Jedná se o krok v justici velmi nestandardní, avšak tímto počinem již nedošlo k nápravě stavu, když na původní nesprávnou protokolaci se přímo odvolává předsedkyně senátu v celkem 107 bodech odůvodnění odsuzujícího rozsudku.
Pochybnosti přitom vykazuje už samotné vyhlášení tohoto rozsudku.
To bylo po závěrečné řeči státního zástupce, který místo trestu navrhnul obžalované v plném rozsahu zprostit, až třikrát odročeno, když k vyhlášení následně došlo až 26 dní po závěrečných řečech, a ještě v samotný den vyhlášení byl rozsudek odročen z 08:45 na 09:45 s odůvodněním, že senát se ještě radí.
Na písemné vyhotovení rozsudku se čekalo více než půl roku. Po jeho obdržení byli obžalovaní nuceni konstatovat, že samotný výrok rozsudku tak, jak byl dne 26. 8. 2019 vyhlášen, není ve shodě s obsahem písemného vyhotovení jeho výrokové části.
V důsledku těchto rozporů došlo kupříkladu k navýšení škody u obžalované Fröhlichové o 49 milionů korun proti škodě, která byla obžalované soudem vyhlášena ve výroku rozsudku. Výše škod pro některé poškozené byly vzájemně popřehazovány. Obžalovanému Trokanovi byl v písemném vyhotovení zabaven obraz malíře Josefa Šímy, kterého propadnutí původně nebylo soudem v ústním výroku rozsudku oznámeno, škoda za dílo Václava Špály byla soudem v písemném vyhotovení výroku rozsudku změněna z vyhlášených pěti milionů na 2,6 milionu korun, přičemž není vůbec zřejmé, jakým způsobem krajský soud k takovéto sumě dospěl.
Mnohem závažnější skutečností však je, že ve smyslu, jakým byl pozměněn písemný výrok rozsudku proti jeho vyhlášení dle zvukového záznamu, byl údajně Krajským soudem upraven také protokol z hlavního líčení ze dne vyhlášení rozsudku.
A to tak, aby odpovídal písemnému vyhotovení, nikoliv zvukovému záznamu. Jinými slovy řečeno: předsedkyně senátu zřejmě řekla něco jiného, než jak byla její slova zaznamenána písemně.
Ani při této opravě však nedošlo k opravě všech rozporů mezi výrokem rozsudku tak, jak byl vyhlášen, a jeho písemným vyhotovením, vůči čemuž obžalovaní podali stížnost. Ta byla posléze Vrchním soudem v Praze shledána jako opodstatněná.
Pochybnosti vzbuzuje postup Krajského soudu i v tom směru, kdy obhajobou byly ve stejný den podány Krajskému soudu dvě stížnosti do dvou usnesení. Je to již zmiňovaná stížnost o opravě výroku rozsudku a stížnost o vyhotovení doslovné protokolace.
Ani soudem dodatečně vyhotovená doslovná protokolace totiž v některých zásadních pasážích neodpovídala zvukovým záznamům.
Tato půl roku zadržovaná stížnost bude projednávaná senátem Radka Hartmanna na Vrchním soudě v Praze.
Pochybení soudkyně Říhové při vyhotovování protokolace o hlavním líčení bylo shledáno opodstatněným také ministerstvem spravedlnosti. Z podkladů, jež má redakce k dispozici, vyplývá, že v průběhu řízení došlo k pochybením v protokolaci i při vyhotovování rozsudku.
Předsedkyně Říhová podle našich informací spolu se stížností obžalovaných poslala k projednání odvolacímu soudu také odvolání obžalovaných, ačkoliv odvolacímu soudu neposlala samotný rozsudek. Až poté, co odvolání obžalovaných poslala na Vrchní soud, si vyžádala od všech obžalovaných vrácení rozsudku, aby v něm mohla opravit vady, které jí byly nařízeny k opravě Vrchním soudem na základě stížnosti obhajoby. Jedná se o postup zcela nestandardní.
V příštím textu přinesou ParlamentníListy.cz zřetelné rozpory mezi zvukovým a psaným záznamem výpovědí některých svědků.
Naše zjištění jsme rovněž zaslali na Krajský soud v Praze se žádostí o vysvětlení.
Podle slov předsedy senátu Krajského soudu v Praze Jiřího Wažika, který je současně tiskovým mluvčím trestního úseku, však soudkyně Říhová „za svým rozhodnutím pochopitelně i v dílčích částech stojí“ a žádné rozpory, jimž se věnujeme, nespatřuje.
Celou reakci, kterou ParlamentníListy.cz obdržely, přineseme v následujícím materiálu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tomáš A. Nový
