Sebevědomý projekt, jenž sliboval výstavbu levných bytů a rodinných domků v Horoměřicích u Prahy, fungoval na principu ne nepodobnému pyramidovým hrám. Proto také skončil naprostým fiaskem. Společnost H-System vznikla v roce 1993; když se firma objevila na trhu, rozpoutala obří reklamní kampaň, která měla pomoci stovkám zájemců k levnému bydlení. Každý její klient zaplatil zhruba milion korun. První klienti pak levné bydlení skutečně získali, na další už ale nezbylo.
Vedení H-Systemu v čele s později na 12 let odsouzeným zakladatelem Petrem Smetkou následně začalo převádět peníze na další firmy. Ty tito lidé buďto ovládali nebo s jejich pomocí spláceli dluhy. Klienti H-Systemu měli teoreticky své domy získat do dvou až tří let od podepsání smlouvy. Na podzim roku 1997 se ale firma dostala na dlažbu a zkrachovala. Zvládla dokončit zhruba třicítku rodinných domků.
Menší část podvedených klientů založila sdružení Maják. Tato část klientů se pokoušela dostat v rámci konkursu na majetek H-Systemu zpátky své vložené peníze. Členové druhého družstva jménem Svatopluk se naopak pokusili dotáhnout své stavby do konce. Jak se po čerstvém rozsudku Nejvyššího soudu ukázalo, právě oni můžou na celém případu prodělat ze všech nejvíc. Do bydlení nasypali další stovky tisíc či miliony korun, a k tomu navíc uzavřeli ještě s bývalým vedením H-Systemu smlouvy o pronájmu pozemků. Jenže nebyla vypořádána takzvaná podstata, tedy dluhy zkrachovalé firmy. A právě tato skutečnost se stala časovanou bombou, která vybuchla po vyhlášení nálezu Nejvyššího soudu.
Stavba kvůli přípisu správce
Kdo za to tedy, že se nakonec domy dostavěly, když nebyly vypořádány dluhy ani ostatní právní aspekty H-Systemu, může? Odpověď není úplně jednoduchá. Asi nejčitejněji a nejpochopitelněji to v roce 2013 popsala správkyně konkurzní podstaty Iva Fialová-Ištvánková v rozhovoru pro deník Mladá fronta Dnes. Domy v Horoměřicích podle ní totiž byly to poslední, co v majetku H-Systemu zbylo. Bylo tedy otázkou času, kdy se stanou předmětem vyrovnání dluhů za zkrachovalou společností.
Klienti H-Systemu tvrdí, že dostavovat domy začali na základě dohody s dřívějším konkurzním správcem. „Nevím, jakou dohodu mají na mysli. Ani původní, a ani nový správce žádnou písemnou dohodu s bydlícími lidmi neuzavřel. Jediné, co mohou mít na mysli, je souhlas ze strany původního správce konkurzní podstaty Karla Kudláčka, který byl dán formou pouhého přípisu,“ konstatovala správkyně konkurzní podstaty Iva Fialová-Ištvánková.
Vydělala Česká republika na členství v Evropské unii?Anketa
K žádosti stavebního bytového družstva Svatopluk v červnu 1999 podle ní Kudláček vyslovil souhlas s dostavbou. Ten byl ale vázán na dodržení několika podmínek. „Ty ale nebyly ze strany družstva dodrženy a tento postup původního správce byl zároveň jedním z důvodů k jeho odvolání z funkce. Již v lednu 2000 byl jmenován nový správce Josef Monsport, který po předání listin od původního správce přistoupil v prvé řadě k odvolání tohoto souhlasu s dostavbou v květnu 2000, neboť daný stav odporoval pravidlům konkurzního řízení. Zároveň v květnu 2000 vyzval SBD Svatopluk k zastavení veškerých stavebních prací, vyklizení nemovitostí, dal zákaz jakékoliv dispozice s tímto majetkem,“ pokračovala správkyně konkurzní podstaty Iva Fialová-Ištvánková.
