straně.
Sociolog a ředitel agentury STEM Jan Hartl tyto výkyvy u podpory lidí, tedy, že zjednodušeně řečeno věří víc Klausovi, než Petru Nečasovi, vysvětluje tím, že prezident nese především roli ceremoniální, čímž pak z podstaty věci je institucí váženou. Jenže kabinet již tuto váženost jaksi postrádá, neboť není schopen naplňovat základní předpoklady, to znamená obhájit a prosadit program v myslích lidí. „Tam je ten hlavní problém,“ uvedl Hartl pro ParlamentníListy.cz.
Má problémy s důvěrou, když vstupuje do exekutivní politiky
„Václavu Klausovi se naplnění prezidentské role téměř vždy dařilo. Samozřejmě problémy se u něj projevovaly tehdy, když vehementně vstupoval do běžné exekutivní politiky – tam totiž prezident vstupovat může pouze, když uklidňuje nějaké rozpory a protiklady. Když ale vstupuje do politiky v roli usmiřovatele, tak veřejnost to mnohdy nenese dvakrát příznivě a tam se proto začínají v přízni objevovat protiklady. Klaus ale naplňuje předpoklady na formální hlavu státu, tedy důstojný úřad,“ vysvětlil Hartl.
Podle něj může mít ale tzv. dobré body u lidí i příští hlava státu, a to bez ohledu na to, kdo na Pražském hradě nakonec zasedne. Bude tam ale jedno platit stále: musí vyhovovat ideální představě prezidentské role. „Pokud v tomto ohledu vše dobře dopadne i u příštího prezidenta, tak by tam výraznější rozdíl v důvěře ani být neměl. On ten nástupce sice nemusí mít tak výrazná čísla jako Václav Klaus, ale měl by splňovat jednu věc - měl by být respektován většinou lidí, což se dá předpokládat právě v této ´lidové´volbě,“ zmínil sociolog.
-
TÉMA: Přímá volba prezidenta
Hartl poukázal i na další čísla a ta se týkají důvěry v Poslaneckou sněmovnu. Dolní komoře sice věří více občanů než kabinetu, ale přesto stále méně, než Senátu. Zatímco horní komora se drží na stabilních dvaceti osmi procentech, dolní komoře podle STEM důvěřuje jen 24 procent lidí.
Problém je v tom, že neumí program obhájit v myslích lidí
Má ale vláda dolů body hlavně proto, že se zhoršuje ekonomická a hospodářská situace státu a tak si to lidé takto propojují? Ono to je podle Hartla trochu složitější. „Vláda totiž není schopna naplňovat základní předpoklady, to znamená obhájit a prosadit program v myslích lidí a tam je ten hlavní problém,“ vysvětlil.
To, že lidé vždy věří více úřednickému kabinetu – podle STEMu totiž pád vlády po vyslovení nedůvěry Poslaneckou sněmovnou v březnu 2009 vedl k vytvoření úřednické vlády Jana Fischera, která si ale nebývale udržela důvěru pravicově orientovaných lidí, ale i středu a levice - jsou sice dle Hartla obecné věci, ale ono jde tady spíše o to, že vládu stahuje dolů rozhádanost na politické scéně, partajní politikaření a lidé v tom nevidí tah na branku a snahu řešit aktuální problémy.
„Právě v tom je pak často rozdíl mezi vládou politickou a úřednickou, neboť přece jen ta politická vláda má na své straně politické strany a ty lidé vnímají často velmi negativně,“ připomněl Hartl ParlamentnímListům.cz.
Zeman měl čísla lepší...
Kdyby ale v kabinetu byli spíše odborníci a ne političtí barti, byla by pak důvěra vládě větší? „Samozřejmě, že naděje umírá poslední, ale v tomto ohledu bych řekl, že vládne stále velká skepse,“ zmínil Hartl k dotazu a vzpomněl si, že například u Zemanovy vlády čísla STEMu byla ve vztahu k důvěře často i přes padesát procent. Připomeňme, že právě expremiér Miloš Zeman často hovoří o tom, že si on za ministry zvolil odborníky, ale dnes tam jsou převážně úředníci.
„Co bych tady radil případně novému premiérovi je to, aby otevřeně lidem vysvětloval svou politiku a hovořil vždy jasně a srozumitelně a bez politických vytáček,“ podotkl Hartl.
-
CVVM , FACTUM INVENIO , SANEP , SC&C , STEM , Médea Research
Být senátorem je „ctihodnějí džob“
Že mají lidé větší důvěru v Senát, nežli ve sněmovnu, tak to je podle Hartla pak často problém toho, že mají občané možnost se v televizi dívat na přenosy ze sněmovny. „Tak proto laickému oku připadá senátní komora důstojnější,“ řekl a připomněl, že ale právě Senát dlouhodobě bojoval o důvěru veřejnosti. Ovšem postupně ji získal.
„Když senátoři někde vystupují, tak jsme i my vysledovali, že je to pro lidi zajímavější, než když vystupují poslanci. Stále to ale ani tam není s podporou lidí tak valné, i když si Senát krůček po krůčku získává mezi lidmi větší prestiž. Ona je ale každá smysluplnost úřadu rovna tomu, jak se těší u vážnosti lidí,“ dodal a nakonec se zamyslel i nad propadem důvěry lidí v Poslaneckou sněmovnu. Nad tím se totiž jen tak nedá mávnout rukou. Proč?
„V některých momentech byla dokonce důvěra veřejnosti u dolní komory až téměř devadesátiprocentní, až to šlo k současným číslům. To vše je ale rub a líc důvěry lidí politickým stranám a ke způsoby politiky vzájemného napadání. Oni totiž naši občané požadují od politiků, aby se vzájemně domluvili, neboť přemýšlejí v rovnici: ´my si vás platíme ze svých daní a vy máte povinnost se domluvit´,“ uzavřel Hartl pohled sociologa nad čísly.
Dodejme, že dolní komora parlamentu se těší největší oblibě u pravicových voličů, u ODS i TOP 09 je to celá polovina. Nejméně jí věří nevoliči, pouhých osm procent.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
