Incident, který se ve volební sobotu 27. ledna odehrál v pražském TOP Hotelu, kde měl svůj volební štáb prezident Miloš Zeman, netřeba připomínat. Týdny se nemluvilo o ničem jiném. Proto jen v krátkosti.
Milan Rokytka, údajný člen KSČM, který se dlouho vydává za novináře a obchází tiskové konference nebo recepce s pohoštěním, se ve volebním štábu zjevně opil pod obraz. Následkem toho zkolaboval. Dva muži ho proto odvedli od stolku a položili na podium. Jeden z nich, Jan Šolta se staral o Rokytku a vybízel přítomné, aby přivolali záchranku, druhý muž, Karel Slezák v afektu odháněl novináře, kteří se snažili celou situaci natočit a vyfotit. Slezák nakonec použil i boxerské chvaty a byl v následných dnech propírán všemi médii a vyloučen ze Syndikátu novinářů. Pár dní poté zemřel.
Spisovatelka Lenka Procházková ovšem nedávno upozornila na to, že Česká televize, která ve svém zpravodajství o incidentu informovala, ze svých videozáběrů vystřihla podstatné části a „slepila“ pouze Rokytkovo zkolabování a poté až Slezákovu nepřiměřenou reakci vůči kameramanům.
Jenže podle spisovatelky a signatářky Charty 77 právě ona vystřižená část byla podstatná, aby diváci pochopili, proč k nepřiměřenému chování Karla Slezáka došlo. Celou věc tedy podrobně popsala a ve formě stížnosti zaslala Radě pro rozhlasové a televizní vysílání.
„Na základě zákona 231/2001 Sb., dle § 31 odst. 2 a 3 podávám stížnost na neobjektivitu a podezření z manipulativního jednání ve vysílání ČT a tímto žádám RRTV, aby k případu otevřela správní řízení s Českou televizí pro porušení zákona,“ konstatuje v úvodu stížnosti Procházková.
Dále popisuje, že po skončení druhého kola prezidentských voleb odvysílala ČT na kanále ČT24 (a zřejmě i na kanále ČT1) v rámci zpravodajství záznam o konfliktní situaci, ke které došlo 27. ledna 2018 v pražském TOP Hotelu. „Podle zveřejněné výpovědi očitého svědka konfliktu Ing. Jana Šolty je zřejmé, že záznam zveřejněný veřejnoprávní ČT byl manipulativně upraven tak, že byla porušena chronologie událostí. Tímto zásahem, kdy ze záznamu bylo vystřiženo nejméně 10 minut, byl u diváků ČT vzbuzen mylný dojem o posloupnosti děje, a tedy jim nebyla poskytnuta možnost, aby si na událost vytvořili vlastní názor,“ je přesvědčena spisovatelka.
„Nezveřejněná (manipulativně vystřižená) pasáž záznamu zachycovala situaci, kdy Ing. Jan Šolta přítomný v salónku hotelu TOP poskytuje první pomoc zkolabovanému novináři Milanu Rokytkovi a žádá shluk novinářů, kteří ‚senzační‘ událost natáčejí, aby telefonovali pro záchranku. Po několika minutách, když se stav Milana Rokytky stále zhoršuje a Ing. Jan Šolta sám telefonuje na záchrannou službu a urguje její příjezd, je mu řečeno, že nikdo ještě o pomoc zdravotníků nežádal. V krátké době poté záchranka přijíždí, což přítomní novináři natáčejí. Na žádost zdravotníků, aby jim byl uvolněn prostor pro poskytnutí první pomoci, se Ing. Jan Šolta a Ing. Karel Slezák snaží překážející houf kameramanů zahnat do sálu určeného pro novináře a zasunout panelové dveře. Teprve v této etapě události pokračuje záznam, který ČT odvysílala,“ píše Procházková.
Lenka Procházková
O existenci zcenzurované části se podle jejích slov diváci nedověděli. „Jinak řečeno byla jim zprostředkována neúplná informace o konfliktu způsobem, který manipulativně zamlčel důvod, proč Jan Šolta a Karel Slezák jednali s novináři rozčileně a nevybíravě a proč je opakovaně zaháněli ze salónku,“ popisuje.
„Pouze velmi pozorný divák, který by odvysílaný záznam shlédl opakovaně, si snad mohl povšimnout nelogičnosti v chronologii a dojít k podezření, že cosi podstatného na záznamu chybí. K takovým nečetným divákům patřím i já. Jako scénáristka a pedagožka na filmové škole z praxe dobře vím, že střihem lze změnit každé ‚vyprávění‘ a že i špatně napsaný scénář lze kreativním střihem vyspravit, aby se divák příliš nenudil,“ sděluje s tím, že je tu jedno velké ale.
Konkrétně jde o to, že umělecká filmová tvorba a veřejnoprávní televizní zpravodajství jsou ale zcela odlišné žánry se zcela odlišnými pravidly. „Veřejnoprávní zpravodajství je svědectvím, které ve stejné chvíli přijímají desetitisíce (a v případě významných událostí, ke kterým volba prezidenta patří, i statisíce) lidí současně. Manipulativně sestříhaný a odvysílaný záznam z konfliktu, ke kterému došlo ve večerních hodinách 27. ledna 2018 v hotelu TOP, tedy není objektivním svědectvím o průběhu události, ale pokusem o dehonestaci dvou osob, které jednaly v afektu, avšak příčina jejich chování byla zamlčena,“ naštvala se Procházková.
„Z odvysílaných záběrů vůbec není zřejmé, že tzv. napadení novináři předtím porušili svou občanskou povinnost přivolat ke kolabujícímu záchrannou službu a že ve snaze o ‚senzaci‘ natáčeli bezvládného muže. Jejich záběry na příchod záchranářů a žádost o uvolnění prostoru také kdosi vystřihl, takže divák viděl až situaci následnou, kdy se rozčilený Jan Šolta opakovaně snažil kameramany zahnat do sálu pro tisk a Karel Slezák vůči jednomu použil i boxerské výpady. Nikdo ze zaháněných novinářů neutrpěl zranění ani hmotnou škodu. Ing. Karel Slezák byl po odvysílání pořadu vyloučen ze Syndikátu novinářů a po několika dnech pokračující mediální dehonestace zemřel,“ připomíná.
Policie, která incident vyšetřuje, by se podle Lenky Procházkové měla pečlivě zabývat rovněž skutečností, že novináři, kteří točili kolabujícího Rokytku, neposkytli první pomoc a nepřivolali záchrannou službu. Spisovatelka věří, že svým povinnostem dostojí i vysílací rada a „najde způsob, jak získat ucelený záznam z průběhu konfliktu, aby jej mohla srovnat s tím, co veřejnoprávní ČT svým divákům odvysílala“.
Procházková je dle svých slov připravena se jednání RRTV osobně zúčastnit a osvětlit další podrobnosti případu. RRTV už spisovatelce v odpovědi potvrdila přijetí stížnosti a konstatovala, že se podnětem bude zabývat na svém pátém zasedání příští týden 6. března.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