Fotogalerie: - Další konec ministra
Vedení družstva podle ní pak Monsport také vyzval, aby neumožnilo tento majetek někomu užívat. „Vzhledem k tomu, že družstvo tento požadavek ignorovalo, obrátil se doktor Monsport v roce 2001 na soud se žádosti o vydání předběžného opatření, aby se Svatopluk zdržel pokračování výstavby. Soud žádosti vyhověl, nicméně družstvo toto rozhodnutí nerespektovalo. Ke kolaudaci obytných domů došlo až na přelomu roku 2000–2001, tedy v době, kdy již byl půl roku souhlas původního správce odvolán a družstvo nebylo oprávněno s majetkem, který je zahrnutý do konkurzu, jakkoliv nakládat,“ uvedla dále Iva Fialová-Ištvánková.
VŠE O KAUZE H-SYSTEM ZDE
Břímě je na právnících
Fialová-Ištvánková v roce 2013 také zkonstatovala, že po celou dobu konkurzního řízení běžně komunikovala s právním zástupcem SBD Svatopluk a stejní právní zástupci zastupovali i obyvatele domů původního H-Systemu. „Pokud jsem byla kdykoliv v minulosti v souvislosti se zpeněžováním majetku oslovena zájemci o tento majetek, vždy jsem s nimi komunikovala, a to se bez výjimky týká i členů družstva SBD Svatopluk. Bydlící lidé v Horoměřicích mne nikdy neoslovili, a co vím, tak ani předchozího správce doktora Monsporta. O stav věci při zpeněžování se oni sami nezajímali a stejně tak se nezajímali o probíhající spory. Předpokládám, že o všech těchto věcech byli vždy informováni svým právním zástupcem,“ tvrdila konkurzní správkyně.
Fialová-Ištvánková v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes v roce 2013 také připomněla, že věřitelů přihlášených do konkurzu bylo zhruba 500 a stavební družstvo Svatopluk bylo jen jedním z nich. „Jako takový by měl ctít základní pravidlo při zpeněžování majetku, tedy snažit se prodat majetek co nejvýhodněji a minimalizovat obstrukce kolem prodávaného majetku. Když ale sleduji chování družstva, mám pocit, že ani jedno z těchto pravidel nectí. Naopak je z jeho jednotlivých kroků možno vysledovat, že upřednostňuje zájmy svých některých členů – družstvo se prezentuje počtem 500 členů, ale zde se jedná cca o 55 členů,“ nešetřila družstevníky konkurzní správkyně.
Fotogalerie: - Na Ukrajině
Jaký byl tedy status lidí, kteří bydlí v bytech, kterých se spor týká? „Ptáte-li se na právní titul těchto lidí k jejich bytům, tak není žádný. Oni se do domů nastěhovali bez vědomí správce konkurzní podstaty a bez jeho souhlasu. Svoje bydlení tedy odvozují od SBD Svatopluk, který jim opět bez vědomí a souhlasu správce umožnil obytné domy užívat. Já jsem proto podala na družstvo žalobu na vyklizení a soud v 1. instanci v lednu 2013 rozhodl, že družstvo Svatopluk má domy vyklidit. Rozhodnutí zatím není pravomocné, protože se družstvo odvolalo. Bydlící lidé jsou v tomto řízení vedeni jako vedlejší účastníci a jsou zastoupeni advokátem, který rovněž zastupuje SBD Svatopluk,“ uzavřela správkyně konkurzní podstaty Iva Fialová-Ištvánková.
Lidem, kteří by se měli z bytů na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu vystěhovat, zbývají prakticky jen dvě možnosti. Obrátit se na Ústavní soud anebo Evropský soud pro lidská práva. Na Nejvyšší soud ale mohou být někdejší klienti H-Systemu naštvaní jen stěží, rozhodoval totiž podle práva. Odpovědnost leží podle všeho na právnících klientů H-Systemu, kteří svým klientům přetlumočili přípis bývalého konkurzního správce Karla Kudláčka tak, že mohou stavět. Předmětem zkoumání pak může být i přípis bývalého konkurzního správce Kudláčka.
Plyne z toho jednoduché a jasné ponaučení: Nikdy nestavějte na pozemku či rozestavěné stavbě, která je součástí nevypořádaného konkursního řízení. Nebo si vyberte opravdu dobrého právníka. Na stavbu „v dobré víře“ to totiž u soudů prostě neokecáte, ani kdybyste se stavěli na hlavu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jaroslav Šťastný
